Kdo nastaví kůži

Souhlasím zcela naprosto s komentářem kolegy suda. Takhle zábavný film s Delonem jsem zřejmě ještě neviděl. Komediální žánr bujně prorůstá temným thrillerem, kde o nebožtíky a o krev není nouze. Bývalý policista v Delonově podání si v postupech ve vyšetřování nebere servítky a jeho zpočátku "ošklivé káčátko" sekretářka Charlotte se velmi rychle vybarví do nevídané sexbomby (a stejně rychle se svlékle, i když s ohledem na okolnosti je její druhá nahatá scéna mnohem více vzrušující). Anne Parillaud má u mě body za svůj sex appeal, který ještě umocňuje svým hlasem skvělá Taťjana Medvecká. K dabingu provedenému v ČST v režii Olgy Walló mám ještě jednu připomínku - u Delona jsme všichni zvyklý na Trávníčka. Jiří Štěpnička jej ale nadaboval skvěle a herecká sestava dalších rolí, toť filmový strop slávy - posuďte sami: Karel Hlušička, Jiří Bruder, Otto Lackovič, Vladimír Salač, Ilja Prachař, Soběslav Sejk, Zdeněk Jelínek, Otakar Brousek st.... (24.07.2014)

Lehkost s jakou se Delon protančil svým případem ve spojení s muzikou (Benton, Diamond) a atmosférou krásných osmdesátých (Paříž, auta, móda...), to vše je opojně nostalgické. Srovnání s americkou drsnou školou se film brání svou hravostí, reáliemi baví především domácí publikum a vtipy na Belmonda a další legrácky jsou dávkovány jako občasné mrknutí skrze zachmuřený výraz. Tahle francouzská detektivka je prostě svá a dává vzpomenout na svět, kdy se život nebral tak vážně, jezdilo se na naftu a nikoli na baterky a ženy ohrožovaly druhé maximálně svou krásou. Že příběh je poněkud nepřehledný? Nevadí! Jenže pak přijde závěr, a ten je zpackaný, nelogický, bezdůvodný. Snad špatně sestříhaný, snad ušitý horkou jehlou, ale když se v poslední čtvrthodině ukáže, jak se věci mají, je lépe hned vypnout a závěrem si nekazit chuť. (08.12.2021)

Alain Delon si zde jako režisér, scénárista a producent v jednom   vyzkoušel roli tvrdého lehkomyslného  poldy.  Tedy typ postavy, který v tehdejší  francouzské kinematografii proslul spíše v mém oblíbeném podání Jeana Paula Belmonda.  Belmondův šarm dokázal v některých případěch udělat i ze slabšího scénáře (Samotář) příjemnou podívanou.  Delon byl sice skvělý charaktení herec, a oceňuji, že po važných 60, 70. letech zkusil s osmdesátkami  zabrousit i do komediálnější polohy, ale podle mě je tady vidět, že mu (s vyjímkou skvělé sebeparodie v Poloviční šanci a Asterixovi) nikdy moc nešla.  Takového lehkomyslného poldu v rozumnějším podání si zahrál již předtím v Povídce o policajtovi, kde to fungovalo skvěle, ale zde to na mě působilo přece jen trochu nuceně. Hlášky podával celkem dobře, ale jak se měl pustit do rozsáhlejších pokůsů o humorné dialogy, moc jsem mu to nevěřil. Možná kdyby ta stylizace nebyla tak trochu okatě Belmondovská, ale příbližila se té umírněnější z Povídky, hned by to bylo lepší. Nebo kdyby nebyl alespoň příběh tak zamotaný, aniž by vyloženě sklouzl k přiznané komediální parodii, ke které to jinak nemělo daleko. Ale například korzovat s koženou s bundou a teniskami osmdesátkovému Delonovi ještě šlo, byl to hold člověk stylový. Moc se mi líbila taky ta jeho sexy sekretářka, které se taky povedlo pár hlášek  a (naprosto vážně!!!)  mi sedl i ten ulítlý hlavní hudební motiv, který mě vždycky po zaznění dostal aadekvátní nálady na sledování tohoto už trochu svérázného kousku.  Blíží se Silvestr, ale ani na ten by se to moc nehodilo. Ale tak...mám odškrnuto a zítra Stardance.:D A jedem: . ♪Boo-boo-boo-boo-boo-boo-boo-boo-boo♪ (04.12.2021)

"Halo, co je?...Ale nic normálka...A co on?...Taky normálka, je po něm!" Zdánlivě nevinný úkol, který dostane ex-inspektor Choucas, pracující nyní jako soukromý detektiv, se ukáže jako nejnebezpečnější akce jeho života. Při hledání zmizelé slepé dívky se stále více zaplétá do labyrintu hrozivých událostí.... Alain Delon touto detektivkou debutoval jako režisér a podílel se též na scénáři, který je ale zbytečně překombinovaný. Nechybí solidní akce, napětí a nadhled, kdy si střílí jak ze sebe, tak i ze svého tehdejšího konkurenta Belmonda. Je vidět, že od mistrů řemesla leccos odkoukal. Vedle sebe obsadil i pozdější "Brutální Nikitu" Anne Parillaud, které to náramně sluší a která velmi slušně hláškuje. Ta hudba je zajímavá a písničku uprostřed si střihnul sám pan Delon. V původním dabingu čst nezvykle dabuje Delona dokonale pasující Jiří Štěpnička. "No ne v takovýchhle případech se Belmondo omezí na mužný úšklebek...Nech teď laskavě Belmonda plavat a radši mi uvař pořádný kafe!" (24.03.2024)

Osmdesátková syrová krimi s Delonem jako soukromým detektivem, který pátrá po ztracené slepé dívce. Inspirované americkými detektivy alá Marlow zkombinované občas absurdní komedií se zlatou tečkou Delonem v nemocnici jako sádrovým trpaslíkem, který kouká jedním okem. Pokud vás minula éra Delona, tak to budete považovat za celkem nudné statické obstarožní nic. Fascinující je stoické chování postav v jakékoliv dramatické situaci - viz. unesená sekretářka " brutální nikita" Anne Parillaud, která nahá připoutaná v posteli po přestřelce prohlásí v klidu, že znásilnění stejně nezabránil. (03.08.2019)