Juana la Loca
Juana la Loca
Mad Love
Režie:
Vicente ArandaHudba:
José NietoHrají:
Pilar López de Ayala, Daniele Liotti, Giuliano Gemma, Guillermo Toledo, Manuela Arcuri, Eloy Azorín, Héctor Colomé, Roberto Álvarez, Carolina Bona (více)Obsahy(1)
Příběh královny Johany Kastilské, které dějiny daly ne zrovna lichotivý přídomek Šílená, se začíná odehrávat ve Španělsku na konci 15. století. Roku 1496 byla provdána za Habsburka Filipa I. Sličného, ke kterému téměř okamžitě vzplanula vášní, která neměla už nikdy pohasnout. Jejich vztah, z počátku rovnocenný se postupem času stával stále jednostrannějším, přičemž Johanina láska se čím dál více podobala spíše posedlosti, projevující se bouřlivými záchvaty vzteku a žárlivosti, které se nesnažila nijak utlumit. Ještě za Filipova života byla její přepjatá vášnivost a nezkrotitelný temperament nazván šílenstvím. Johanina duševní rovnováha byla bezpochyby výrazně křehká, její takzvané šílenství však vycházelo z ohromného citového bohatství, které naneštěstí celé investovala do vytvoření jedné monstrózní iluze o věčné a nepomíjející lásce. Z takové představy vyšel i známý režisér Vicente Aranda, kterého tato nanejvýš zajímavá postava španělské historie zaujala natolik, že roku 2001 natočil snímek inspirovaný jejím životním příběhem. Známý tvůrce se i tentokrát zaměřil na žánr, který je mu nejvlastnější a ve kterém je opravdovým mistrem - milostné psychologické drama. Tentokrát však jeho dějiště umístil do atraktivního prostředí renesančního panovnického dvora, přičemž vedle sugestivního vyprávění Johanina příběhu věnoval mnoho pozornosti i výpravě a věrnosti dobovým reáliím. Snímek v roce uvedení do kin zaznamenal ve Španělsku nebývalý divácký ohlas a doslova zlomil rekordy v návštěvnosti. Představitelka hlavní role, mladá herečka Pilar López de Ayalaová získala za svůj přesvědčivý, emocionálně vypjatý výkon v titulní roli prestižní španělskou výroční cenu Goya a cenu Stříbrnou mušli na MFF v San Sebastianu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (26)
Žárlivá ženská a královna, toť věru smrtící kombinace. Tak zajímavá historická postava, jako je Johana Kastilská si "svůj" film určitě zasloužila. Ten není žádnou opulentní výpravnou podívanou, tvůrci filmu se spíše skrze konverzační rovinu zaměřili na Johaniny pocity a chování, její chorobnou posedlost Filipem I. Sličným, kvůli níž byly její státnické povinnosti, pro škodu země, až na druhé koleji. Z jejího žárlivého chování pak pramení mnohé divácky vděčné momenty a i díky nim ty dvě hodiny utečou jako voda. Vyzdvihl bych opravdu skvělou představitelku titulní role Pilar Lopez de Ayala a na "bezchybném samci" (slova jedné mé přítelkyně) Danielu Liottovi coby Filipovi spočine nejedno oko divaček (mám to potvrzený :o) ). ()
║Rozpočet ESP 800miliónov║Tržby USA $280,046║Tržby Celosvetovo $9,380,000║ ()
Možná malý, ale docela podstatný kousek z osobního života královny Johany Kastilské, která milovala tolik svého muže, že se to zdá až neskutečné. Kdo ví, jak to bylo opravdu, ale i tento velmi dobře zpracovaný film, který čerpá z historických pramenů, byl pro mě moc zajímavou podívanou. Milovala Filipa v tak velké přemíře své lásky, že ho její záplava podezření, žárlivosti a nakonec možná až její neskutečná poddajnost každému jeho rozmaru pomalu oddalovala a rozdělovala tento manželský svazek. Abych řekla pravdu, tak jsem byla smutná, protože vím, že láska má mnoho podob, ale žárlivost by mezi ní neměla patřit. Ale poručit této vlastnosti, která bourá, ale nestaví, je jedna z nejtěžších věcí na světě. Filip zemřel moc mladý a mě by docela zajímalo, jestli by nastal nějaký zvrat k lepšímu v jejich vztahu po jeho uzdravení. Pilar López de Ayala Johanu ztvárnila dokonale. „Úskalím lásky není nevěra, ale žárlivost.“ ()
Celkem hodně se divím, že to tu má takový hodnocení, protože mně to přišlo jako děsnej škvár. Vůbec to není žádný historický drama, ale jen obyčejná červená knihovna s historickým pozadím. Takovej brak, jako píše třeba Barbara Cartland nebo Barbara Taylor-Bradford či občas i Danielle Steele. Nejde tam vlastně o nic kromě popsání něčího šílenýho vztahu, a jelikož jsem čekal historickej film a chtěl jsem se o Španělsku patnáctýho a šestnáctýho století dozvědět něco víc, hodně mě to zklamalo. Celý dvě hodiny to omílá vztah extra žárlivé vévodkyně, posléze královny a jejího proutnickýho manžela (kterej samozřejmě sešel na to, čím zacházel. na syfilis a to není žádný prozrazení pointy, syfilidu, příjici či lues totiž ve středověku mělo aspoň 80% mužů a první chlapík Syphilus o kterým pak jeden doktor složil báseň Syphilis seu Morbus Gallicus jí dal své jméno). A když to tak vezmu kolem a kolem, vlastně jsem se z toho filmu nedozvěděl nic jinýho, než že žárlivost není dobrá vlastnost do manželství a při sexu s prostitutkama si dávat pozor. Nebylo tam nic o její vládě, o stavu její země, nebylo tam nic o politice ani mezinárodních vztazích, stále netuším, proč byla lidem tak milovaná a jestli za její vlády byl rozkvět či úpadek říše. Nebylo tam nic. Ani drama to není, protože mnohokrát (opravdu nesčetněkrát) jsem si říkal, jak jsou ty rozmluvy strašlivě umělý a nerealistický. Mnohem větší výpovědní historickou hodnotu než tohle má podle mě i Noc na Karlštejně. ()
Působivé historické drama - byť nikterak objevně, leč výborně řemeslně natočené i zahrané. Nelze než kvitovat s povděkem tyhle vcelku možná nijak filmařsky přínosné, leč ze sledu dějin docela poučné historické filmy (mmj. třeba "Královna Margot"). Divácky vděčné projekty i přes absenci zbytečné podbízivosti a >uměleckého< přehrávání herců, ve snaze za každou cenu >uchopit< smysl postavy... Což v dnešní době přející všelijakým bombastickým spektáklům (často s mizernou formou i obsahem) je snad už samo o sobě uměleckým přínosem... - - - P.S. Česká televize alespoň v tomto případě konečně pochopila, že takovéto filmy je zvrácenost uvádět v ořezu na formát 4:3. Ještě by pánům dramaturgům mohlo dojít i to, že takové filmy se zkrátka nedabují! Ale to by se zase netočily kšefty, že... :-( ()
Podle mého silně přeceněný snímek, kdy se musím přidat k názoru Monologa. Jde o velmi konvenčně natočený kostýmní film s nudnými dialogy, který jen využívá historických kulis ke hrátkám na city. Červená knihovna, která je sice profesionálnější, než Andělská tvář, ale na klasickou Angeliku či dokonce na Královnu Margot nemá ani vzdáleně. Scénář i režie vychází ze stylu romantismu 19. století (je tam vážně všechno včetně toho nacionalistického náboje obrany vlasti před cizáky). Chybí ale koření romantismu - souboje, intriky, vášně. Dialogy jsou nesmírně umělé a patetické. To, že neodpovídají dobovému myšlení bych mimochodem pominul, protože tenhle nešvar se týká převážné většiny tzv. "historických" dramat, neřkuli komedií. Celkový dojem 30 %. ()
Mám takový názor. A čím více jsem filmů viděl, tím jsem si jím jistější. Zkrátka, kvalitní film se dá poznat hned podle úvodních titulků. Kamenujte si mně (jistě jsou i vyjímky) ale ze své víry neustoupím! Již v první minutě sledování Juany la Loca jsem věděl, že od tohohle filmu můžu čekat velmi kvalitní zážitek. A nepletl jsem se. Již jen ten královský konvoj jedoucí k pobřeží aby se mladičká princezna Johana mohla nalodit na cestu do Španěl byl úžasný. Jana I. Kastilská byla sestrou Kateřiny Aragonské, která byla první manželkou anglického krále Jindřicha VIII. Tudora... to jen pro upřesnění odbdobí a souvislostí. Děj filmu nás tak zavádí do úžasného období renesance na španělský dvůr. Nejsem znalcem ppodrobností ze života Johany, takže nemohu posoudit co bylo pravdy na její nesmírné lásce k Filipovi, jejímu sexuálnímu apetitu a jejích dědičných dispozicích k šílenství. Nechal jsem se tedy příběhem nést a tvůrcům dopřál trochu té licence...Věřím však, že si o této významné osobnosti a hlavně matce Karla I. něco zjistili a netočili jen tak jeden z dílů Canterburských povídek... Opravdu nechápu zde udělené odpady, přirovnávání snímku k softpornu či pornografii a vrcholem je srovnání se Třemi mušketýry... Ten kde, chce vidět nádherně zpracovanou renesanci na evropských dvorech, by se neměl nechat odradit těmi, co tam byli, vše viděli a tudíž vědí přesně jak to bylo. O žádné porno nejde a nahoty je tam minimálně. Kdo o té době něco ví, tak ví, že gotika i renesance byla k sexu velmi otevřená a řada věcí, které dnešního diváka šokují, byla v té době běžná a nikdo se nad tím nepozastavoval... Uvědomme si, že se bavíme o období novověku... Osobně jsem byl tímto filmem velmi mile překvapen a nadšen. Tohle zkrátka byl kvalitní historický film a doporučuji jej. * * * * ()
Nevím, zda byla šílená ona dáma, ale zajisté šílené je zpracování kusu jejího života. Příběh dcery Isabelly Kastilské, Johany, je opravdu mistrně zredukován na první část pornografickou a druhou vrcholně pitomou. V oné první části sledujeme příjezd Johany za budoucím manželem Filipem, ten ji záhy učiní ženou a zároveň hysterickou nymfomankou. Také se podíváme, jak se souloží v nejrůznějších evropských větších i menších městech, barech, zámcích etc. V části druhé se začíná plně projevovat Johanino šílenství, bohužel jen jejími výkřiky "Jsem šílená!" či konstatováním ostatních "Ona je šílená!" Ohromné citové bohatství, jímž dle oficiálního textu distributora Johana disponuje, je pro změnu předváděno špatně zahranými záchvaty jekotu či pláče a soustavnými žádostmi, aby s ní manžel souložil. Manžel ovšem již nemůže, ani kdyby chtěl - neřestný život plný podvádnění ubohé manželky a přátelení se s ženami mrzkých mravů jej odměnily syfilidou. Ta, jak dobře víme, tehdy léčitelná nebyla, tedy za vrcholně odporné scény, kdy jsou mu ženou olizovány hnisající vředy, konečně vypustí kromě tělních tekutin i duši. Sama Johana končí v klášteře, kde se po zbytek života s nekrofilním zaujetím ukájí na jeho rozkládající se mrtvole. Nevím, kdo tohle vymyslel, ale zasloužil by poslat do KLDR nebo do Bruntálu. ()
Nie darmo sa hovorí, že z lásky, moci a peňazí sa osprostieva. V tomto prípade platí tá láska. Johana Kastílska tak milovala svojho muža až jej z toho začalo strašiť vo veži. Nie je divu, Filip bol pravým opakom Quasimoda a lámačom ženských sŕdc na počkanie (casting bol v prípade tejto postavy veľmi dobrý). Oceňujem aj vysokú úroveň psychologického rozpracovania hlavných postáv a výborné dialógy. To všetko je zahalené do slušnej výpravy a kostýmovej tvorby. Bolo by celkom zaujímavé sledovať ako by to s Johanou Šialenou dopadlo, keby ten jej holúbok nezomrel tak mladý. Bola ešte cesta späť a šanca na návrat k zdravému rozumu alebo už bolo pre ňu neskoro? To sa už nikdy nedozvieme. 75/100 ()
Povedené historické drama. Občasný komentář sice zní jak z učebnice dějepisu a naznačuje, že tvůrci nevěděli, co ze životopisu kastilské královny vypustit, ale suverénní herecký výkon Pilar López de Ayala v hlavní roli dává na tyto drobnosti zapomenout. I zbytek hereckého obsazení a výprava působí celkem přesvědčivě. ()
Na tento film sa pozerám ako na romanticko- historický so skutočným pozadím, inak by som musel dávať odpad. Film má nesmierne množstvo historických chýb, ktoré tam určite boli vsunuté úmyselne pre dramatizáciu deja. Juana odhalí neveru vo filme až po 9 rokoch manželstva, v skutočnosti bol Filip sukničkárom od samého začiatku. Film mnohých na konci chce pomýliť, že Filip možno zomrel na syfilis, čo vôbec nie je pravda, predpokladá sa brušný týfus. Nehovoriac, že Filip spočiatku španielsky vôbec nehovoril. Avšak páči sa mi, že tzv. šialenú kráľovnú sa tvorcovia pokúšajú zbaviť skutočnej šialenosti. Juana bola melancholická, krajne žiarlivá, ale bláznivá veru nebola. Chválim i vynikajúci výkon Pilar López, ktorá svoju postavu pojala na 100% presvedčivo. Škoda ale, že sa film končí príliš skoro, pretože zaujímavé udalosti týkajúce sa Juaninej posadnutej lásky prichádzajú aj po smrti Filipa. Miestne kritiky, že ide o „softporno“, sú z dôb komunistických. V tom filme sa takmer nič explicitne sexuálneho neukáže. ()
Historický film, který je plný lásky, vášně a žárlivosti, popisuje smutný příběh Johany, řečené Šílené, která toho ve svém životě zakusila opravdu hodně - od manželovy nevěry, přes záchvaty až po smrt matky. I když je ve filmu spousta poutavých scén, tak i přesto jsem se chvílemi celkem nudil, a to i kvůli relativně dlouhé stopáži. Zkrátka snímek, který bych si už asi podruhé nepustil, ale i tak stojí za zhlédnutí. ()
For ME 73% ()
Johana Kastilská a její šílenství ovlivnily i České království, protože jeden z jejích potomků, Rudolf II., zdědil její duševní chorobu. O to více je pro mě tato historická osoba zajímavější a na film jsem se těšil. A zklamán jsem rozhodně nebyl. Vlastně se jedná o one woman show Pilar Lópet de Ayaly. Přerod ze zakřiknuté princezny v lásku šílející královnu podala bravurně a po právu za svou roli byla oceněna. Ostatní byli jen komparsem a to včetně krále Filipa, což je na druhou stranu docela škoda, ale dobrý dojem to výrazně neovlivnilo. 80% ()
Slušně zpracované a velmi dobře zahrané historické drama s psychologickým podtextem. Královna Johana zřejmě skutečně byla rozporuplná osobnost a její představitelce Pilar López de Ayala se její osobu podařilo vystihnout výborně. Daniele Liotti se se svým uhrančivým pohled zhostil úlohy Filipa Sličného taky velmi zdařile. Pochmurné a studené prostředí nizozemského dvora dokonale kontrastuje se slunečným Španělskem. Pikantní scénář je z historického hlediska plný zajímavých detailů, které vypovídají o životě na dvoře. Některé záběry jsou opravdu velmi povedené. Nemohu však dost dobře posoudit věrohodnost snímku, protože o ústřední panovnické dvojici toho zase tolik nevím, ale troufám si říct, že zásadní teze jsou pravdivé a mně známé detaily také (třeba zrovna ten, jak probíhaly Johaniny porody: odběhla si za paraván a následník byl na světě). Snímek na mě udělal dojem toho, že se u něj nikdo nemůže nudit, ani ten největší neznalec historie. ()
Parádní milostné psychologické drama. Scénář : Vicente Aranda a Antonio Larreta. Kamera : Paco Femenia. Hudba : José Nieto ()
Jedina Joanna Silena, o ktorej viem, bola z dynastie Trastamara /house of Trastamara/. Vladla v rokoch 1515 - 1555. House of Trastamara koncila hodne ... priserne a biedne : 77 % ()
7/10 ()
O Johaně Kastilské jsem před shlédnutím filmu nevěděl nic a kdybych s i něco nepřečet na wikipedii, po shlédnutí bych si myslel asi tolik, že její "šílenství" ylo z dnešního pohledu asi trochu diskutabilní a každopádně jí teda zatraceně svrběla... a to asi není přesně ten obrázek, který by divák měl po shlédnutí mít. Koukat se na to dalo, ale předpokládám, že by se to dalo jistě zpracovat líp. Dá se říct, se tentokrát ztotožňuji s komentáři, které mají max. do těch 3 hvězdiček. ()
Když pomineme historickou reálii, že z lůna Johany vzejde španělská větev Habsburků, která katapultuje tento rod mezi nejmocnější, tak pro filmové zpracování je pro mne Johana Šílená jen další z mnoha. Na snímku oceňuji to, že se zaměřil ny vykreslení pozadí ze života panovníků, kdy mnohokráte byli pouze tím zlatým kolečkem celého soukolí vlády, nikoliv však tím jediným. ()