Mustang

Líbivý festivalový art, který musí průměrný západní divák z principu zbožňovat - 5 krásných holek úpí pod despotickou nadvládou autoritativní rodiny a konzervativních tradic, které jejich vyhlídky na emancipaci západního střihu eliminují na nulu. Každý jim logicky musí držet palce, a kupříkladu ve scéně, kdy je po novomanželské dvojici po jejich první milostné zkušenosti vyžadováno zakrvácené prostěradlo (jako důkaz toho, že se dívka vdávala jako panna), člověk jen otáčí oči v sloup, v jak beznadějně středověkých poměrech je tamější společnost zaseklá. Ne že by to byl vyloženě špatný film, to vůbec ne - osobně bych si dokázal odmyslet i to, že mě příšerně nebavil - ale co mi osobně přijde hrozné, je můj neochvějný názor, že Mustang je dokonalá vykrádačka filmu Smrt panen. Ale naprosto se vším - v obou filmech drží přísná rodinka pěkně doma pod zámkem svých 5 nezbedných dcerek, které by se tolik chtěly dostat ven - oba filmy se sice liší lokacemi i časovým zasazením děje, ale jinak jsou v podstatě jak přes kopírák, a osobně jsem byl z té podobnosti naprosto zděšen - a znechucen. Kdyby aspoň bylo řečeno, že je to remake... ale i tak bych to nebral. Protože jako by nestačilo to dokonalé vykradení Sofie Coppoly, je třeba ještě zmínit, že se v Mustangovi objevuje hudba Warrene Ellise z filmu Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem. Jak obecně nejsem příznivcem toho, aby se stejná hudba "recyklovala" v různých filmech, tak zde mám chuť se vyloženě ptát, jestli je v Mustangovi vůbec něco původního. A současně se ztotožňuji s výtkami předchozích komentářů k formálním nedostatkům filmu, jako je nedostatečné vykreslení psychologie postav sester či nevěrohodné zvraty děje. Za mě spíše zklamání, přecházející až ve znechucenost kvůli zmíněné podobnosti se Smrtí panen - nevěřím, že se jedná o náhodnou podobnost, režisérka (ročník 1978) žije od r. 1980 ve Francii, kde Smrt panen běžela v kinech, když jí bylo 22 let. Za sebe nemám problém napsat, že Mustang se měl zarazit ještě před jeho natáčením, a že nechápu, jaký má smysl přivádět na svět takovéto filmové klony. (17.03.2016)

Musím povedať, že som bol s filmom veľmi spokojný. Mám pocit, že ženy a dievčatá žijú asi v moslimských krajinách jedine na to, aby sa vydali a rodili synov, z ktorých sa stanú budúci muži, ktorých treba ctiť a človek počas filmu cíti to všetko čo sa deje. Sú miesta, kde si človek môže z niektorých scénok robiť srandu, no než sa dostanem k tomu, poviem najprv, čo podľa mňa na filme funguje. V prvom rade záverečná scénka úteku. Veľmi dobre spracované a veľmi uveriteľné. Puto medzi sestrami je tiež veľmi dobre spracované a cítime ich súdržnosť a súčasne bolesť, ked sa ich babka so strýkom roznodnú jednu po druhej povydávať. Jedna škoda je však, že podľa mňa nestihneme sestry nejako poriadne spoznať. Film sa totiž najviac sústredí na Lale, ktorá nám príbeh rozpráva a asi by som chcel vedieť aj o jej sestrách trochu viac a nebolo by odveci, keby bol film o trošku dlhší. Lebo potom človek nemôže nasať určité udalosti, ktoré tu nebudem spoilovať a stanú sa. Rovnako sa mi ako postava páčil aj Yasin, ktorý bol skutočne sympatický mladík. A tiež sa mi páči aj úvodná scénka v jazere. Kde film trošku stráca je ale ako som už naznačil, že sa moc o postavách nestihneme dozvedieť a myslím si, že postava strýka je trošku moc tvrdá. Nechcem osobne toto súdiť, lebo ja som na tureckom vidieku nikdy nebol a nemôžem povedať, že viem ako to tam prebieha. O tom ma mal tento film trošku poučiť. A myslím si, že názor som si spraviť vedel. A je celkom uveriteľný. Tiež si myslím, že na konci mohla nám Lale ešte povedať trošku niečo a neukončiť to doslovným strihom, lebo sa mi to tam trošku pýtalo. A asi by som chcel aj vedieť ako boli šťastné Sonaj a Selma. Ale okrem týchto vecí, myslím si, že "Mustang" je veľmi silným, dojemným, miestami aj vtipným (nezabudnem ako teta musí vyhodiť elektriku v celej dedine, aby strýko nevidel svoje netere na futbale) nádychom, ktorý podľa mňa funguje. Ja si myslím, že je hodný toho, aby ste si ho pozreli. Možno dokonca aj viackrát. Hodnotenie: A- (09.01.2016)

Tak tohle mě nijak neoslovilo. Že to mají muslimské holky těžké ví asi každý a že to na puberťačky doléhá občas o něco víc je taky fakt. Ale já si nemůžu pomoct, mě připadalo, že tady se těm holkám zase tak moc neděje. Tím nemyslím, že by bylo chování strýce, babičky a vlastně celé tamní společnosti z našeho pohledu přijatelné, ale pro potřeby filmu by to přeci jen chtělo tohle téma zpracovat intenzivněji. Holky hrály dobře, to zase jo, ale jinak to za mnoho nestojí. 30% (30.12.2015)

Klasickej festivalovej stinker - přepálená forma, absence jakékoli jemnější finesy, dvojrozměrné postavy, nucené zvraty, neobratné změny tónu vyprávění, ke konci nesnesitelně rozbředlé a ubulené... přiopomíná to pokus dojmout cilizované Evropany krutými tradicemi rurálního Turecka, které je tu vylíčeno z velké části jako agresivní (incestní) vězení. Neříkám, že v tom není racionální základ, ale tomu filmu se nedá absolutně věřit. Vyděračské festivalové HLPéčko se všemi neduhy... #kviff2015 (07.07.2015)

Turecká dráma, ako víno, podotýkam, že občas som si pripadal, že pijem čúčo. Nepamätám si, kedy naposledy som videl tureckú produkciu, fakt neviem, ak nepočítam, že občas zaregistrujem šialeného Sultána, viac - menej, táto krajina produkuje debilné seriály, ktorými zásobuje, napríklad i slovenských divákov, bažiacich po vymývaní mozgov. Nastala zmena, ale myslím, že odteraz sa asi len ťažko roztrhne vrece s kvalitnými tureckými drámami, to skôr sa dostanem k tureckému medu. Aj tak nepohrdnem návštevou do tejto atypickej komunity, kde platia prísne pravidlá, pociťujú to i sestry, žijúce s babkou a strýkom v dome, na ktorom budú čoskoro dávať mreže na okná, aby týmto dospievajúcim dievčatám kazili životy. Z nevinnej hry so spolužiakmi, vznikne veľká nafúknutá bublina, počas ktorej sa im radikálne zmenia doterajšie bezstarostné momenty ich existencie, na rad prichádza - vydávanie sa, rebelantské dievčatá, ale nebudú všetky po vôli s touto klasickou tradíciou, nie sú rady, za to, čo musia praktikovať, alebo, ako sa k nim ich perverzný strýko - správa... Ony mi liezli dlhú chvíľu na nervy, pokiaľ som si na ne zvykol, od jedného výstrelu, sa moje vnímanie zlepšilo, vidieť, ako to funguje v tureckých domácnostiach, nie je nič, čo by ma hlbšie zaujímalo, v tomto prípade, sa mi zdá, že sa dlho pohybujem v začarovanom kruhu, z ktorého sa mi podarí - vymaniť sa. Sľubný debut, režisérky Deniz Gamze Ergüven, ktorá by mohla v budúcnosti sa posunúť o krok vpred, smerom k žiarivej režisérskej budúcnosti + výborné herecké výkony - piatich sestier, predznamenáva, že sa tu bude čosi nezvyčajné odohrávať... Som zvedavý, kedy najbližšie znovu zamierim do Turecka, na dovolenku, skôr nie, ako áno, do filmu, určite, ale musí byť dobrý, aby som mu dal šancu... PS : Perfektný nápad s ručnou kamerou sa u mňa osvedčil, pôsobivejšie, viac sa človek dokáže vcítiť do pocitu postáv. (22.06.2016)