ゴジラ・エビラ・モスラ 南海の大決闘
Ebirah, Horror of the Deep
Obsahy(1)
Ryota se společně se dvěma přáteli rozhodne ukrást jachtu a vydat se na moře hledat svého ztraceného bratra. Vyruší zde však bankovního lupiče, který se s nimi musí nedobrovolně vydat na plavbu. Během bouře však na jachtu zaútočí obrovské monstrum Ebirah (obří kreveta – někde se uvádí humr) a mladíci tak ztroskotají na neznámém ostrově. Při průzkumu ostrova objeví základnu teroristické organizace „Red Bamboo“, která zde vyrábí jaderné zbraně a žlutou látku, jenž je má ochránit před útoky Ebiraha. Tu jim zde vyrábí zotročení domorodci, kteří byli násilím přivezeni z ostrova Infant. Ryota a jeho společníci v džungli narazí na dívku Daiyo, které se podařilo uprchnout. Ta jim poví, že posvátná Mosura upadla do tvrdého spánku a prozatím se jí nedaří probudit. Proto se museli ostrované podvolit zlověstným praktikám vojáků. Při pokusu uniknout pronásledovatelům naleznou Ryota a jeho druhové jeskyni a v ní spící Godzillu. Musejí urychleně vymyslet nějaký plán, jak ji probudit opět k životu. Snad by jim byla schopna pomoci nejen proti „Red Bamboo“, ale i samotnému Ebirahovi. (SOLOM.)
(více)Videa (1)
Recenze (21)
Možná to je proto, že jde o fukudovu první godzillu a zatím se jen rozkoukával, možná tím, že laťka nastavená předchozí honďáckou Godzillou nebyla kdovíjak vysoko, možná ještě Jun nezačal čichat lepidlo-nevím. Každopádně na šílence jeho formátu je tohle až překvapivě střízlivé a záživné dobrodrůžo. Jasně už jsou zde naznačeny prvky které budou v jeho pozdější tvorbě rozkvétat do nevýdaných tvarů (Odfláknutá podoba Godzilly, její přílišné polidštování a šaškování(nastřelené ale už v Monter Zero), odfláknuté souboje, levné dekorace, výrazně komičtější nádech atd..) ale tady a teď to je ještě podívaná více zábavná než frustrující. Postavy jsou víceméně sympatické, rozpočet Fukudovi dovolil točit v hezkých exteriérech(zatím to ještě nejsou herci stojící na zeleném koberci pře zdí s namalovaným horizontem :D ), Ebirah vypadá na pohled hezky a celé se to nese v příjemně bezstarostném duchu, kdy divák ví, že je to jen jako a že nikomu nic nehrozí. Takže? V rámci fukudovských Godzill to není tak kvalitní jako Mechagodzilla ale rozhodně je to minimálně o level výše než jeho zbylé tři nadělení.=Solidní. ()
„Gojira, Ebirâ, Mosura: Nankai no daiketto“ patří k tomu průměrnějšímu, co bylo v kaiju filmu v 60. letech natočeno, a to především proto, že Gojira je zde opět jako velmi nepovedené monstrum, hodně se čeká na to, než se nějaká příšera objeví, a většina filmu je hodně statická a akční. Nejsou zde žádné invence a většina záběrů je takových, že máte pocit, že jste je už někde viděli. Nemyslím si, že to je vinou toho, že se režie nechopil zkušený Honda, ale jednoduše tím, že se studio Toho snažilo chrlit až moc filmů bez toho, aby jim skutečně věnovalo potřebnou péči. ()
Změna režiséra je na filmu rozhodně znát. Honda ústřední herce spíš používal jako vyprávěcí prostředek a hlavní role patřily monstrům (resp. speciálním efektům). Fukuda na lidské síly v tomto filmu klade mnohem větší důraz, což je na jednu stranu velké mínus, poněvadž oblíbené kaiju destrukce je to poměrně málo. Na stranu druhou má scénář (i přes tradiční tokusatsu naivitu) poměrně solidní říz. Projevuje se to tak, že díky charakterům s větší prezencí se ve filmu děje stále něco chytlavého. Interakce lidských postav byla většinou jen nutnou vatou, ale tentokrát je vyloženě zábavná a spíš než o tradiční kaiju snímek, jde o dobrodružné sci-fi. Destrukce a soubojů je bohužel velmi málo, nicméně speciální efekty jsou na velmi vysoké úrovni (a to i v rámci tradičně luxusní kvality studia Toho). Godzilla do filmu ve finále ani příliš nesedí a skoro zde až překáží. Není se čemu divit, neboť její roli měl původně mít King Kong (což je velmi patrné ze scénáře a např. s předešlými filmy série vcelku nekonzistentního chování Godzilly). Jako čistokrevný Godzilla film jde tedy spíš o slabší kousek, ale jako tokusatsu snímek s Godzillí cameo rolí je to velmi povedené. Tak jako tak jde o zajímavý závan čerstvosti. ()
Hodně dobrý ゴジラ film. Opuštěný ostrov, tajná jaderná základna, vojenský velitel s páskou přes oko, násilím odvlečení ostrované na těžkou práci a ve vodách kolem se potuluje mořská příšera Ebira. Do toho celkem fajn herci a smyslná ostrovanka Dayo, která si každou scénu ukradla jen pro sebe. Jedním slovem pecka! ()
Sedmého dílu se ujal nový režisér, který se pokusil přinést do této série několik nových prvků. Ale jak se ukázalo, moc se mu to nepodařilo. Původní scénář byl totiž napsán pro King Konga, ale nějaká chytrá hlava vymyslela, že by ho měla vystřídat raději Gojira. Došlo tak k výměně monstra, ale jaksi se pozapomnělo vyškrtat ze scénáře i několik věcí, které se k ní vůbec nehodí. Viz „zahledění“ do pohledné dívky, atd. To snad ještě až tolik nevadilo, kdyby se ve filmu neobjevilo tolik nelogických situací, které svou tupostí přímo ubíjejí. Japonci mají sice pro podobné kroky velké pochopení a kupodivu je to i baví, ale já se řadím k divákům, kterým to dost překáží při „vychutnávání filmu“. U amíků jsem si už zvyknul na to, že si každý druhý hraje na MacGyvera, ale zloděje, jenž svým „univerzálním paklíčem“ otevře snad všechno na světě, jsem jim už ochotný žrát nebyl. Navíc mne už začínají unavovat i ty okoukané souboje monster.50% ()
Galerie (21)
Photo © Orb Films
Reklama