Krajina stínů

Tento film jsem viděla poprvé v době, která byla pro mě obtížná, byla jsem téměř u konce svých sil. Po zhlédnutí tohoto působivého příběhu jsem si zcela jasně uvědomila, co mi chybí ve vztahu s partnerem a svůj život jsem přehodnotila. O výborných hereckých výkonech není třeba psát. Anthony Hopkins je vždy zárukou kvality a Debra Winger mě úplně dostala ve filmu Cena za něžnost. Dnes se na film podívám s odstupem času a s novým partnerem. (20.06.2020)

Musela jsem to videt, kvuli Agasimu a Steffi, je to jejich nejoblibenejsi film :) Agassiho knizka Open si mi hrozne libila, takze neslo jinak, bohuzel jsem sehnala jen dabingovou verzi a to tedaneni zrovna dobre odvedena prace a nebo jsem si uplne odvykla na dabing. A celkove me to nejak neoslovilo. (01.12.2015)

Velmi pomalý, až lyrický film, který v závěru v citovém měřítku skutečně zasáhne. Zajímavý je především ve filozofické rovině. Nejpůvabnější je ve filmu rozhodně kamera a herectví Debry Winger. Dnes bychom takový film odvyprávěli ve dvoutřetinovém čase, přesto je shlédnutelný i v této příliš ukvapené, až stručné době. Za zmínku stojí také hudba a herecký výkon malého chlapce. A. Hopkins ve filmu nezáří tolik, jako jeho herecká partnerka, přesto má ve filmu zajímavé dramatické nuance a energii, kterou dobře vkládá do postavy spisovatele Lewise, která je tímto zcela uvěřitelná. (29.11.2020)

"Bolest je Boží megafon v tomto hluchém světě.".... "Bolest nyní je součástí příštího štěstí" C.S.Lewis byl pro mě až doposud především spisovatel a autor Letopisů Narnie, jsem proto moc rád, že jsem se díky tomuto filmu setkal s Lewisem coby člověkem. Některé komentáře zmiňují, že mezi filmem a skutečným životním příběhem C.S.Lewise jsou určité rozdíly. To nemohu zcela posoudit. Přesto mi přijde, že to hlavní se lze z tohoto filmu o "člověku Lewisi" přeci jen dozvědět. Sledovat onu proměnu zatrpklého profesora vyžívajícího se v přednášení mravokárných vět o bolesti v bytost plnou láskyplného citu bylo něco úchvatného a Anthony Hopkins to celé ztvárnil zcela věrohodně. Stejně tak jsem si užíval všech těch jiskrných dialogů (zejména v první části filmu) mezi oběma hlavními protagonisty. Postava Joy Greshamové se svou někdy vskutku pěknou "vyřídilkou" mi byla veskrze sympatická a vlastně se i trošku divím, že se do ní C.S.Lewis nezamilovat mnohem dříve. Ale pokud ten průběh jejich vztahu popisovaný filmem je jen trošku postavený na skutečnosti (což předpokládám že je), pak celý ten jejich příběh jen hezky ilustruje onu Lewisovu filosofii o bolesti coby božím prostředku k tomu nás učinit lepším. A v tomto směru mě z poselství tohoto filmu lehce mrazí. (21.07.2020)

Zhruba do poloviny jsem si myslel, že zde s gustem plácnu trojku a dosyta se vyžvaním o chladné nabubřelosti scénáře a celém tom anglickém sucharství, ten plán ale samozřejmě definitivně ztroskotal, když jsem se v jedné z posledních scén rozbrečel skoro jako pětiletá holčička. Doporučuji dva filmy - Soumrak dne, kde Hopkins hraje velmi podobnou postavu starého jezevce, jehož duši otevře teprve cit k ženě, plus závěrečný díl seriálu BBC Human Body - Death, the End of Life. Všechny další komentáře jsou zbytečné, snad až na mou soukromou poklonu Anthonymu Hopkinsovi, který mě v závěru roztrhal na malé kousky. (03.08.2009)