Práskač

"Fabienne, dnes večer nepřijdu." Můj klobouk se odkutálel kamsi do dáli. To je ta leč noirovým hrátkám zaslíbená. Siluety dlouhých plášťů, muži zrozeni k desperátství, zastřené tváře, štiplavý cigaretový kouř, vleklý parfém temných promenád, s kapkami deště splývá tuze rád, šumivý motiv, neohmataná důvěra, taktický řád podsvětí, podezíravý hráč Jean - Paul Belmondo to delonovsky jistí, umolousané uličky, stylové báry, mystické "kočičí" ženštiny... a pozor na paraván. (08.09.2015)

Těšil jsem se na filmový noár s francouzskou brutální hrou očí a přitom jsem dostal dost ukecanou, černobíle sešlou kriminálku, kde můj jeden z nejoblíbenějších francouzských herců – Bebel, hraje takovýho lumpička, že mi to úplně zkazilo náladu tenhle film dál sledovat. A to i přesto, že je zde výbornej. Jen to prostě není on. Jean-Pierre Melville je tak jako tak evidentně schopný režisér, ale Práskač není zrovna film, který by mě svým komplikovaným příběhem nějak více nadchnul. (08.09.2015)

Le Doulos má dvojaký význam, jednak ide najmä o „udavačstvo” , ale zároveň aj o istý typ „klobúka” , ktorý neustále nosí na hlave práve protagonista Silien, s ktorým sa očividne spája i to → prvé pomenovanie, keďže až v tej druhej, a naprosto kľúčovej sekvencii, hneď všetko (ne)vychádza podľa snáď tých najideálnejších predstáv, o čom sa presvedčí i samotný aktér Maurice Faugel, že to spočiatku vyzerá proste tak sľubne, keď boli všetky potrebné karty rozdané, skrátka sa malo ísť „na úplnú istotu” , a to spoločne s ďalším komplicom, odborníkom na danú prácu... A podotýkam, že spomínaný »denunciant« sa tohto mimoriadne nádejného kšeftu vôbec nezúčastnil, i keď by sa určite hodil do partie, ale mal úplne iné povinnosti. „Prológ” je tiež nemenej zaujímavým a podnetným, pretože za doprovodu úvodných tituliek a dlhých, čiernobielych záberov, sa zoznamujem s postavou, ktorú som už vyššie celým menom spomenul, a ktorá je obzvlášť nebezpečnou, zrejme rovnako ako aj „Udavač” , od ktorého môžem čakať asi čokoľvek... / Francúzsky režisér a scenárista → Jean-Pierre Melville ma zo začiatku veľmi oslovil svojim pozoruhodným prístupom, a to sa zatiaľ nemusela objaviť pred kamerou ani začínajúca a budúca Osobnosť francúzskej, či povedzme aj celosvetovej kinematografie → Jean-Paul Belmondo, ktorý na seba nenechá extra dlho čakať, ale najprv som pozorne rozmýšľal, kam to ten Serge Reggiani tak húževnato a neúprosne kráča...? Teraz už radšej preskočím tieto citované pasáže, lebo po nich to išlo akosi z kopca, aspoň čo sa teda týka tej scenáristickej stránky, ktorá od tohto momentu, začala na mňa pôsobiť príliš → roztržitým, komplikovaným a nepresvedčivým dojmom, aj keď to malo svoje pevné opodstatnenie, ale celkové dojmy sa už aj tak tým pádom dosť naštrbili, a preto nakoniec udeľujem len priemerné hodnotenie, no súčasne dodávam, že sa jedná o veľmi silné 3 hviezdičky, ktorým zase na druhej strane, nechýba príliš veľa k tomu, aby sa predsa prehupli k lepšiemu (nad)priemeru ? Síce sa môže zdať, že prevládajú trochu rozpačité pocity, ale i napriek tomu som rád, že som sa na túto premyslenú akciu podujal. (07.05.2022)

Ten film má zdánlivě vše, aby ho člověk mého ražení miloval. Je to noirovka ze staré školy, natočená na krásnou černobílou kameru, s výborným Belmondem a spoustou nádherných starých aut. Přesto mě ten film bohužel dokonale otrávil - v záplavě postav a nepřehledném ději jsem se absolutně neorientoval, a výsledná stopáž mi kvůli tomu přišla nesnesitelně dlouhá. Snad by to za jiných okolností bylo jiné, ale stejně si nemyslím, že bych někdy v sobě našel ochotu, věnovat tomu filmu pozornost, kterou vyžaduje - na to jsem prostě už viděl příliš jiných filmů, které mě dostaly do kolen, aniž bych musel tápat ve změti francouzských jmen a motivů jednotlivých postav. Za sebe nemám problém přiznat Práskači jeho filmařské kvality, ale osobně mě tento film v podstatě zcela minul - bohužel. (15.12.2017)

Melville tento film pojal ve stylu Noir se vším všudy a také jako obrovskou poctu svým oblíbeným americkým kriminálkám. Vizuální stránka je perfektní, hrozně se mi líbily ty všudypřítomné tmavé odstíny, co vytváří tu pravou Noirovou atmosféru. Hodně tomu pomáhala i černobílá kamera, která zde byla skutečně efektivní a film by v barvě vůbec nemohl fungovat. Příběh a scénář mi pořád ještě nepřipadaly na tak vysoké úrovni jako u pozdějších Melvilleových filmů. Práskač si ještě nelibuje v mlčenlivých scénách a není tak syrový a chladný. I tak má ale solidní atmosféru, kterou právě vytváří ten úžasný černobílý tmavý vizuál. I Belmondo je zde stylový a cool, podobně jako by byl na jeho místě Delon. Akorát příběh je ve druhé polovině i na Melvillea moc složitý na pochopení. Asi má zase svůj dvoj význam, ale ten mi nedošel. Slabší čtyři. (20.03.2018)