Touchez pas au grisbi
Grisbi
Hands Off the Loot
Nesiahajte na prachy
Grisbi
Francie / Itálie,
1954, 94 min
Režie:
Jacques BeckerKamera:
Pierre MontazelHudba:
Jean WienerHrají:
Jean Gabin, René Dary, Dora Doll, Vittorio Sanipoli, Marilyn Buferd, Delia Scala, Gaby Basset, Lino Ventura, Paul Frankeur, Jean Daurand, Jeanne Moreau (více)Obsahy(2)
Měla to být poslední akce před odchodem z podsvětí. Jean Gabin volí mezi přátelstvím a penězi. Max je všemi uznávaný muž podsvětí, muž pevných zásad. Ve svém věku už chce mít klid a zajistit se na stáří. To mu má umožnit poslední akce – uloupení velkého množství zlata. Max je chytrý, nikomu nevěří, a tak o všem ví jen jeho nejbližší přítel Riton. Ale Riton je přesný opak Maxe, nemá jeho zásady ani vůli. Osud Maxova „důchodu" je ohrožen... (Česká televize)
(více)Zajímavosti (12)
- Kabriolet ve filmu je Chrysler Imperial Two-Door Convertible Coupe z roku 1951. Ve své době stál téměř 5 000 amerických dolarů. (sator)
- Během natáčení filmu se spřátelili nejen Jean Gabin a Lino Ventura, ale i jejich rodiny. Gabin se posléze stal kmotrem Ventruova třetího potomka, dcery Lindy. Gabin a Ventura se před kamerou pak setkali ještě pětkrát. (vesper001)
- Jean Gabin se přiznal, že mu Becker předvedl hereckou zkoušku Lina Ventury, což Gabina ohromilo. Později se během natáčení stali z Gabina a Ventury dobří přátelé. (Monco)
- Snímek byl první filmovou příležitostí pro do té doby úspěšného zápasníka, jehož kariéru ukončilo zranění, Lina Venturu. Jeho spoluhráč Jean Gabin byl Venturovým talentem tak uchvácen, že se ho sám rozhodl přemlouvat, aby se dále věnoval herectví. (Olík)
- Herec Lino Ventura se dostal k roli ve filmu úplnou náhodou. Režisér totiž sháněl někoho, kdo mluví francouzsky i italsky a navíc působí jako mužný typ. Šéf produkce si vzpomněl na svého kamaráda Lina Venturu, který na zkoušku dorazil, ač o roli vůbec nestál. Lino paradoxně zkouškou prošel, dostal smlouvu, jenomže aby se roli vyhnul, řekl si za roli o v té době velmi vysokou částku milion franků. Ani to mu ale nepomohlo, získal jak roli, tak vysoký honorář. (Lynette)
- Scénář napsal podle vlastní knihy Albert Simonin, jehož román je celý v argotu. Režisér sice např. "grisbi" jako "prachy" a mnohé další výrazy ponechal, ty nejméně srozumitelné však nahradil. [Zdroj: FNŘ] (hippyman)
- Názvy nočných klubov na námestí Pigalle vytvárajú svet fantázie a predstavivosti. Svetelné tabule, ktoré ich identifikujú, patria do reálneho sveta. Viacero filmárov využilo nakrútenie scény tak, že postavy zo skutočných ulíc Pigalle prešli do vymysleného priestoru tak, že najprv sa ocitli na prahu reálne existujúceho nočného klubu a keď ho prekročili, na druhej strane už vstúpili do štúdiovej sekvencie. Pri prechode z exteriéru definovaného pouličnými elektrickými tabuľami do interiéru, kde je využitý komplex štúdiových svetiel, je znateľná zmena tónu obrazu. V tejto snímke je kompletne zmenený názov nočného klubu – reálny názov Fétiche de Paris na ulici Frochot je nahradený fiktívnym Mystific. V scéne je značný kontrast medzi tmavým nočným exteriérom a vysvieteným interiérom nočného klubu. (Biopler)
- Stret amerikanizmu a francúzskosti snímky je v tom, že hoci harmoniková melódia je púšťaná v jukeboxe a na automatizovanom gramofóne, hlavný herec je hrdá francúzska hviezda stvárnená Jeanom Gabinom, ktorý prijatím roly chytil druhý dych v kariére. Napriek tomu, že jeho Max je negatívna postava z podsvetia, je nehanebne buržoázna, čím odzrkadľuje vzostup krajiny v 50. rokoch. (Biopler)
- V snímke je až v troch scénach použitá zadná projekcia. V štúdiu sú tak zachytené parížske ulice na pozadí za postavami, ktoré predstierajú, že idú autom po ulici. (Biopler)
- Snímka sa odohráva na siedmich rôznych parížskych lokáciách, pričom jasne nedefinujú mesto, sú obyčajné, sú to akoby anonymné miesta. Becker vymyslel názvy ulíc ako „rue Alphonse Allais“, „rue des Détroits“ či „Hotel Moderna“, čo je v skutočnosti Perfect Hotel, na ulici Rodier č. 39. Reštaurácia „Bouche“ je mix štúdiových kulís a skutočného exteriéru tančiarne na Montparnasse, na ulici Blomet. Táto tančiareň bola známou v 20. rokoch ako „Bal Blomet“ či „Bal nègre“, jednalo sa o centrum karibskej jazzovej kultúry v Paríži. Film to však nezdôrazňuje a ignoruje, že dejisko filmového príbehu sa nachádza na opačnom konci mesta ako Pigalle. Na rozdiel od románovej predlohy teritoriálne rozdiely medzi jednotlivými časťami Paríža nie sú vo filme podstatné. (Biopler)
- Francúzske filmy-noir 50. rokov boli ovplyvnené kľúčovou literárnou stopou, ktorú zanechala tzv. Série Noire – šlo o preklady amerických hard-boiled kriminálnych románov. V tejto snímke je to príznačné pre hudbu, ktorá je akýsi hybrid jazzu. Spája americké a francúzske jazzové rytmy s francúzskymi melódiami a hudobnými nástrojmi, najmä s akordeónom. (Biopler)