V hlubinách země

Náhoda tomu chtěla, že se mi v jeden den dostali pod ruky dva stejnojmenné filmy. Zatímco ten druhý za moc nestál, tak tady jsem byl docela mile překvapený. Od dob Pádu do tmy jsem našel v podobných kouscích doslova zalíbení, protože většina z nich nám dokáže nabídnout slušnou dávku klaustrofobické atmosféry. No a ani v tomto případě tomu nebylo jinak. V dole jsem byl jen jednou jedinkrát ve svém životě a to při školní exkurzi v Ostravě, ale dodnes to ve mně zanechalo zvláštní nepříjemný pocit. Sice netrpím klaustrofobií, ale prostě jsem se necítil v těch potemnělých šachtách moc dobře (a to jsme nebyli v žádném případě moc hluboko) a už vůbec bych se nechtěl hornictvím živit. Nicméně tihle chlapi mají můj obdiv. Ale zpátky k filmu. Po klasickém začátku ve kterém se seznámíme s hlavní hrdinkou a skupinou horníků, se velmi rychle šlo na věc, což se mi samozřejmě líbilo. Režisér Ketai už měl s hororovým žánrem menší zkušenosti (stojí za nepříliš povedeným 30 Days of Night: Dark Days), ale teprve zde jsem mu přišel na chuť. Byl jsem doslova vtažen do potemnělého prostředí šachet, krumpáčů a uhlí a díkybohu jsem nemusel na onu vychvalovanou atmosféru čekat moc dlouho. K důlnímu neštěstí dojde hned po několika minutách, takže počet nedůležitých postav se rychle zmenšil a divák se tak mezi přeživšími lépe orientuje. No a poté nastává klasický survival horor, kdy skupina lidí musí bojovat nejen s nepříznivými živly, sebou samými, ale i čímsi neznámým. Něčím, co je ukryto v temnotách. Nebo je všechno tak trochu jinak? Každopádně i halucinace hrály důležitou roli.Tím se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu. Ve filmu si totiž nemůžete být jisti, zda zrovna vidíte halucinace, nebo realitu. Tvůrci se totiž do svého díla pokusili procpat i několik věcí, které měly dopomoci k zajímavým zvratům děje a překvapivému konci. No překvapivému, jak pro koho. Bohužel musím říci, že právě některé z těchto prvků mi spíše přišli jako rušivé elementy v jinak dobrém filmu. Nechci zbytečně spoilerovat, abych vás nepřipravil o všechno překvapení, ale třeba ty „zombie“ bych klidně vynechal. Zbytečně mi to zkazilo celkový dojem. 60% (11.12.2016)

Zvláštne, o tomto videohorore som doteraz nepočul absolútne nič, a napokon sa z toho vykľulo jedno z najväčších prekvapení tohto roka. Skupinka baníkov ostane uväznená po tom, čo sa im to tam všetko pekne zosype, míňa sa im vzduch, začne im pekne švitoriť a začne boj o život. Pekne nakrútený, atmosferický, klaustrofobický podzemný survival, ktorý ma bavil stále viac a viac. Je to inšpirované skutočnosťou, hm... prečo nie? Pôsobilo to na mňa dostatočne reálnym dojmom. Hororové momenty však nechýbajú, a nešlo len o pár pekných krvavých mordov, ale keď hlavným hrdinom dochádzal vzduch, párkrát vyskočili pekne desivé vízie a dalo sem tam aj zľaknúť. Sadli mi aj postavy, nikto ma vyložene neotravoval a v danej situácii sa s nimi dalo súcitiť. Samozrejme z toho nemohol vzniknúť ďalší Descent, ale kto má rád napínavé podzemné horory, smelo do toho. Ja osobne tlieskam, výborne odvedená práca vo všetkých smeroch. (30.06.2014)

Existují povolání, při kterých slovní spojení „být zavalen prací“ dostává trochu jiný rozměr.. Důlní psychóza, při které tu a tam zasviští vzduchem krumpáč, ozve se zoufalý hlas, chrup zasvítí na cestu a havíř s mléčným pohledem udělá baf. Poměrně se daří těžba z prostředí, takže přítomnost krvežíznivých permoníků není potřeba, nicméně některé laciné lekačky a klišé mohl Ketai nechat na povrchu. Kdo hledá kvalitní podzemní děs, ať raději znova sestoupí za Neilem Marshallem.. (11.06.2020)

Banícka partička uviazne hlboko pod zemou a ako sa snažia prežiť a dostať preč, majú problémy nielen so vzduchom, ale aj so sebou samými... Z jednej časti je film pomerne nezáživným spracovaním (údajne) skutočnej udalosti a z časti druhej je obstojným, prevažne atmosférickým, podzemným hororom, ktorý mi však oproti podobným survivalom neprišiel nijak výnimočný či špeciálny; jednoducho len taká pohodová jednohubka. (30.06.2014)

Beneath je nejlepší klaustrofobický survival za poslední léta, který je slušně krvavý, perfektně natočený s úžasné děsivým prostředím, pekelně stísněnou atmosférou, že se vám bude těžce dýchat podobně jako horníkům a 2x jsem se lekl tak moc, že jsem spadl z postele a narazil si pravou ruku + to vše dle pravdivých události. Podobně infarktový stav a nepříjemný pocit po zhlédnutí jsem naposledy zažíval při Stáhni mě do pekla. Kombinace lekaček a gore scén funguje skvěle, škoda, že na to nepřišel nikdo dříve. (01.07.2014)