Nekromantik 2

Nekromanitk 2 přinesl přes snahu nic neočekávat určité zklamání. Naubuzení z prvního dílu, oživené úvodní opakovací scénou v titulcích bylo ještě určitou část filmu povzbuzováno, ale film začal pomalu působit až příliš normálně a všedně, na čemž má jistě zásadní podíl už jistá profesionálnost po stránce technické. Prostě už tam nebyl ten pocit, že se sešlo pár kamarádů a natočili si na lepší domácí kameru romantický eroťák s mrtvolou. Scény které za to opravdu stály (například "porcování"), byly proloženy příliš dlouhými hluchými pasážemi. Po hodině a půl jsem byl rozhodnut nasázet tam slabé dvě hvězdy, ale Jörg i tentokrát v posledních několika minutách dokázal vnést tolika invence, že třetí hvězda se stala nezbytnou. (20.01.2010)

Čekala jsem od dvojky (přestože je to "dvojka“) asi příliš. Začátek vypadal hodně slibně - v úplně prvních minutách na hřbitově atmosféra opravdu docela připomínala první díl. Ale od doby, co si dívčina toho rozpadajícího se nazelenalého chlapíka "přivedla“ domů, jsem se - zní to skoro až rouhačsky - tak trochu nudila. Našla se samozřejmě i světlá místa, jako například ono porcování ve vaně za zvuků Ave Maria - pobavilo, ale i chytlo za srdéčko, neboť rozřezávat svého milého, byť úplně mrtvého, rozhodně není nic povznášejícího - já bych asi neměla to srdce (nebo žaludek?). A k mrtvole - oproti kostlivci z jedničky sice opravdu vypadá tak trochu gumoidně, ale to je proto, že tahle je "čerstvější“. Hudebně N2 také docela zklamal - nejlepší pasáže jsou většinou motivy z prvního dílu. ... Nakonec zbývá říci už snad jen to, že romantičtější závěr (za něj ta 4.*) jsem nejspíš nikdy neviděla - (nek)romantika až na půdu! (08.03.2006)

U mě to vede jako nejdnudnější film všech dob! Nevím proč film byl zakazová a na začátku bylo varování,o nechutných a uražlivých scénách. Celý je to nudný a ukecaný až v samotném závěru příjde něco,jinak koukat na film ve,kterém ukazují jak se hrstka ženskejch dívá na film,kde zpracovávají tuleně je možná lehké rozptýlení z nudy,ale zbytečné,tady je zbytečný vlastně cokoliv. (21.03.2008)

Oproti jednotke značne a zbytočne rozťahané, no rovnako undergroundové a snáď ešte viac šokujúce. Jorg Buttgereit je absolútny magor, ktorý si našťastie svoje perverzné vízie napĺňa prostredníctvom filmov (teda možno aj v reáli, kto vie:). Opäť sa jedná o maximálny shocker, za všetko hovorí záverečná scéna,v ktorej zvrátené umenie a invencia "zápasí" s nekrofíliou a ťažkou psychopatiou. Len pre silných jedincov a žalúdky, nekrofilným romantikom vrele doporučujem celú sériu:) (06.10.2007)

Druhý díl nekrofilní úchylárny pokračuje přesně tam kde skončil díl první. Hlavním hrdinou zde není muž, ale žena, která je však úchylná naprosto stejně, ne-li hůře. Romantické scény jako vystřižené z nízkorozpočtového slaďáku ostře kontrastují s eroticky laděnými gore scénami odehrávajícími se uvnitř bytu hrdinky. Oproti jedničce oceňuju komplexnější příběh, ačkoliv konec se dal očekávat minimálně od první třetiny filmu. Hvězdičku navíc uděluju za velmi realistickou a odpornou mrtvolu, kterou si milá dáma vykopala na hřbitově. Kdybych měla zhodnotit oba filmy naráz: těžko říct, co je jejich poselstvím. Žádné zvláštní významy bych v tom nehledala. Je to gore v čisté podobě, které si na nic nehraje, jen servíruje jednotlivé nechutné detaily ze života lidí s touto prazvláštní úchylkou. Člověk si tak nějak více uvědomí, že takoví lidé doopravdy existují a kdoví, jestli váš soused taky nechodí po nocích vykopávat těla na hřbitov. Oba filmy jsou nabité erotikou ve všech možných podobách, nejčastěji samozřejmě v té zvrhlé. A oba nabízejí pohled na to, co se skrývá za maskou lidí, kteří se na první pohled zdají úplně normální. Vidíme střet obyčejného chlápka s tím nejzastrčenějším a nejtemnějším koutem lidské zvrácenosti, navíc v podobě, kterou by málokdo čekal. V jedničce byl celý příběh vyprávěn z pohledu nekrofila, ve dvojce tomu tak už není a právě pro tento střet normálna a nenormálna hodnotím dvojku jako lepší z dvojice filmů. (23.05.2014)