Genesis
Genesis
Príbeh modrej planéty
Obsahy(1)
Mezi počátkem, který si nepamatujeme, a koncem, který neznáme... Strhující příběh zrození planety z dílny autorů filmů Mikrokosmos Claudea Nuridsanyho a Marie Pérénnouové. Po úspěchu filmu Mikrokosmos přicházejí, dnes již světoznámí, přírodovědci Claude Nuridsany a Marie Pérennouová s dalším obdivuhodným opusem – Příběhem Modré planety. Obrazem i slovem se zamýšlejí nad stvoření světa a člověka. Průvodcem je černošský herec Sotigui Kouyaté, pocházející z Burkina Faso, který vypráví o vzniku vesmíru a vzniku života. Autoři mezi obojím vytvářejí paralelu: podle nich vývoj každého živého jedince odpovídá ve zkratce vývoji kosmu i vývoji života na Zemi a stejně jako ony spěje od zárodku k zániku. Sledují vznik hmoty a její přeměnu v hmotu živou, s níž přicházejí i pojmy času a prostoru. Dotýkají se základních filozofických otkázek, na něž hledají srozumitelné odpovědi. Jak říká vypravěč v úvodu filmu: „Být živý, to znamená tvořit příběh od začátku, na který se nepamatujeme, do konce, o němž nic nevíme... Každý příběh musí nějak začít. I když počátek mého vlastního příběhu mi zmizel v mlhách. Nemohu si, tak jako nikdo, vybavit vzpomínku na vlastní narození. Zrodil jsem se v den, kdy mě matka přivedla na svět? Anebo už tehdy, kdy se rodiče milovali?" Bez dechu tak sledujeme náš vlastní příběh. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (45)
3,5 Na skvelý Mikrokozmos to nemá ani zďaleka. Stále je tu krásna kamera, sprevádzaná výbornou hudbou Bruna Coulaisa. Lenže... Film akoby presne nevedel čo chce. Má to byť poučný dokument? Na to je sprievodný komentár príliš vágny a neprináša žiadnu informáciu, ktorá by nebola všeobecne známa (informačný balast). To asi nebol zámer. Malo to byť umelecké stvárnenie prírody v duchu Mikrokozmu? No, mnohé zábery akoby boli vystrihnuté z tohto filmu. Lenže v Genesis je akoby navyše mnoho rušivých elementov. Snaha poučovať, ale pritom nič nepovedať (komentár toho týpka). Množstvo zbytočných, nič nehovoriacich záberov: týpek fúka múku, sype piesok, leje mlieko, fúka dym, robí bubliny, hraje sa s penou na hladine a to do zblbnutia a množstvo ďalšieho obrazového balastu. V podstate ten týpek ako taký tam bol zrejme nadbytočný. Napriek tomu všetkému je to stále veľmi dobrý film, len to už nedosahuje jedinečnosť predchádzajúceho diela. ()
Přírodopisné filmy mám rád a na věci třeba od Davida Attenborougha nedám dopustit. Ale tohle je prostě nuda. Samozřejmě je tu pár světlých míst, jenže když se třeba objeví nějaké zajímavé zvíře, tak místo aby tvůrci řekli "joo tohle je leguán," tak tam kecá o hovně nějakej strašlivě moudrej, trapnej šaman. Aspoň, ale více oceníme ty zdařilejší dokumenty. ()
Co jsou platné fascinující (a v řadě případů i unikátní) záběry, když občas vůbec netuším, co na nich vlastně je. Také je tu podivná neproporcionalita: stvoření vesmíru, Země a prvních organismů je odbyto tak rychle, že to vypadá jako něco triviálního a zbytek je skoro celý o obojživelníkách. O těch nesmyslech, které mele africký mudrc, škoda mluvit (navíc dabing se dost nepovedl) a dokonce ani hudba Bruna Coulaise není patřičně využitá. ()
Film od tvůrců Mikrokosmosu - to je věta, která má pro mě celkem velkou váhu. Mikrokosmos jsem viděl kdysi v kině a pak ještě vícekrát na videu a byl jsem nadšen. Tvůrcům se skvěle podařilo zachytit život hmyzu, pro který jedna louka je celým vesmírem. Marie Pérennou a Claude Nuridsany si vybrali několik zajímavých představitelů tohoto světa a v drobných minipříbězích je představili. Ať už pochodující mravenci, bojující brouci, milující se hlemýždi, útočící bažant či devastující déšť, to vše bylo natočeno nesmírně strhujícím a zajímavým způsobem. Příběh Modré planety si ovšem vzal daleko větší sousto - nepopisuje jeden den na jedné louce, ale chtěji popsat zrod celého vesmíru, planety Země a života. To přináší řadu problémů. Spíše než o zajímavé minipříběhy jde často jen o sled zajímavých obrázků. Ty rozhodně vypadají moc hezky a některé byly určitě velice složité (jak se jenom točí záběr na ptáče dobývající se ze skořápky ven z pohledu ptáčete?!), ale když se tak vrství jeden za druhým osmdesát minut, tak to začne být nudné. Film má nejsilnější momenty právě v těch chvílích, kdy se nám nějaký tvor představí trochu více než jen nějakou několikavteřinovou momentkou. Takový větší prostor dostali například "chodící rybky", které se jako první ve filmu odvažují na souš a které sledujeme při námluvách. Takových momentů je ovšem ve filmu jen málo. Za zcela katastrofální považuji nápad nechat vše komentovat jakéhosi afrického domorodce (navíc se zcela nepatřičným hlasem Aleše Procházky). Tento dovysvětlující komentář zcela zabíjí i lepší momenty filmu. Opakování základních informací o vzniku vesmíru, Země a života je zcela zbytečné a navíc až nechutně didaktické. Pro mě nepatřičně zní i vyprávění o tom, jak se vytvářely a slučovaly atomy, rodily se hvězdy, vznikla žhavá Země... atd. z úst afrického domorodce. Jeho vyprávění o lásce a o setkávajících se milencích (aneb zásadní hláška filmu "život vzniká vždycky z lásky") jsou daleko za hranicí směšnosti. Takže co nový výtvor francouzských autorů nabízí? Hezké obrázky a zajímavou hudbu Bruna Coulaise, ačkoli i jeho zhudebnění hmyzího světa se mi líbilo o něco více. ()
Kdo se chce něco dozvědět, nedozví se nic (krom znovu omýlaných povídaček o prapůvodní polévce)... ani při povedených záběrech na afrického lezce, jak si staví "hnízdo" nepadne slovo (ni písmeno neukápne), takže jeden ani neví, na co vlastně kouká. Dvojčička a ještě s odřenýma ušima... a hlavně díky některým skutečně zajímavým záběrům v jinak v nicneříkajícím dokumentu. Heslo by pro všechny zvídavé mohlo být: Ať žije David Attenborough! ()
Reklama