Díra u Hanušovic

Pár zajímavě rozzáběrovaných scén a nucení se do deadpan poetiky nestačí, když film spoléhá na klasické pilíře české komedie: vidláky, chcípáky, vulgarismy, upocené soulože, hvězdy přehrávající v "komických převlecích". K tomu si připočtěme stupidní stereotypy a vynalezení nové formy dialektu, což je tak to jediné, v čem Krobot vyniká. Díra nabízí bídu tuzemské kinematografie v plném rozsahu, jen v trochu přijatelnějším balení. (09.07.2014)

Je sice hezké, že si Krobot zfilmoval to, co chtěl a slušně dokázal znázornit a nasnímat tu všudypřítomnou vesnickou nudu. Jenže když se nuda vesnická změní i v nudu filmovou, jež nemá kvůli své bezdějovosti a nesympatickým postavám moc co nabídnout, tak je to problém. To si radši pustím po letech o mnoho povedenější Divoké včely. (21.02.2015)

Obdivuhodný výkon v disciplíně „zobrazení vesnického stereotypu“, který prostě nelze otitulovat jinak, než dalším stereotypem: „pro Pražáky dobrý“, což zamrzí o to víc, že Krobot je rodák z regionu a vlastně tak zásadním způsobem popírá to, čemu by měl rozumět nejlépe. Pražští herci cedí přes zuby nářečí a vulgarismy nefunkčním způsobem a fungují vlastně jen jako nositelé skvělých kostýmů. Přitom je to nepopsatelně smutný příběh, u nějž jakoby dramaturg a producenti na poslední chvíli seznali, že se film lépe prodá jako buranská komedie. Fail. (17.08.2014)

Naprosto funkční směs absurdity, trapnosti a černého humoru, která mě překvapila svojí zábavností (a salvami smíchu, co ve mně vyvolávala). Sice jsem si musel trochu zvykat na nářečí, které místy skřípalo, ale díky rázovitým postavičkám se mi to nakonec podařilo. A když už jsem u jazyka, musím podotknout, že německý mluvené pasáže mě díky mé neznalosti trochu minuly (což je určitě škoda). Co mi ale vyloženě nesedlo byly vážné události. Jistě, jde o tragikomedii, avšak ta vesměs pohodová a vysmátá atmosféra se s jejich příchodem bohužel vytratila. Proto celkově pouze slabší 4*. (04.08.2014)

Absence celistvého děje, pomalé tempo a povětšinou zcela statická kamera podtrhují minimalismus a banalitu moravské vesnice a odrážejí v sobě klid a loudavý životní styl jejích obyvatel. Miroslavu Krobotovi se podařilo beze zbytku realizovat jeho jasnou vizi, což dokládá jeho tvůrčí a režisérské schopnosti. Nicméně nejde o vizi zrovna dvakrát zábavnou, neboť úspěšné zachycení atmosféry zapadlých koutů Jesenicka prostřednictvím několika fragmentů z osudů svérázných vesničanů nestačí na celovečerní film. Také nečekejte žádnou komediální řachandu. Jde o realistický pohled do mikrosvěta jedné vesničky a zároveň o autorské vyjádření Miroslava Krobota, který si svým prvním vlastním filmem ostudu rozhodně neudělal. Leč jistou míru zklamání zakrýt nelze. (08.07.2014)