Star Trek: Do neznáma

Tak se nám Stártrek vrátil z temnoty prdele, kam degenerativně pokroucenou posádku lodi Entršajs ve druhém díle poslal Džejdžej, aby z něj udělal nudný maglajz rodinných hovnot a otravnou kvintesenci kýčovitých existenciálních pouťových mouder pro hloupé náctileté ufony. Nyní je zase tím starým dobrým Stártrekem, jak ho mají mazlíčci rádi, jenž se již několik generací stará o hladký průběh mnohočetných milostných eskapád s pravačkou všem těm krásným a oduševnělým krutohustým nabíječům, neodolatelným proutníkům a sexuálním predátorům. Ahoj Dárkbobíku! Tento díl přinutil k warpovému „pohonu“ i mě. Prostě paráda, Šimone! Sympatičtí herci, dělající humory, hnusní emzáci, dělající bordel, hutný přímočarý děj, nonstop akce v okorvoucích kulisách, a i trocha toho překvapivě perverzního mezidruhového vzrušení, protože když se alžírská cigoška napatlá moukou a pokeruje si xicht, stává se natolik apelující, až má jeden chuť zasunout palivovou tyč do plasmového reaktoru. Totálně kůl je tu dokonce i uječené přednášení Bísty bojs, neposlouchatelné tak, že je během chvilky schopno zdecimovat jindy neporazitelnou mimozemskou invazní flotilu. A tak jediné, co mě opravdu velmi rozhodilo a znepokojilo, je ta reálná vize globální katastrofy pro celý známý vesmír. Přitom to začalo tak nevinně. Na poručíka Sula prostě dolehla osamělost dlouhých intergaylaktických letů, při kterých byl neustále obklopen spoustou vyzývavých fešáků v pestrobarevných elasťácích, až se z toho vydal na jih. Tudíž si už v roce 2392 řiťopichové mediálně otevřeně adoptují lostomiloušké ťamaské holčičky, aby z nich naprosto, ale naprosto přirozenou výchovou a vzorem dělali vysrkávačky škeblí. Nejhorší je, že už to začíná jiskřit i mezi velením. Kapitán Krk tu místy vypadá, že by s chutí požvýkal špičky boltců svému prvnímu důstojníkovi, a i jindy bezemoční Spok dává nepokrytě najevo, jak by nebyl proti zasunout prostředníček s prsteníčkem do svého velitele a vystřihnul mu tam předpisový vulkánský pozdrav. No armabeton!!! Že by Entrprájs z tohoto jinak skvělého Neznáma mířil opět na misi do prdele? Na Gaytrek: Deep throat 69 už do kina určitě nepůjdu. (20.08.2016)

Možná nejpromyšlenější scénář série zabitý žokejem akčních dostihů, kdy ten rutinní vodopád atrakcí trávíte povětšinou tím, že smutně vzpomínáte na časy, v nichž bohatě stačily dvě velké destrukční akce a zbytek si vystačil s vymakanými postavami a nenuceným humorem. Jedna vtipná replika o stalkingu a tucet rychlých a zběsilých ‚copy & paste‘ záběrů na sto dvacet minut času. Jasný aspirant na TOP 5 blockbusterových shitů roku. (21.09.2016)

Patlal Lin vrací úder. Pravdou ovšem je, že ho Pegg a spol. moc nepodrželi, protože z tuctového námětu vytěžit blockbuster sezóny asi vážně nejde. Do neznáma každopádně působí brutálně schizofrenně, když úvod a závěr představuje CGI orgie, které režírovali leda lidi od počítačů, a prostředek je nudná televizní konverzačka postrádající děj i pořádné svícení. Ve výsledku zmatečná nuda jako prase, která subjektivně působí dvakrát delší. Hej, tím je to vlastně podobné úplně prvnímu celovečernímu Star Treku! Tak to asi OK, kruh se uzavřel! (06.08.2016)

Upřímně moc nemusím starší Star Trek. Avšak když se v roce 2009 dostal k restartu J.J. Abrhams Star Trek najednou dostal novou krev a proto je jednička Star Treku můj oblíbený film. Trend pokračoval i u pokračování: Star Trek: Do neznáma. Avšak poté co si Abrhams skočil ke Star Wars aby natočil Epizodu 7 se nového dílu ujmul režíjně Justin Lin (Rychle a zběsile 3-6). No a vzhledem k tomu, že tento rok je to 50 výročí Star Treku mnělo by to dopadnout dobře. A dobře to dopadlo. Ten kdo si oblíbil první dva díly (Fanoušci Star Treku tyto dva díly nemusí) měl by se mu líbit i tento. První půlka až velmi nostalgicky připomíná něco co by vypadlo z původní seriálu z roku 1966 (A to ten seriál nemám rád) a druhá půlka se opět vrací do stereotypu prvních dvou dílů. Posádka Enterprise má pořád skvělou chemii a dokonce i hlavní záporák je stejně jako v předchozích dvou Star Trecích skvěle vykreslen. No a když film skončí a vy vidíte nápis: Věnováno Leonardu Nimoyovi a Antonu Yelchinovi jedno oko nezůstane suché. (23.09.2016)

"Až z Vás bude příště koukat kus trubky, zavolejte si instalatéra." Já se tedy přiznám, že už jsem proletěl warpem nejednu mlhovinu, mám vysbírané všechny kešky v kvadrantu Gama, do práce se přepravuju transportním paprskem a dokonce jsem jednou spadnul do červí díry, ale z těch nových Star Treků jsem už trošku klingon. Asi je v nich nějaký rozdíl, ale mě hrozně splývají, takže jsem se tentokrát už stačil i nudit. Naštěstí mi kapitán Kirk předvedl skvělý motokros, naučil jsem se roztlačit nestartující vesmírnou loď a poučil jsem se o nestálé gravitaci. To bylo fajn, ale stejně jsem si jistý, že se na další Star Trek podívám spíše z povinnosti a s touhou, aby se slavný Vulkánec zase "logicky" rozhláškoval. (06.01.2017)