Zázračné dítě internetu: příběh Aarona Swartze
(festivalový název)- The Internet's Own Boy: The Story of Aaron Swartz (více)
Režie:
Brian KnappenbergerScénář:
Brian KnappenbergerKamera:
Brian KnappenbergerHudba:
John DragonettiHrají:
David SirotaObsahy(1)
Dokument o živote geniálneho programátora a aktivistu Aarona Swartza. Film zobrazuje celý jeho život od začiatkov až po jeho tragickú smrť vo veku 26 rokov. Schwartz bol známy svojím zasadzovaním sa o sociálnu spravodlivosť a občianske slobody, dostával sa do konfliktov s ochrancami autorských práv, presadzoval Open Access a v neposlednom rade sa podieľal na vývoji mnohých nástrojov v oblasti digitálnych technológií, napríklad RSS alebo Reddit. Venoval sa aj Wikipédii a Tor2web, ale predovšetkým Creative Commons. (Marek1991)
(více)Videa (1)
Recenze (32)
S tímhle si dal autor obrovskou práci, což je paradoxně i nedostatkem, páč přílišná popisnost nutí být neustále ve střehu, přitom nám jsou předhazovány celkem složitý věci, takže udržet pozornost přes 100 minut je fakt těžký. Jako hold jednomu z internetových mesiášů a vzkaz dalším generacím to ale funguje dokonale. Každopádně silný zážitek! ()
Mazec. Popravdě jsem o tomhle pozoruhodném klukovi před shlédnutím dokumentu moc neslyšel. A jsem mu vážně vděčný za to, za co bojoval a je to vážně děsivé, že mu vláda takhle zničila život, který mohl přinést ještě spoustu skvělého a důležitého pro společnost, namísto aby hony na čarodějnice pořádala někde na Wall Street... Ale chápu, že zneškodnit a umlčet jednotlivce je mnohem jednodušší než hledat viníky v korporacích a vlastním prohnilém systému... ()
Geniální jedinec, který ze světa chtěl udělat lepší místo, to byl Aaron Swartz. Zpočátku byl bezbřehým nadšencem a optimistou a vůbec nedomyslel důsledky svého jednání. Jeho snahy byly beze sporu skvělé a v jejich prosazování jsem mu fandil. Bohužel opomenul zaběhlý starý systém, který si nenechal podobné nápady líbit. Když překročil určitou mez, systém a zavedené korporace mu to daly pocítit a chtěly z něj udělat exemplární případ. Snad se objeví v budoucnu více podobných lidí. Ti navíc ale musí pochopit, že se systémem nemá cenu bojovat. Místo toho je lepší vytvořit něco nového a lepšího bez potřeby starého systému. Ten se třeba časem vyčerpá a zanikne sám od sebe… bez boje, bez pozornosti, až přestane ostatní zajímat. V současnosti existuje naštěstí už mnoho podobných případů, jak to jde. Obsah byl velmi zajímavý a zaslouží si velmi vysoké hodnocení. K formální stránce mám ovšem několik výhrad. Ta největší je jednostrannost dokumentu. Ač jsem na straně tvůrců, argumenty protistrany bych uvítal. Nic není černobílé a dokumentární formát by se měl snažit o nahlížení na problém ze všech stran, nejen z pohledu tvůrců z té správné strany. Každému rád tento dokument doporučím, ale hodnocení nechám na čtyřech hvězdách. ()
Výborný dokument o výjimečném mladém člověku, který se ke své smůle rozhodl využívat svůj dar - bystrou mysl - ve prospěch obecného blaha, jeho slovy budování lepšího světa. Bohužel se nemůžu zbavit dojmu, že v případě článků JSTORu se chtěl Aaron s lidmi podělit o něco, co mu v žádném případě nepatřilo, a s čím měl někdo jiný spoustu práce, nebo ho to minimálně stálo spoustu peněz, které chtěl logicky prodejem textů vydělat zpět. Tvůrci dokumentu mě tohoto dojmu - že tentokrát Aaron šlápl skutečně vedle - nedokázali zbavit. A asi bych si trval na svém, i kdyby se v Aaronův prospěch snažili argumentovat ještě mnohem víc. Jsem už holt takovej - morous a šťoura. Z toho plyne i můj odsudek Aaronovy sebevraždy. Normální lidé se k podobným definitivám neuchylují. Sám jsem ale připustil, že Aaron normální nebyl. Byl mimořádný. A někdo si toho všiml a natočil o něm film. A já jsem za to rád. P.S.: Před týdnem dostal od prezidenta Zemana státní vyznamenání historik, který chce veškeré historické poznatky lidem předávat zdarma. Navrhuje například zrušení vstupného do všech muzeí a knihoven. Cítím v tom Aarona... Rozhodně nežil nadarmo. Škoda, že tak krátce. ()
Je to takovej ten klasickej dokument s mluvícíma hlavama a nějakýma archivníma záběrama (soukromé, televizní atp.), kde pod monology často hraje nějaká instrumentální hudba, která navozuje nějakou náladu. Ale ačkoliv je styl dokumentu rutinní, ten příběh, který vypráví je zajímavý a inspirativní a slouží jako dobrý počáteční bod k nějakýmu dalšímu bádání nad danou tematikou na webu. A to je dost možná něco, co by Aaaron Swartz doopravdy ocenil. ()
Galerie (3)
Photo © Participant Media
Reklama