Tělo mého nepřítele

Začne to naprosto skvěle, úvodní hudba a stejně tak následná jízda Belmonda s Ch. Gérardem autem (kde to mezi starými známými skvěle jiskří) mě navnadily hodně. Ve střípcích vyprávěné psychologické drama navrátilce z vězení mě spočátku dost napínalo a upoutávalo i druhou vrstvou s jakousi sociologickou studií města v jeho proměnách (směrem nejen k rozkvětu, ale i zkorumpovanosti) od dětství hlavní postavy po současnost. Bylo zde hned několik naprosto skvělých scén jakoby z vyloženě pětihvězdičkového filmu, z nichž u mě vede výtvarně krásně provedená retrospektiva se setkání kluka s mladou slečnou a prodavačem v obchůdku – zakončena pak návratem v čase zpátky, symbolicky znázorněným přejetím po mostě přes visoucí listy stromu. Belmondo zdatně zvládá všechny polohy své postavy, osobně mě tu nejvíc zaujal během nemluvných procházek městěm a zároveň osobitými vnitřními monology (třeba o vládnoucím textilu :D ), které tyto scény doprovázejí. Jenomže v rámci hereckého ansámblu na tom zůstává většinou sám, obklopuje ho sice mj. pár pohledných hereček, ale stejně jako většina zbylých herců, nedokážou mu pomoct utáhnout film s čím dál loudavějším tempem. Pak se začíná Verneuil v jedné scéně vyžívat v odpudivě bizarním striptýzu (který se nakonec jako striptýz pouze tváří), přidává do dění samé transvestity a byť mě celkové vyústění filmu zajímalo nadále (a že si na něj stálo počkat), občas mě to v druhé polovině začlo míjet a zdaleka už jsem nebyl tolik nadšen oproti začátku. Po hodně dlouhé době mě tak Henri Verneuil mírně zklamal, byť naštěstí nejde o žádný velký trapas. Očekávání jsem však měl navzdory zdejšímu hodnocení určitě větší. [60%] (23.07.2022)

Skvělý film velmi originálně pojatý, velmi dobře zahraná role hlavního hrdiny Belmondem, jež se protlouká nezáviděníhodnou minulostí a hodlá se pomstít za křivdy na něm spáchané a pochopitelně i role hlavního protivníka Bliera, který hraje aristokratického průmyslníka s chladným cítěním a přístupem ke svému okolí. Ten konec mě ale dostal, musím přiznat...pěkné. (14.12.2006)

Belmondo sa dá pozerať v akomkoľvek filme. Má totiž to, čo väčšine ľuďí chýba - charizmu. Rozvláčnosť tempa pri rozpletaní prepletenca skorumpovanej vyššej spoločnosti, ktorá Leclerca poslala na 7 rokov do basy však uberá filmu na hodnote. Belmondo to síce graciózne zvládol, no bolo to ako keď nútite ferrari ísť dve hodiny osemdesiatkou.. (17.03.2010)

Román jsem nečetl, ale zdá se, že se ho Verneuil snažil převést na plátno do nejmenších podrobností. Jenže to, co v knize nevadí, protože ji čteme kousek po kousku, je nadbytečné u dvouhodinového snímku. Ten by se obešel bez návratů do dětství (papírnictví, škola, kostel), a bez zdlouhavého zobrazování perverzností v nočním podniku pro papaláše. Kniha asi měla být francouzským ekvivalentem Warrenova románu Všichni jsou zbrojnoši královi, jenže nedosahuje její kvality. Lidem stačí fotbal, protože pro ně jsou nepřáteli pořád Němci, zatímco sexuálně zkažení zbohatlíci rozkrádají a ničí. Proti komu bojovat, když tělo nepřítele je pojmenováno "ils", "on", "eux"? (28.08.2010)

Na můj vkus to bylo moc dlouhý, chvílema nudný a trochu překombinovaný. První půlku jsem se filmem vyloženě prokousával. Pak se to postupně začalo trochu vysvětlovat a druhá polovina mi přišla poměrně dobrá, ale zase né tolik, aby mi to vynahradilo nudnou první polovinu. Přestože mam Belmonda i režiséra Verneuila docela rád, tak tohle mě zrovna moc neohromilo. 60% (24.07.2012)