Tore tančí

Začnu od konce - utrpení vyhladovělého, mladíka je vykresleno překvapivě působivě. Velkou zásluhu na tom nese charakter Benna, který mě skutečně přiměl k intenzivní nenávisti jeho osoby. Základní problém filmu spatřuji v konstrukci osobnosti Toreho. Jeho smysl pro víru je předimenzovaný (sám se nazývá "freak") a zbytečně nerealisticky nadsazený. Je to naivní, hloupý chlapeček nepoužitelný pro normální život (dle slov Benna opravdu působí jako retard). Díky tomu film nefunguje DŮSTOJNĚ v dimenzi víra vs ateismus. První polovina je prázdná, nudná, vesnická pohádka přecházející do balady, která pořádně nemá, co diváku sdělit. Pozvolna se rozehrávající peklo má (z hlediska psychologie) vratké základy, ale i tak dokáže diváka velmi zasáhnout... 5/10 (01.07.2013)

Tak trochu jiný pohled na zahrádkářskou kolonii než Menzelovy Slavnosti sněženek... Solidní celovečerní debut německé režisérky, stylem připomínající Hanekeho, s několika působivými, drásajícími scénami, z nichž za zmínku stojí zcela jistě ta s konzumací zkaženého kuřete. Přesto nemohu tvrdit, že by výsledný dojem byl pozitivní, v tom mi vadí postava Toreho a jeho naprosto pasivní přístup nejen ke svému utrpení. Toreho pasivita hraničí s jistou perverzností, neboť nejenže se nezmůže na odpor, ani se nesnaží najít pomoc z vnějšku (v tom mu přeci nic nebrání), navíc dobrovolně (viz jeho návrat k rodině po hospitalizaci v nemocnic) přijímá roli zneužívaného a mučedníka, jehož obětování má snad pomoci druhým. Stává se tak ale spoluviníkem vlastního utrpení a ztrácí tím podstatnou část divákových sympatií (alespoň těch mých, Toreho osud mi nakonec byl docela lhostejný). Téměř se chce zvolat "Může si za to sám!", což je samozřejmě hodně zjednodušující výrok, ale poukazuje na to, že morální vyznění filmu je minimálně problematické, ne-li pochybné až zvrácené. (15.06.2013)

1. Předmluva: Většina anglických slov má většinou jak fyzickou, tak duševní konotaci, tak např. slovo "freak" znamenalo původně ve fyzickém smyslu "zrůda" (viz skvělý film Toda Browninga z roku 1932) v důševním "rozmar". V době hippies, ve které má kořeny i tento film, byl význam rozšířen na "jednání určitým způsobem pod něčím vlivem", zde Ježíšovým (?). Sám velký Frank Zappa se k tomu vyjadřuje "Ani dík vašim blbým trikům/ se nezabrání přívalu hladových fanatiků (freaků)" 2. Konstatování: V poslední době registruji u filmu nejdříve, zda ho natočil muž nebo žena. V případě režisérky se připravím na nějakou tu iracionalitu. Dočkal jsem jí i zde, přestože příběh je veden kauzálně, logicky, racionálně. Tento příběh o Ježíšových fanaticích (či fanatických stoupencích) se odehrává v Hamburku (sekta zde byla založena v roce 1991) v roce 1994, kdy se přesunula do Berlína. 3. Domluva: Film přesto není (vyloženě) sektářskou záležitostí, nýbrž střetem dvou světů, v němž (jako obvykle) zvítězilo to temné, hrubé, nespoutané, zemité. A proto také (byť se to zdá být absurdní) se prosadilo právě Pavlovo pojetí křesťanství. Jak jsem se zmínil, režisérka pere prádlo načisto; nevyhýbá se ani (závěrečné) krutosti žen, které celé dílo završují (jak to známe z Little Big Horn nebo ze Zoly). (13.01.2015)

Krutost, násilí, touha způsobovat bolest a týrat slabší. Je to hluboko v nás, v našich pudech? Proč? Může si oběť za svou bolest sama? Je víra cestou k nenásilí, je víra naivní cestou slabých, je víra levným terčem našich krutostí? Film nás zavede do spleti utrpení a absurdní nevinnosti, bez hodnocení, bez toho, aby nás tahal na jakoukoliv stranu. Jen chce, abychom přemýšleli abychom se ptali sami. A dělá to fakt dobře. (03.09.2017)

Tak z tých Jesus Freaks mi bolo zle, to čo zaznelo z ich úst ma vytáčalo a to som veriaci, ale nie som fanatik. Pivko? Ja moc pivko nepijem, preferujem Ducha Svätého, no čo ti šibe!!! Hlavný hrdina bol neskutočne nesympatický a usmieval sa ako debil. Je to psychologická dráma, ktorá napätie naberá postupne a čím je bližšie koniec, tým je napätie dôraznejšie. Tore prišiel do rodiny, kde ho začne šikanovať otčim rodiny a po chvíli aj jeho žena. Psychické týranie, ktoré je silné na nervy, je dramatické i kruté, a ktoré sa strieda z fyzickým, ktoré postupuje pomaly, aby to vo finále ukončilo nezmyselným šialenstvom. Asi do 45 minúty film stagnoval, neposúval sa vpred a vtedy to mal u mňa za 2*, ale ako film postupoval a odkrýval všetky svoje karty, tak som začal mať veľký súcit z hlavnou postavou. Tore nemal svoj ciel, berie každú príležitosť, je príživníkom a tak musí znášať nie vždy ľahké úkoly svojich živiteľov, ale prečo v tej rodine ostáva navzdory všetkým útrapám, mi bolo záhadou. Nič som o tomto filme nevedel a tak som ani tak deprimujúci zážitok nečakal. (10.10.2015)