Aleluja

Kdyby Kalvárie a Vinyan měly dítě, vypadalo by asi jako Alleluia. Fabrice Du Welz ve svém posledním filmu stvrzuje svoji pozici ojedinělého, ale stále poněkud nespravedilivě přehlíženého tvůrce, který se suverénně pohybuje mezi hororovým žánrem, černou komedií a uměleckým filmem. Těžko přesně říct, proč se jeho filmy většinou ocitají "jen" ve vedlejších sekcích velkých festivalů (Týden kritiky nebo Quinzane de realisateurs), ale svojí suverenitou a nápaditostí strkají do kapsy většinu snímků z hlavních soutěží. Alleluia brilantně přejímá poetiku Dogmatu 95 se všemi jeho kontradikcemi a servíruje strhující příběh jednoho zvráceného vztahu, ve kterém mužský princip neustále soupeří s tím ženským. Tím film navazuje na předchozí Vinyan, který tematizoval nezvladatelnou sílu mateřského pudu, zatímco Alleluia se zabývá destruktivním potenciálem ženského milostného vzplanutí. Du Welz své postavy (mimochodem skvěle zahrané Lolou Dueňas a Laurentem Lucasem) stylizuje do fanatických veličin, které svojí přítomností a výrazem zcela ovládají plátno. Tomu tady ještě dopomáhají právě dogmatické stylistické prvky jako ruční kamera, zrnitý (snad dokonce 16mm) film a převaha vypjatých detailů. Alleluia zároveň není suchou artovkou s genderovým podtextem, ale nesmírně zábavným snímkem, který do jisté míry čerpá ze splatterových konvencí a trierovských sebeuvědomělých hříček, jež navíc zručnou manipulací vzbuzují u diváků velmi silné emoce. Výhledově jeden z filmů roku. (24.05.2014)

Těžký film, který rozhodně slabším povahám nějak extra nedooručuju. Výlet do temného nitra dvou lidských duší, jejichž cesty se (bohužel) protly v tu nesprávnou chvíli. Vášnivé, milostné vzplanutí, měnící se posléze v pravdilo, že není nic horšího, než zhrzená žena, což tady platí několikanásobně, s drtivým dopadem pro všechny ostatní kolem. Až jsem se při sledování začal divit, že téhle bizární dvojici nějak začínám držet palce. Ale to mě po skončení hned přešlo, takže budu asi normální. Jen se mi možná líbí nenormální filmy, což je snad v pohodě.Tenhle je opravdu zajímavý, ale s nějakým oduševnělým rozborem počkám až po nějakém dalším kousku tohoto režiséra. Tohle byla moje premiéra, která rozhodně dopadla víc, než dobře. Řekl bych skoro na výbornou. (07.05.2015)

Krajina lidské mysli, to jsou opevněné hrady a palisády, které mají chránit to, co člověk považuje za sebe sama, a tedy svůj nesporný majetek. Při konfliktu pak záleží jen na tom, jak dlouho je kdo schopen kráčet přes mrtvoly či se stát jednou z nich. V nedobytné věži své perverzní touhy uchovává Gloria svého milence Michela, kterého ovládla tím, že posunula jeho perverzi o stupeň  výš, a tím prokázala svoji nadřazenost. (11.11.2022)

Nic pro mě. S hororem to má pramálo společného a spíše je to drama mixnuté s psychologií postav, bohužel na mě to nefungovalo a působilo to strašně utahaně a strašně zdlouhavě. Přitom ale předchozí režisérovy filmy nebyly vůbec špatné Kalvárie byla solidní brutální psycho a Vynian byl nádherně natočený. Tohle je přesný opak. Utahaný nic moc udělaný a hlavně děsně nudný. Pro mě propad. (04.04.2015)

Od chvíle ako som zistila o čo reálne v tejto snímke pôjde,zbystrila som všetku moju pozornosť a neverila som vlastným očiam.Tu neplatí pravidlo zamilovaných ,,vidieť cez ružové okuliare" či vari byť ,,zaslepený láskou".Hlavná hrdinka to poňala po svojom a jej žiarlivosť ju priviedla až do takej miery,že nepoznávala svoje hranice a ona sama ako žena sa stala vražedným nástrojom pre svojho amanta.Pre niekoho nonsens,pre iných možno štipka reality,pretože v tomto prípade ,,keď ho miluješ,nie je čo riešiť".Ak chcete vidieť ako len jedna žena dokáže byť posadnutá mužom,pozrite si a nebudete veriť vlastným očiam,tak ako ja. (30.06.2015)