Jako ty

Sterilní svět asexuálních schizoidů, v němž je kopulace, ba pouhý mezilidský dotek, nebezpečnou deviací... Ale navzdory překážkám a hrozbě přísného trestu vzplane mezi jedním chlapcem a dívkou... láska, co jiného. Ehhh... Equals je už od první chvíle bezostyšně neoriginální a tváří se jako variace na spoustu jiných známých knih nebo filmů. "Ale co", říkal jsem si, "tak se mrknu na nějakou obšlehnutou Gattacu..." Houby Gattaca, houby The Island, natož pak třeba knihy 1984 nebo Krásný nový svět. Tahle hloupá, nudná, sentimentální a komerční mizérie, s neuvěřitelně ubohým scénářem (to zdůrazňuju) a ruční kamerou, má k poctivé sci-fi hodně daleko - je to totiž v první řadě rádoby romanťák. Pro mládež, respektive pro tu přitroublou část mládeže. Kvůli tomu taky asi v hlavní ženské roli obsírá unylá a nepříjemně čumící nána Kristen Tvajlajtová. A jestli mi nevěříte a tenhle hnůj si přesto pustíte, pak se připravte, že bude hůř a hůř, a nejhorší ze všeho že bude konec, kterým mohli tvůrci ještě leccos zachránit, ale... škoda slov. Chtěl jsem dát aspoň jednu za zajímavé (japonské) exteriéry, ale to by mě pak mohli bohové nadobro zatratit a já bych namísto v Elysionu skončil v bezedném Tartaru. P. S.: Pod touhle zrůdností je podepsaný stejný scénárista, jako pod slušným Blitz (2011) a vynikajícím Moon (2009), tak to vážně nepobírám.. (04.11.2016)

Tak tohle bylo hodně špatný. Nejdřív jsem nízké hodnocení přisuzovala Stewart, protože hodně lidí, včetně mě, ji nemusí. Ale tím to opravdu není. Začátek mě bavil. Mám ráda filmy o takových psycho komunitách v budoucnu, kdy vše musí mít svůj řád, všichni nosí téměř stejné oblečení a každý den dělají to samé. Jenže tenhle film se zapomněl jaksi vyvíjet. Celý se dal vtěsnat tak do půlhodiny, protože se tam skoro vůbec nic nedělo. Očekávala jsem nějaký větší střet a odboj proti řádu. Ale on to byl opravdu jen romantickej cajdák. A to já romaťáky teda můžu hodně, ale musí být trošinku na jiné úrovni. A pokud nejsou na úrovni, tak v nich musí být něco zajímavého nebo to musí být alespoň komedie. (14.07.2016)

Nuda v budoucnosti, ve které jsou emoce smrtelnou chorobou. Příběh by bohatě vystačil na středometrážní film, jelikož v celovečerní podobě působí celkem utahaně. Chvílemi teda má i nějakou atmosféru, ale opravdu jenom chvílemi. Ono tady taky není moc co vyprávět, to je hlavní problém tohoto filmu. Navíc ve finále to je jak z Romea a Julie - navíc mě zklamalo, že jsem se na konci nedozvěděl, jak to bylo s tím Poloostrovem, jestli tam někdo žil nebo ne. Na to jsem byl fakt zvědavý a ono to skončí takhle utnutě. A už vůbec nechápu, že když Velká válka zničila skoro celý svět a přežily jenom dva "státy", proč jeden je (s největší pravděpodobností) plný ruin a ten druhý je strašně futuristický. Kdo to vybudoval, kdo to stihl vybudovat a provozovat, proč to tam funguje tak, jak to tam funguje? Prostě mi ten film připadal strašně nedotažený. A taky utahaný. 2* (30.10.2019)

Nelze vyloučit emoce, protože bychom se zbavili lidství. 1) Všichni to vědí. Ale téma je atraktivní a tak už od antiky spisovatelé (dnes i filmaři) popisují bláhové pokusy zničit, potlačit či transformovat emoce do režimem požadované podoby. Těžko se tedy autor dnes dopustí originálního tvůrčího činu, když musí soupeřit s více než dvoutisíciletou tradicí._____ 2) Tvůrci Equals se o původnost ani nepokusili. Jest nám tedy sledovat to, co výrazně působivěji vyjádřil film THX 1138 (1971), či méně působivě další snímky, o kterých se zmiňují komentátoři._____ 3) Taky můžeme dílo vnímat jako film o lásce (viz komentátor Seti a další). Vše ostatní - společenský background a scifické dystopické prostředí, pak slouží jen jako katalyzátor. Film potom není o vztazích mezi lidmi, není o společenské roli emocí, ale čistě jen jakousi laboratorní studií lásky. Budiž, proč ne. Ale ani tato interpretace mu na přesvědčivosti nepřidá._____ 4) Snímek výstižně vyjadřuje osamělost. Samota není zlá, když jste sami. Samota je zlá, když jste sami mezi ostatními. Mezi těmi, kteří nechápou. Nabízí se tu analogie s pozicí homosexuálů ve společnosti (dnes už naštěstí ne tak silná)._____ 5) 26letý Angličan Nicholas Hoult (Silas) nepřekvapil ani nezklamal._____ 6) Jakožto člověk postižený Switched-On-Syndromem, který se zatím úspěšně vyhýbá působení Defective Emotional Neuropathy Facility, přihazuji hvězdičku ne za kvalitu, ale za svůj nejoblíbenější žánr. (11.06.2018)

Romance v bílé. Rozhodně intenzivní jiskření mezi hlavními postavami, a to je tak celé. Chvílemi mi to připadalo jako videoklip...všechny ty záběry na rty, ruce, uši, krk....a hodně bílé barvy. Takový přesvícený klip od Calvina Harrise. Takže v pohodě, jenže nic nového mi to nedalo, což je trochu škoda, protože základ byl slibný. I když možná se mi teď víc zapalujou lejtka... *Nicholas je fešák. A ty jeho ruce? Wow! (16.03.2017)