Tělo mého nepřítele

Povedená variace na Dumasovo téma hraběte Monte Christa s obzvášť krutým, studeným a nesmlouvavým Belmondem, jenž tu působí snad ještě chladněji, avšak přesto mnohem více životně, než většina klasických Dantesů. Skvěle vystižená atmosféra Francie přelomových šedesátých a sedmdesátých , kdy mizela moc starých zavedených rodů, aby se jí chopili dobrodruzi nejhoršího formátu. Příběh se značně dlouho rozvíjí ve dvou rovinách, jež se nakonec spojí k působivému vyústění. Zajímavým bonbónkem je dabing komentátorů fotbalového zápasu. (Myslím si, že to byli Bosák se Svěceným, můžu se však lehce mýlit.) (17.01.2005)

Poněkud nesrozumitelné, tím teď nemyslím retrografické střídání odvíjejícího se děje, ale mám na mysli náznaky a dialogy hereckých postav, které jsou divákovi nepochopitelné a ne vždy zcela jasné. Nikdy není na závadu zapojit i divákův rozum při sledování filmu (ba naopak), ale musí to být provedeno tak, aby se divák dovtípil a ne, aby byl zmaten. To je bohužel případ tohoto snímku. Ale konec dobrý, všechno dobré. Pomsta byla provedena s šarmem a galantností hodnou J. P. Belmonda a já tomuto snímku odpustil, že jsem chvílemi tápal a snažil se opět zachytit nějakého pevného bodu v ději filmu. (18.07.2009)

Francois je z prosté rodiny a již od dětství zjišťuje, že s ním zachází jinak než s dětmi z bohaté třídy. V dospělosti se vetře přes dívku do vlivné rodiny, kde si myslí, že ho mají rádi. Oni ho ale využijí ke špinavé práci. Po letech se vrací z vězení a setkává se se všemi lidmi, kteří ho u soudu potopili. Po 7 letech se vše změnilo - okolí, město, morálka, společnost. Město se změnilo v jeden velký supermarket .Jediné, co se nezměnilo jsou lidé u moci a jejich rodiny. Společenská a přátelská přetvářka na každém rohu v malém městě. Jeho pomsta sice vypadá jako hledání sebe sama, ale nepřítel své tělo nakonec k zemi upustí. Hořko-sladká pomsta. Nejlepší hláška: Němci jsou nebezpečný vždycky ! :-) (07.04.2010)

Jean-Paul Belmondo se mi jako Francois Leclerq moc líbil, jeho charisma na mne působí jako magnet.. Příběh muže, který se vrací z vězení do rodného města a vzpomíná, mě vtáhnul a nepustil.. Se zájmem jsem si skládala jednotlivé části minulosti a v napětí očekávala rozuzlení.. Závěr na golfovém hřišti mě vyloženě potěšil, hudební podmaz příjemný, no a to pomalé tempo vyprávění.. Tak to mi vůbec nevadilo, na Jeana-Paula budu klidně koukat i o hodinu déle a bude mě bavit sledovat každé jeho gesto, každý pohled i nepatrný úsměv.. (15.09.2021)

Po Strachu nad městem se Henri Verneuil rozhodl natočit tento podivný námět o pomstě zrazeného muže a jeho vzpomínkách. Sám Belmondo byl původně skeptický, přesto roli přijal. Vznikla skvělý portrét malého města s jeho zkorumpovanými a koumpujícími obyvateli. Scény z Belmondova nočního podniku mi trochu asociovaly mého oblíbeného Scorseseho. I obsazení vedlejších rolí se vyvedlo, obvzlášť Bernard Blier jako nepřítel, k jemuž odkazuje název filmu. A ten golfový konec... Myslím, že jsou dvě verze dabingu, obě s Jiřím Krampolem, ale na Blierovi se vystřídali Antonín Molčík a Jiří Bruder. (16.02.2006)