Strach nad městem

Verneuilova solidní realistická kriminálka - pronásledování šíleného vraha žen. Belmondo v plné síle vystupuje coby drsný komisař se spoustou kaskadérsky náročných scén - honičky na pařížských střechách a přestřelky v ulicích a metru. Ještě více než zápletka mne potěšila ústřední temná Morriconeho melodie, ze které je cítit strach, policejní sirény a napětí. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=y7DWdLkPgYk (30.03.2010)

Charizmatický francúzsky herec s veľkým H, Jean-Paul Belmondo, totiž nie je len takým obyčajným hercom, on je predovšetkým i „kaskadérom”, a to celým telom a dušou, čo priam najlepšie pozorovať pri strhujúcej sekvencii s metrom, kde sa môže snáď úplne naplno realizovať, až tým doslova riskuje svoj vlastný krk (lepšie povedané svoju hlavu), rovnako ako i jeho postava komisára Jeana Letelliera, pričom tu sa akurát spája realita s fikciou, čo vnímam, ako rušivý element, ktorý mi následne trochu prekáža... Na jednej strane som určite nadšený z toho, aký je mimoriadne flexibilný, trebárs v predchádzajúcej pasáži, pre zmenu zase behá a skáče po strechách galérie Lafayette, hádam pomaly lepšie, ako taký akčný hrdina Jason Bourne, no zároveň sa tým pádom zrejme príliš tlačí na pílu, čím by som chcel ďalej naznačiť najmä to, že sa týmito „cirkusovými kreáciami” rozhodne nešetrí, až sa možno naštrbujú výsledné dojmy z pozerania filmu, ktorý si inak celkom obstojne udržiava svoj stanovený rytmus a štandard, pretože je rozdelený na dve etapy. Hneď vysvetlím, čo mám tým vlastne na mysli: „Totižto by som rád pochválil scenáristický nápad, nie však scenár ako taký, spočívajúci skrátka v tom, že snímok obsahuje ("až") dvoch antagonistov”, kvôli čomu býva divák nielen veľmi často zamestnávaným, ale súčasne si k tomu ani nemá poriadny čas kedy oddýchnuť, no na druhej strane sa miestami zas čuduje, ako tento príbeh zvláštne funguje... Obsadenie talianskeho herca Adalberta Mariu Merliho, vnímam celkovo pozitívne, keďže podáva zaujímavý herecký výkon, ktorý ma absolútne nenechal na pochybách, že by jeho angažovanie nebolo dobrou/vhodnou voľbou. To je vôbec asi najväčšie plus, čo ma na tomto thrilleri najviac zaujalo. A na záver : Mal som proste väčšie očakávania ohľadom ďalšej "verneuilovky", ktorá ma síce až tak nestrhla, ako som si zo začiatku naivne myslel, že by ma mohla počas sledovania strhnúť, a to i napriek tomu, že je doslovne „nasiaknutá” samými, krkolomnými situáciami, pri ktorých by sa očividne červenal i taký »klasický akrobat Buster Keaton«, no podotýkam, že niekedy menej znamená viac, t.j. Bébel sa mal viacej držať na uzde, čo by asi  z jeho strany nebolo možné, a tak preto bol i "recenzent" neoblomným pozorovateľom... (28.07.2022)

Příběh je takový nijaký a záporák tak nějak unylý mi přišlo. Ale honička po střechách patří dodnes k tomu nejlepšímu, co se v tomto žánru natočilo. Film má i slušnou atmosféru, kterou podtrhuje hudba Ennia Morriconeho. ----- V roli policejního komisaře musí vypátrat muže, skrývající se pod přezdívkou Minos. Ten obtěžuje telefonáty ženy a dívky, co se nechovají zrovna morálně. Pátrání je zdlouhavé a čas běží. Navíc mají komisař i pachatel své tajné zbraně, ale také nedostatky. Disk opět kromě dvou stereo zvukových stop (originál, dabing), průměrného obrazového a animovaného (velmi efektního) menu nepřináší žádné bonusy. (16.03.2012)

Skrytý pôvab takýchto filmov dnes už ocení málokto, pretože nie každý si vezme do súvislosti podmienky a technologické vymoženosti za akých sa filmy točia. Krásny klasický akčný film trošku brzdí celkovo slabší príbeh, ktorý chce byť zároveň akousi krimidrámou, ale Belmondovej charizme to jednoducho nesadlo. Ten by celý film najradšej skákal zo strechy na strechu. Ale inak celkom príjemné rozptýlenie. 75%. (27.01.2011)

Ten snímek není ani zdaleka tak dobrý, jak se snaží divákovi namluvit. Leč představuje pro mě něco jako jízdenku v čase a vzbuzuje ve mně nostalgické vzpomínky na sedmdesátá léta 20. století, která měla něco do sebe. Jean-Paul Belmondo si svým nezaměnitelným stylem vystřihl roli nekonvenčního policejního komisaře a předvedl pár poctivých kaskadérských kousků, za které si zaslouží i tu čtvrtou hvězdu, na kterou by jinak "Strach nad městem“ neměl nárok. Takže pro tentokrát se nepokoušejte děj nějak moc rozebírat, porovnávat ho se skutečnou policejní prací a hledat v každé scéně logiku - u jiných filmů to taky neděláte. A nesnažte se vykřikovat do světa, že vrah by musel být přinejmenším silně nahluchlý, aby v závěrečné scéně ten vrtulník neslyšel. Prostě se jenom dívejte a bavte se - nic jiného po vás nikdo nechce. (31.03.2010)