Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jak snadné je stát se nepřítelem státu! Blízká budoucnost blíže neurčené země. Už třináct let pokračují teroristické pumové útoky. Lidé si už na ně zvykli, stejně tak jako na život v paranoiou prolezlém světě, vyznačujícím se depresivní architekturou, zdevastovanou krajinou a všudypřítomnými vykonavateli státní moci. Možná že si každý člověk našel nějaký svůj osobní únik. Tak jako nesmělý úředník Sam Lowry, který se ve svých snech pohybuje v idylické zemi, létá oblohou v andělském brnění a líbá nádhernou vílu. Probuzení je ovšem vždycky víc než tvrdé, návrat do reality přetěžký. Ale i v ní, byť je to neuvěřitelné, může člověka potkat kousíček naděje. Pro Sama je jí zjištění, že jeho vysněná víla skutečně existuje. Teď už jde jen o to ji znovu najít. Jenže to v hyperbyrokratizované společnosti nebude tak snadné... Černá komedie Brazil je po Žvahlavovi (1977) a Lupičích času (1981) třetím samostatným celovečerním filmem osobitého amerického výtvarníka a režiséra Terryho Gilliama. Deprimující a rafinovaně krutá podívaná se kvůli producentské opatrnosti společnosti Universal Pictures dočkala veřejné premiéry až téměř rok po svém dokončení. Snímek, inspirovaný Orwellovým románem "1984" (pracovní titul byl „1984 a 1/2"), v sobě kloubí satiru, parodii, fantaskní motivy i dadaisticky roztodivné citace, to vše dohromady je ovšem nesmírně působivým a bohužel až děsivě aktuálním zobrazením světa, kontrolovaného monolitickou organizací, a odlidštěné společnosti, žijící v permanentním strachu na pokraji apokalypsy. Film získal řadu mezinárodních cen, nominován byl i na dva Oscary (za nejlepší původní scénář, a nejlepší výpravu a dekorace). (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (559)

Tom Riddle 

všechny recenze uživatele

Bizár má jméno Brazil. Nejen v porno oblasti. Tenhle film je jako výplach mozku, jako pořádná rána do hlavy velkým smetanovým lízátkem. Když jsem ho sledoval prvně, měl jsem horečku. Mohlo by vám přijít, že to zřejmě mohlo ovlivnit můj úsudek. Když jsem ale viděl Brazil zdravý, došlo mi, že jsem mu rozuměl ještě mnohem míň. A to já mám rád. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

"1989 a 1/2" - to "a půl" je přesné, neboť Orwellovu dystopii přesahuje Brazil "Ústředními službami", díky nimž si mohl o totalitní společnosti udělat jasnou představu i zkušenost s ní postrádající britský divák. I jinak se tu najde leccos montypythonovského. První cca hodina i závěr vynikající, prostřední část je slabší, trochu slabomyslná (asi od chvíle, kdy se Sam konečně setká s Jill, až do jeho zatčení - po celoou tu dobu se on sám chová jako oligofren, což vůbec nekoresponduje s tím, jak je jeho osoba zpočátku nastíněna). Tudíž ne úplně vyvážené, což ale může být i tím, že jsem si právě v uvedeném předělu zašel do ledničky. Proto z pěti hvězd neslevuji, ostatně i s onou výhradou je Brazil film, u nějž se pod pět jít nedá. PollyJean pořád že Terry, Terry, musíš vidět a prej Dvanáct opic. Nic moc. Kletba bratří Grimmů spíš průser. Quijot vynikající, skvělý, ale terpve teď, po Brazilu, konečně chápu pojem Terry Gilliam. Američtí producenti ve své tuposti dotvořili filmu alternativní závěr, který nejen že ho zcela popírá, ale kterým navíc objasnili, že sami patří k těm, co na vytvoření "Brazilu" intenzivně spolupracují. Divák má věřit, že skrz zdevastovanou mrtvou krajinu za reklamními ohradami města se dá utéct někam ke kravičkám a ovečkám: https://www.youtube.com/watch?v=6RCvs3cA6PU&NR=1 Ještě že je to aspoň tak krásně béčkové. ()

Reklama

woody 

všechny recenze uživatele

Tak už jsem přeci jen starší, tak si 3 roky starý komentář k Brazilu přepíšu. Ale o čem tu mám psát? O tom, že je ten film geniální? O tom, že je scénář skvělý? Režie báječná? Michael Palin (btw RULEZZZ) nepřekonatelně grandiózně výborný? Tohle všechno už jistě víte. Na Brazil nemůžete nahlížet neurčitě. Buď jste ho viděli a líbil se vám nebo nelíbil. A nebo jste ho neviděli a pak nevíte, která bije. Všechno vypulírované do detailu. Každý úhel kamery by se dal zarámovat. Každé dekoraci bych udělal pomník. O téhle genialitě bych nechal učit ve školách. Pamatuji si, když tady bylo deset komentářů a ani ne 300 hondocení. Přál bych si aby ho viděl úplně každý, ale chápu, že ne pro každého je to míchání žánrů přijatelné a někdo z toho není moudrý. Ale podlě mně není od Gilliama pochopitelnější snímek :-) ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Mohlo by vám tu hořet a já bych nesměl pustit vodu, dokud bych nevyplnil formulář 27B/6." Tak je to správné. V papírech musí být pořádek. S tímto snímkem je to však poněkud složitější, neboť má oblíbená byrokracie tentokrát tvoří pouze malou část průniku filmové totality s výtvarným uměním, paranoiou, strachem z odpovědnosti, symbolismem, terorismem, futurismem a nejedním dalším -ismem. Pro mne to nebylo smyslově zcela jednoduše uchopitelné poselství, ale zachytil jsem při něm nejeden náznak geniality, kvůli kterým snímek rozhodně stojí za zhlédnutí. Mám na mysli třeba psací stroje propojené s monitorem, výborný fórek s nekrofilií či obžalobu obsahující i plýtvání časem a papírem ministerstva. Je-li zkrátka libo špetku totality, tak tuto mohu vřele doporučit. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

"Ale teroristické útoky pokračují již 13. rokem. - Štěstí začátečníka." Vidět tenhle film v kině je zážitek. Humor i krutost, fantazie i naprostá šeď. Vše v jednom. Racionalita ad absurdum, kdy vyslýchaní si od mučitelů půjčují na proces vůči sobě. "Pokud se přiznáte k sedmi až osmi obviněním, náklady bychom měli udržet v míře, kterou byste si mohl dovolit." Je to gejzír fantazie a právě proto, že se neuzavírá do čistě do dramatu nebo čistě do satiry, mě film tolik oslovil. S Orwellem to nejvíc pojí poslední věta: "Unikl nám." ("Zemřít a přitom je nenávidět, to je svoboda."). ()

Galerie (81)

Zajímavosti (41)

  • Chytľavá hlavná melódia filmu, ktorá sa v rôznych variáciách vinie celým soundtrackom, je z piesne "Aqaurela" od brazílskeho skladateľa Aryho Barrosa. (classic)
  • Mr. Kurtzman (Ian Holm) sa voľa podľa Harveyho Kurtzmana, editora magazínu Help, pre ktorý pracoval Terry Gilliam v 60-tych rokoch minulého storočia. Práve počas fotenia pre tento magazín sa zoznámil s Johnom Cleesom, ktorý ho doviedol k Monty Pythonom. (classic)
  • Film se měl původně jmenovat 1984 a 1/2 jako pocta Georgi Orwellovi. (Kulmon)

Související novinky

Ridley Scott se vrací ke kořenům

Ridley Scott se vrací ke kořenům

05.06.2008

Tedy ke sci-fi. Vetřelec a Blade Runner Ridleyho proslavili. A teď by se k rodnému žánru rád vrátil. Prý to plánoval už dobrých 20 let, ale nedařilo se mu získat práva na předlohu, kterou už dlouho… (více)

Reklama

Reklama