L'Idiot
Režie:
Georges LampinScénář:
Charles SpaakKamera:
Christian MatrasHudba:
Maurice ThirietHrají:
Edwige Feuillère, Jean Debucourt, Gérard Philipe, Elisabeth Hardy, Marguerite Moreno, Nathalie Nattier, Danielle Godet, Lucien Coëdel, Sylvie (více)Obsahy(1)
Dílo jednoho z hlavních představitelů ruské klasické literatury, Fjodora Michajloviče Dostojevského, se od počátku filmu těšilo velké oblibě u režisérů. Vedle Zločinu a trestu a Bratrů Karamazových filmoví tvůrci nejčastěji sahali po neméně slavném románu Idiot. Poprvé byl román zfilmován již v roce 1910 v Rusku. Ve Francii byl Idiot na filmové plátno převeden poprvé až po druhé světové válce, realizace se ujal Georges Lampin, režisér ruského původu. Ten se ve francouzském filmu od počátku třicátých let uplatňoval jako producent, IDIOT (L'Idiot) byl jeho režijním debutem, přičemž do podoby filmového scénáře upravil román renomovaný Charles Spaak. Film disponuje hvězdným hereckým obsazením, vedle přítomnosti osobností typu Gérarda Philipa tu našli uplatnění i významní herci francouzského divadla, kteří jinak s filmem vůbec nespolupracovali. Například v roli generála Jepančina se objevil Maurice Chambreuil, slavný herec divadla Comédie Française, pro nějž to byla jediná role ve zvukovém filmu. Film měl premiéru 7. června 1946; Georges Lampin se k Dostojevskému vrátil o deset let později se Zločinem a trestem. (argenson)
(více)Recenze (13)
Stejně, jako si Dmitrije Karamazova už nedokážu představit jinak než s holou hlavou, kníže Myškin bude pro mě mít trvale podobu čtyřiadvacetiletého Gérarda Philipa. Jeho podání neobratného, křehkého mladíka s čistou duší a dětským srdcem, který se dívá na svět trochu náměsíčnýma očima je dokonalé, stejně strhující je však i procítěný výkon Edwige Feuillère v roli Nastasji Filipovny. Děj je hodně zjednodušený, to je ale nutné zlo filmových adaptací Dostojevského, a nelze to tvůrcům mít za zlé. A chvílemi jsem byla vážně dojatá. „Jen se na něj podívejte - zdědil dva miliony a pláče!“ ()
Dostojevskij. Niet čo dodať. Snáď iba to, že francúzski tvorcovia sa s ním popasovali dosť dobre. ()
Gérard Philipe dobře hrál knížete Myškina a výrazná Edwige Feuillerová výborně Nastasju Filipovnu. Jinak samotný příběh Dostojevského románu nemám moc rád, a tak prostě plný počet dát nemohu. ()
Dostojevskij podaný romantickou perspektivou, kdy si Francouzi mírně problematicky hrají na Rusy 19. století. ()
Dostojevskij vo svojom románe naplno rozvinul konfrontáciu morálne čistého a naivného muža so skazenou ruskou spoločnosťou 19. storočia. Tento niekedy až tragikomický pohľad sa podarilo preniesť na film najmä vďaka slávnemu scenáristovi Charlesovi Spaakovi. Dobrú prácu odviedol aj debutant na režisérskej stoličke Georges Lampin, ale hlavne mladučký Gérard Philipe, ktorý sa zhostil jemného kniežaťa Myškina s citom a noblesou. Jeho morálne čistá postava, vďaka ktorej si od miestnej smotánky vyslúžil zjednodušené pomenovanie "idiot", je rozpoltený láskou k dvom ženám. K čistej Aglaji ho ťahá láska v pravom slova zmysle, no k vrtošivej Nastasii so zlou povesťou je to skôr súcit. ()
Strnulé. Podstatně záživnější bylo procházení jmen tvůrců, co za touhle břečkou stojí. Scénárista a kameraman Renoirovy Velké iluze, skladatel a vedoucí výpravy Carného Dětí ráje, střihač Ophülsova Reje, kostymér Cocteauova Orfea... Snaha o důstojnou a opatrnou adaptaci to očividně táhne dolů. Kinematografie kvality "v nejlepším". ()
Zdařilá verze Idiota - mladý Gerard Philipe byl ideálním představitelem Myškina - přesvědčivě zachytil půvab a křehkou sílu této postavy. Myškin je nádherná a hluboce dojímavá postava a herci se povedlo tuto postavu oživit tak, že jsem měl pocit, že skutečně vidím Myškina a ne jen mladého herce. Opravdu mě jeho kreace dojala téměř tak jako tato velká a hluboká postava. Ve filmu je několik nádherných detailů jeho tváře, v které se zrcadlila celá síla Myškinovy osobnosti - nadlidská dobrota, prostota a láska. Stojí za vidění. ()
Žádný komentář není schopen vyjádřit zážitek z tohoto filmu. ()
Kniha podaná rychlostí TGV. Ale asi nebyla jiná možnost, než škrtat a zjednodušovat. To že odpadnou všechny vedlejší motivy a postavy se dalo očekávat, horší mi přišlo někdy až přílišné zjednodušování charakterů a motivací těch důležitých postav. Koneckonců široké a rozervané ruské duše nebyly Francouzům nikdy vlastní a Dostojevského měli potřebu často krátit a upravovat i v písemné podobě. Škoda také někdy až přílišného postaršení postav, kdy např. generálka Jepančinová vypadá spíš jako babička než matka dívek na vdávání. Což ovšem neznamená, že by byl film špatný, to právě naopak, je dost dobrý, ale knize konkurovat nemůže. Jednoznačně nejlepší zde byl Gérard Philipe v hlavní roli. ()
Papundeklové umělohmotné televizní zpracování legendárního Dostojevského románu, ze kterého nad všeobecnou lacinost a průměrnost vyčnívá akorát génius Gérarda Philipa v titulní roli knížete Myškina. Všechno ostatní vůbec nestálo za řeč. ()
Plochá, romantizující adaptace. Jako většina francouzských filmů té doby umluvené. Gérard Philipe se tu teprve hledal. ()
Příjemné překvapení. Překvapivě kompaktní film, kde vyprávění má dostatečné tempo. Dostojevského román byl sice značně "vykuchán", ale snad to bylo i lepší, než často rozvleklé a popisné ruské/sovětské filmy a seriály, vycházející z románových předloh. Silné herecké výkony. Podobně jako při první četbě románu, i zde mi většina postav byla nesympatická. Inu, Dostojevskij. ()
Jak píše Kobejn, nelze si Idiota představit jinak než jako Gérarda. Viděla jsem téměř všechny jeho filmy a ty nádherné detaily jeho tváře a andělských očí už ve mne zůstanou navždy. Gérard byl (a díky filmům, které dnes běžně můžeme vidět v originále s jeho nádhernou francouzštinou) stále je a navždy bude nadpozemsky nadaný herecký gigant. My Češi bychom měli být pyšní, že má český původ. Koho bohové milují, umírá mladý. Jeho smrt ve 36 letech ho paradoxně učinila nesmrtelným. Byla jsem nadšená výpravou i hereckými výkony. Nemohu jinak než za pět. ()