Baraka - Odysea země

Po dopsání tohohle komentáře půjdu shodit Samsaře hodnocení o celou jednu hvězdičku, protože Baraka je úplně stejná a mnoho záběrů má podobných, jen trochu jinak nasnímaných - jenže Baraka vznikla dřív a tím pádem má Samsara účel jaký? Když je vlastně remake a to poměrně zbytečný? Nicméně k Barace - jako děcko jsem ten film chtěl strašně vidět (+netuším na základě čeho, ale myslel jsem si, že je to slovenský dokument o vyhubení indiánů nebo něco takového :D), ale nikdy jsem se k němu nedostal a že ho chci vidět jsem si vzpomněl až poměrně nedávno. A bůhvíjak spokojený teda nejsem. Koyaanisqatsi to připomíná snad jen stylem, jinak je Baraka jakousi kronikou různorodých kultur na Zemi, která kromě pár scén s přesahem nemá moc co nabídnout a k žádnému komplexnímu poselství zde moc nedochází. A i ty scény s přesahem sem tam viditelně kopírují právě Koyaanisqatsi. Ten film byl prostě v tomhle první a asi i nejlepší, protože tady sice máme hezké obrazy (většinou), ale chybí tomu pořádná poetika a poutavost, nějaká lepší hudba a hlavně ten film u mě nedokázal vytvořit žádný silný dojem. Po dokoukání jsem si řekl "Tak celkem pěkné to bylo, ale znovu už to vidět nemusím." Tahle věta asi shrnuje všechno. Prostě to pro mě nemělo kouzlo, jaké má třeba to Koyaanisqatsi nebo i TimeScapes, které rovnou přiznává, že je jen "spořičem obrazovky", ale i tak uchvátí a zaujme mnohem víc. Ale zase tím nechci říkat, že Baraka je špatný film, to rozhodně ne. Jen ani není bůhvíjak dobrý. Btw, fakt bych nečekal, že se u takového filmu dočkám citového vydírání, protože ta scéna s dětmi na ulici je jak ta nejotravnější reklama na Unicef... Lepší 3* (28.02.2021)

Pozor, jdou k vám kuřátkáá... Bohužel se po dalším shlédnutí potvrdilo, že oproti Qatsi trilogii tohle zůstalo na půli cesty. Po obrazové stránce to zas o tolik nezaostává, ale hudba, která v podobných filmech tvoří minimálně polovinu diváckého zážitku, tu je velmi nezajímavá a nudná, a Glassovi nesahá ani po kotníky. S výjimkou překrásné skladby Host of Seraphim od Dead Can Dance, samozřejmě, ale to nestačí:( (15.06.2004)

"Baraka - Odysea Zeme". To malo byť akože čo? Vraj fascinujúci obrazový epos podfarbený strhujúcou hudbou. Že vraj pôsobivý nevšedný zážitok, vzrušujúca vizuálna báseň. To určite! Leda tak hovno! Deväťdesiat dva minút príšernej nudy. To som mohol radšej čumieť na prepínajúci sa šetrič obrazovky na notebooku a pustiť si ku tomu nejaký sračkový ezoterický hudobný šunt. Nie som vymetený feťák, pomätený slniečkár ani smradľavý hippiesák, takže tento titul ma nemal čím zaujať. Bola to pičovina! * (07.03.2018)

[Druhé zhlédnutí] Je pro mě opravdu hodně těžké hodnotit filmy od Frickeho či Reggia. Rozdíly mezi nimi jsou více méně pod mojí rozlišovací schopností, myslím, že mám rád první Koyaanisqatsi a právě Baraku jenom kvůli tomu, že jsem je viděl jako první. Filmařské hledisko Baraky je o něco zajímavější, jelikož je to masivní dílo celé natočené na 70 mm formát (a také první film remasterovaný pro 8K rozlišení), jinak ale jde o "pouhé" zajímavé obrazy zakomponované vedle sebe. Ani ze střihového hlediska si nemyslím, že jde o nějak masivně promyšlený film. Řekl bych tedy, že pokud jste normální divák a tohle je vaše první putování tímto subžánrem, budete nadšeni. Pokud jste viděli již celou Quatsi trilogii či Samsaru, může dojít k lehké únavě materiálu. A také tohle je ta horší "série," protože je bez Philipa Glasse. 70 % (14.09.2015)

Frickeho filmová báseň a zároveň film, ktorý značne posolstvom, spracovaním aj intenzitou toho čo ukazuje prevyšuje Reggiovú trilógiu. Stearns je ako skladateľ omnoho emotívnejší ako Glass. Moje veľké chystanie sa na Frickeho nový film Samsara je tým pádom u konca. Baraku som si prvý krát pozrel až včera a zapôsobila na mňa. Iste aj nej chýba výraznejšia dramatizácia a veľkolepejšie obrazové finále, a tiež je pravda, že mnohé filmové postupy - ako zrýchlené mesto a ľudia, boli využíté aj v iných filmoch, ale výsledný dojem, ak teda vnímame film naozaj ako báseň s jasným posolstvom, je veľmi pozitívny. Síce vrchol sa dostavil už v polovičke pri pracovnom páse a v scéne s kurčatami, čo robi doznievanie filmu o niečo pozitívnejšie. Náboženský a duchovný svet je tu prezentovaný ale silnejšie než v Reggiovi a to si filmu vyslúžilo 4 hviezdu. (23.10.2012)