Popelka

Možná je to tím, že jsem tuhle disneyovskou klasiku viděl až po tom, co jsem si už zamiloval hranou verzi z r. 2015, ale bohužel mě neoslovila tak, jak jsem si původně myslel. Překvapilo mě např., že postava prince je v ději téměř podružná a jeho význam je zcela marginální, děj místy uhání doslova mílovými kroky (např. skleněný střevíček si Popelka nazuje až 73. minutě, aby film vzápětí skončil - o osudu sester a macechy již pak není řečeno nic), aby se jindy pro změnu takřka zastavil kvůli - po mém soudu - poněkud otravným hudebním číslům (z nichž je podle mě nejvíc znát, v jaké době ten film vzniknul), infantilní dabing zvířátek mi přišel doslova hrozný, a celkově mi ten film přišel až protivně rodinný (či spíše příliš úzce zaměřený jen na dětské publikum) a americky optimistický. Přesto se filmu nedá upřít, že mě v některých ohledech dokázal okouzlit - animace je velmi hezká a některé záběry jsou vizuálně přímo úchvatné (příchod Popelky do zámku, detail na zlé oči macechy / kocoura...), a nejpozději od proměny Popelky před královským bálem už mě to hodně chytlo - možná i proto, že - ač to může u animovaného filmu znít zvláštně - mi ta kreslená Popelka přišla hodně sexy (nejvíc asi ve scéně, v níž z ní její nevlastní sestry strhají šaty), a zvláště její hlas nemá chybu - občas jsem měl až pocit, jako by ji nenamluvila Ilene Woods, ale Marilyn Monroe. Mám i takový matný pocit, že se mi Disneyho Popelka líbila již v dětství, kdy se objevovala na nejrůznějších školních batozích, penálech, apod. Marná sláva, kreslená postavička ale na skutečnou Lily James prostě nemá. (21.01.2020)

Každá stará disneyovka je při procházení oldies filmů tak trochu svátkem. A Popelka naštěstí plní vše co jsem čekal. Pěkné písničky, nádherná kresba a klasické podání klasického příběhu. Nechybí krásná hodná Popelka, víla kmotřička, krásný princ, zlotřilá macecha a dvojice hloupých a ošklivých sester ani závěrečné zkoušení střevíčku (trošku zdramatizované). A co je tu navíc? Především geniální myši, které Popelce pomáhají a ještě geniálnější zákeřná kočka jménem Lucifer, přičemž jejich honičky si kradou skoro celý film a dočkají se i vlastního finále. Trošku jen zamrzí že zlo (macecha a dvě sestry) není na konci potrestané. Ale hlavně že je tam "a žili spolu šťastně až do smrti". Animovaný film roku 1950. (03.04.2018)

"A pretty plot for fairy tales, Sire." Překrásné! Nejspíš je to zapříčiněno tím, že se v ní zúročila práce a zkušenosti animátorů disneyova mladého studia z jejich předchozích projektů, jimiž byly např. "Sněhurka" a "Bambi". "Popelka" působí dojmem bezchybného dílka od chvíle kdy se otevře zlatem vykládaná kniha, v níž se začnou mihat barevnými kresbami zkrášlené stránky, a vypravěč spustí generacemi známý a vřele přijímaný příběh. Příběh krásného děvčete, stiženého trpkým údělem služky ve vlastním domě. Ona se ovšem dílem touhy, štěstí a rovněž dobré vůle, za pomoci svých zvířecích přátel a jedné roztržité čarodějky, k vysněnému objetí s princem časem dopracuje. Popelka je zde vděčně vykreslena jako postava sice zkoušená nouzí a ústrky, ale zároveň si vědoma své vlastní silné osobnosti a vnitřní důstojnosti. Nemá to bezesporu lehké, jelikož soužití s macechou, fůrií před níž blednou i ty nejvyhlášenější potvory z dalekého okolí, zde není líčeno v pravdě domovsky přívětivých barvách. Příběh je veden lehkou rukou tvůrců, kteří si jsou přesně vědomi ladného vyvážení děje mezi prostorem jenž věnují hlavní ose pohádky, kterou tvoří dění okolo Popelky, a neodolatelně hravé animační komice, jíž obstarávají především popelčini myší kamarádi a zlý kocour Lucifer... i Tom a Jerry by si k nim měli zaskočit na povinné školení :). (29.10.2005)

Naprosto úžasná podívaná.Krásná animace, skvělé dialogy, roztomilé postavičky (hlavně myšky krásně hláškujou).Prostě překrásná pohádka ze starý Disneyho školy, která má neuvěřitelné kouzlo a doslova šarm, o čemž si drtivá většina dnešních animáků může nechat jen zdát.Dneska sem na to náhodou po letech narazil a uvědomil jsem si, že je na čase oprášit Disneyho pecky z 50.let, páč se na ně prostě krásně kouká.95%. (17.03.2013)

Kreslíř, inovátor, režisér a zejména producent Walt Disney už stál v čele animačního studia v Burbanku, když vznikaly postavičky jako pes Pluto, myšák Mickey, kačer Donald, kolouch Bambi nebo slůně Dumbo. V roce 1950 v jeho studiu vznikl i barvami hýřící známý příběh o Popelce. Má šanci oslovit také dnes, i když někteří diváci na nejznámější tuzemskou verzi „s oříšky“ prostě nedají dopustit. Pohádka doplněná o líbivé melodie a hudební čísla disneyovsky roztomilých zvířátek je typickým produktem továrny na kreslené sny. Jen, co se otevře barevnými kresbami prozářená kniha, vypravěč spustí nestárnoucí příběh, kterak krásná dívka musí odolávat trpkému údělu služky ve svém vlastním domě. Nakonec ji ke štěstí nepomůžou ani holoubci natož kouzelné tři oříšky, za vším totiž stojí čarovný proutek kouzelné kmotry. Princ na rozdíl naší nadčasové verze od Václava Vorlíčka nedostane prakticky žádný prostor, jeho minuty na scéně mu berou Popelčiny myší kamarádi, kteří se až na příliš velké stopáži snaží o komické vsuvky či přelstění kocoura Lucifera. Milý humor v tradičně naivním hávu padesátých let tak přebíjí momenty, které dětský divák nemusí tak úplně skousnout – třeba když jsou z Popelky bez servítků strhávané části šatů. (27.01.2013)