Díra u Hanušovic

Nejprve klady - dobrá kamera, syrové herecké výkony, určitá meditativní nálada. No a to je tak vše. Ano, takhle si herci pražského divadla představují život na severomoravské vesnici v pohraničí. Jak jsem psal už v článku Z díry u Bedřichovic (http://www.blisty.cz/art/73905.html), jde o hodně zjednodušený a jednostranně orientovaný pohled. Moje zkušenosti jsou spíše opačné - vesnice rozkvétají, snaží se podnikat, otevírají nová sportoviště, pražírny kávy, minipivovary, baráky nově nahazují. A lidi jsou tam stejní jako všude - jedni mrchy, druzí průměr, a jiní se snaží chovat slušně. Ale aby vše byl jen výkvět negativních vlastností a žádná postava pozitivní, to se vidí jen v takovýchto filmech. Prostě jen neředěná depka, vše je špatně, vše je na prd, a div, že na vesnicích lidé nepáchají z té bezmoci hromadné sebevraždy. O tomhle ten film bohužel je, o ničem jiném. Možná je to jen nošení pražských depek pražských inťošů do vesnic, ale doufám, že se tímhle zkresleným a jednostranným úhlem pohledu nedají lidi zmást a budou žít v pohodě své životy. Tenhle film je jen typickou ukázkou toho, jak jedna vrstva společnosti je totálně odříznutá od jiné, a jak falešně o tom svědčí. Jo, a btw - mše mají trochu jiné atributy, než jsou ve filmu ukázány (i když zde je jen vždy úvod nebo závěr mše), např. se hned po pozdravu nesedá, stejně jako se hned po knězově rozloučení takhle divně neprchá. (28.12.2014)

Jeden z nejnevděčněji zde ohodnocených skvostů českého filmu. I po několika letech ve mně jeho nálada vyvstává ostře. Existuje minimálně jeden další zasvěcený člověk, s nímž se shodnu, že tenhle film je ryze českou svébytnou obdobou Tarrova Turínského koně, samozřejmě s vlastním způsobem podání, co do vztahu ke každodenní existenci i k existenci "an sich" ve stále bezútěšnějších vnějších podmínkách. (27.03.2019)

Paradoxne me k tomuto filmu pritahla ma rakouska pritelkyne, takze jsem se nakonec nechal umluvit a koupil DVD - jesteze to melo anglicke titulky, to je totiz luxus, kterym se vetsina ceske produkce (pokud pomineme FEX) jen tak pysnit nemuze. Pritelkyne chrochtala blahem, vetsina jejich komentaru se omezila na "to je jak od Ulricha Seidla" a "to je jako u vas na vesnici - neni, oproti tomuhle zapadakovu je moje rodna dedina se 1300 obyvateli velkomesto (i kdyz co si budeme vykladat, Svatba na bitevnim poli se tocila vpodstate za humny). Kdosi tu zminil Divoke vcely, ja bych pridal jeste Mistry a (Pasla) kone na betone. Ne, tohle neni komedie, pokud vam neprijde vtipny fakt, ze se tvurcum podarilo natocit pravdepodobne (co se cetnosti pouzivani vulgarismu tyce) nejsprostsi cesky film vsech dob. (04.06.2015)

Pár zajímavě rozzáběrovaných scén a nucení se do deadpan poetiky nestačí, když film spoléhá na klasické pilíře české komedie: vidláky, chcípáky, vulgarismy, upocené soulože, hvězdy přehrávající v "komických převlecích". K tomu si připočtěme stupidní stereotypy a vynalezení nové formy dialektu, což je tak to jediné, v čem Krobot vyniká. Díra nabízí bídu tuzemské kinematografie v plném rozsahu, jen v trochu přijatelnějším balení. (09.07.2014)

Po delší době jsem se nechal zlákat programem České televize, který upoutával na „film oceněný Českými lvy“ a „režisérský filmový debut Miroslava Krobota“. Bohužel už po nějaké půlhodině jsem tušil, že tahle zvláštní mozaika osudů divnolidí z vesnického prostředí u mě slavit úspěch nebude a to jsem ještě netušil, že se do konce filmu nedočkám ani příběhu ani nějakého vypointování. Neříkám, že se tam neobjevilo pár povedených skečů (statik, pan Vitásek, pálení kostí), ale celkově to na mě působilo jako vystřižené prostřední dějství z divadelní hry, kterou sepsali štamgasti z řad ochotníků za jedno odpoledne v hospodě u piva. (04.04.2016)