Malostranské humoresky

Pokus tří začínajících mladých režisérů-studentů FAMU natočit povídkový film podle stejnojmenné knihy Karla Pecky vzdávající hold geniu loci Malé Strany a sekundárně i Malostranským povídkám Jana Nerudy, ke kterým odkazují již názvem celého projektu (a obsahem první povídky Buldoček). Problém však tkví v tom, že postihnout ducha tak nehmatatelného, jakým je duch místa, je velmi obtížně proveditelná záležitost a z filmu tak přímo ční snaha o vytvoření oné melancholicko-magické atmosféry, problém je ale v tom, že všichni tři zúčastnění se snaží především o svou verzi magického realismu (nejsilněji v povídce poslední - Garden-Party s vernisáží) a uniká jim podstata. Stejně jako Neruda i Karel Pecka zalidnil prostor svých povídek figurkami, na plátně z nich ale zbyla spíše torza, figury bez řádné motivace a hloubky (snad jediná solidní figura je architekt Karla Heřmánka). Celý povídkový projekt hledá především nějakou jasnější koncepci, koncept humoresek vzešlý z předlohy se do spíše vážně míněného filmového projektu přenést nepodařilo a atmosféru šedavých 80. let možná tak na půl... Kladem je určitě hudba Vladimíra Wimmera a především silné herecké obsazení, mimo velkých hereckých jmen (a Josef Kemr to v sobě prostě má...) se ve filmu objevuje i sám autor knižní předlohy spisovatel Karel Pecka, který tu hraje sám sebe (i když jeho skutečnou roli k disentu dotlačeného protirežimního spisovatele svěřili autoři právě panu Kemrovi...). Malostranské humoresky nenadchnou, ale ani nezklamou, je to prostě filmový pokus...a jako takový je ho třeba vnímat... (28.12.2011)

Je to zvláštní. Tři povídky, z nichž každá je úplně jiná, ale má shodné lokace a někdy i postavy. Dojem z toho mám, jako z každého povídkového filmu, dost roztříštěný, takže bych to měl rozebrat postupně: BULDOČEK - Asi nejlepší povídka z celého filmu. Ucelený děj nemá a vlastně se jedná jen o představení několika postav a jejich mikropříběhů, přičemž nejvýznamnější roli v tom všem hraje právě buldoček. Právě ale tahle lyrická koláž postav překvapivě funguje a má i příjemnou atmosféru něčeho, co už z pražských ulic a většiny hospod dávno vymizelo. (4*), POSLEDNÍ ŠTÍSKO PANA ŽORŽE - Tohle je zase pro změnu psychologické drama, s celkem depresivní atmosférou. Akorát jsem hlavního hrdinu moc nepochopil - SPOILERY manželku mu zdrhla do USA, ona chce, aby tam přijel za ní, on jí říká, že by si tam asi už nezvykl a i když ho komančové chtějí poslat za ní, pořád se tomu vyhýbá, ačkoli když zůstane v Československu, nečeká ho nic hezkého, pak má s nějakou jinou holkou sex, což skončí špatně a noc před odletem se strašně ožere a zemře KONEC SPOILERŮ. Asi jsem blbej, ale chtěl v Československu zůstat kvůli tomu, že by si jinde nezvykl, nebo proto, že by mu chybělo? Protože co chvíli jsem měl pocit, že je to z jiného důvodu. Tenhle námět bych ale rád viděl zfilmovaný i jako celovečerák, protože mě celkem zaujal. Škoda jen, že má slabý konec (3,5*) GARDEN-PARTY S VERNISÍŽÍ - Tohle je zase spíš filozofující a je v tom myšlenka, se kterou hodně souzním. Škoda jen, že to zabíjí nesympatické postavy a celkově nudné pojetí celého tématu. (2*) CELKOVÉ HODNOCENÍ: Má to zvláštní atmosféru a kouzlo staré Malé Strany, než se z ní stala jen turistická atrakce a její kouzlo už je jen hodně slabé, dívalo se mi na to dobře a každá povídka má něco do sebe, jenže i tak to na víc jak lepší 3* nevidím. Nevím ale proč, ten námět je mi sympatický a provedený je dobře, kor když ho dělali studenti FAMU. Lepší 3* (24.10.2020)

A to jen za povídku s Karlem Heřmánkem - Poslední štístko pana Žorže, která mi z paměti nevymizela dodnes (byli jsme na tom se školou v kině, ani učitelka nevěděla, že je to tak nezáživný), ale už jen kvůli tomu kvantu skvělých herců se na to vyplatí podívat. Myslím, že je to jeden z posledních filmů, kde je jich na políčko filmu tolik. A ta povídka s Karlem Heřmánkem se mi fakt líbila. (30.01.2006)

Moje hodnocení je neobjektivní, proto jsem se dlouho vyhýbal jak hvězdičkám, tak komentáři. Měl jsem tu čest poznat osobně pana Karla Pecku, výjimečného člověka, podle jehož knihy je film natočen, seděl jsem u stolu štamgastů U černého vola a mám jako důkaz i fotku, vím, že tam pan Kemr chodil skutečně na pivo, a z FAMU znám všechny ty kluky, kteří to točili a kdoví, kde je jim dnes konec. Každá povídka je podaná jinak a asi nejméně se mi líbí Garden-Party, obě zbývající mají přesně ten feeling, tedy pocit, jaký Malá Strana a Nerudovka kdysi měly, když se tam lidi ještě znali, když tam byly hospody pro chudé umělce, a ne bohaté zahraniční turisty, a lidé tam skutečně bydleli a vídali se a povídali si, ne jako dnes, kdy jsou tam předražené kancly, a když nejsou turisti, nepotkáte tam ani nohu. Film má svou poetiku a je dnes vlastně svědectvím těch dávno ztracených let, 80. i 90., tohoto kdysi lidského místa. Kam se podobní lidé poděli a jsou vůbec ještě? Moje nejoblíbenější hláška je Nárožného povídání o tom, proč jako spisovatel detektivek na volné noze vstává ráno v pět, ačkoliv nemusí. Jinak film není ani tak o ději nebo akci, jako o pocitu (pocitech).Souhlasím s komentářem dr.fishe. (23.10.2020)

Příliš nerozumím tomu průměrnému a nízkému hodnocení. Na to, že film točili studenti FAMU, nejde vůbec o špatný snímek. Famákům se podařilo shromáždit do jednoho filmu řadu výborných herců (Heřmánek, Kemr, Nárožný...) a zachytit atmosféru Malé strany v době normalizace. Líbí se mi scéna, kdy policisté v kuchyni se baví s kuchařkou, mladý policista řekne, že jediné, co na lidi platí, je obušek, a je obdařen nádherným Přeučilovým pohledem, který jasně říká: "Ty jsi ale blb.":-) Kdeže ty prázdné malostranské uličky jsou, že? Pro tento film mám opravdu slabost, takže dávám za 4. ______________EDIT_______________Po letech měním názor: 5* (19.02.2008)