Iracionální muž

Jít na další Woodyho film je jako jít na návštěvu ke starým známým. Všechen nábytek je na svém místě, sem tam si všimnete nějaké nové knížky v knihovně a už dopředu víte, jak a o čem budou mluvit. Sice nepřekvapí, ale můžete se cítit příjmně, zvlášť když vyberou jako zuvkovou kulisu smooth jazz. Jenže když tu samou hudbu slyšíte hodinu a půl, možná vás taky začne štvát...:) IM je průměrný film. Bavil i štval. Krom již zmíněného repetititititvního hudebního doprovodu mě nejvíc trápilo to, že film je jasná "koridorovka" (vypůjčeno z počítačových her:)). Všechno dostanete jako na talíři, autor vede diváka za ručičku od začátku do konce, nedává mu žádný prostor k dohadům a vlastní interpretaci. Což je přesný opak toho, co mám u filmů rád a co mě donutí se na ně podívat víc než jednou (v případě vrcholů pana Lynche víc než jednou za rok:)). Na druhou stranu nemůžu říct, že zápletka a její rozuzlení nebyly uspokojivé. A jestli Allen v osobě Abeho kritizuje hlavní proudy současné filosofie - která, místo toho, aby jako základní kámen veškerého lidského konání dávala člověku vodítko jak žít, co je správné atd. - chrlí prázdná slova, bojuje sama se sebou a je v rozporu s realitou... pak se shodneme a rozuzlení by bylo uspokojivější o to víc:) Emma Stone je o půl třídy jinde než zbytek (ale hraje příšernou nánu:)). (Kino Blansko, 4. 9. 2015.) (05.09.2015)

Dokonale vybroušený diamant. Woody Allen znovu hněte své zásadní téma, prohlíží jeho jiné plošky a hrany. Hned od začátku ohromí ta neskutečná lehkost pravé filmařiny (podobnou cítím snad jen u Truffauta). Allen vrací do hry citace svých zásadních filmů, hraje si znovu se známými scénami a obdivuhodně přesně vede herce, jimž vystavěl naprosto uvěřitelné filmové životy. Vážná linie Allenových filmů se pomalu uzavírá a Iracionální muž je možným důstojným završením. U mne jeden z nejlepších (možná úplně nejlepší) Allenových filmů za poslední dvě dekády. (11.09.2015)

Po dlouhé době mile strávený čas v kině. Emma graduje svůj výkon, záporně, každopádně pupkáč Joaquin to drží v určitých mezích. Krátké a místama hodně moc zábavné. 80% (14.09.2015)

He he he. Mám rád Dostojevského i Allena, jsem občasný cynik a líbí se mi Parker Posey. Není tedy co řešit. (01.02.2016)

Miestami až priveľa kecov. No ale, veď preto máme Woodyho radi_výborná zápletka, skvelé herecká výkony a jemný humor_90% (10.03.2016)

Jeden ze slabších Woodyho počinů. Snad by se měl každý filosof na tento film podívat, protože je určen zejména jim :) (18.03.2016)

Zo spravodlivosti voči dramatickému Match Pointu a hravo šteklivej Vicky, Cristine, Barcelone nemôžem hodnotiť inak. Iracionální muž chcel byť niečo medzitým, ale nejak sa mi celý čas nepodarilo uveriť, ba dokonca ani len zamyslieť nad nastolenou morálno filozofickou rovinou príbehu. Prvá zápletka prišla ako očakávaná, tá záverečná ako nečakane príjemná. No aj tak, ok, ale sorry, tento Allen až tak nefungoval. Lepšie 3* (06.05.2016)

Čekal jsem existenciální drama plné filosofických myšlenek, ale dostal jsem pár útržků z obyčejných přednášek filosofie a woodyovskou detektivku. Kvůli této mylné domněnce jsem filmem trochu zklamaný. (26.08.2016)

Já asi jako jedna z mála bohužel neumím Woddyho Allena ocenit. Je to nudné, zdlouhavé, pro mě nic neříkající. Nakonec jsem u toho usnula, což se mi u filmů nestává. (11.10.2016)

Čekal jsem teda něco dost jiného. Nakonec se to překlopilo někam dost jinam, ale přesto mi to celé přišlo dost banální. 65% (08.09.2017)

Spoiler: V dileme vraždy je u mňa Match Point lepší, ale ani toto nebolo vôbec zlé. A Joaquin je pán herec. (27.09.2019)

Příjemně cynická komedie (06.06.2021)

Allen jedoucí na setrvačník je pořád lepší, než spousta jiných autorů, kteří jsou možná dnes víc in, ale zapomněli diváky také bavit. Umí ve svých miniaturách vždycky vystihnout typické charaktery, vypointovat jednoduchý příběh, ale hlavní devízou jeho scénářů jsou skvělé napsané dialogy. Jako režisér zas vyniká výjimečnou prací s herci, kdy jim dává zřejmě dost prostoru, aby se mohli předvést. Což se zde kromě tradičně extrémně roztomilé Emmy Stone daří zejména úžasnému Phoenixovi, jemuž role podívínského, bezcitneho profesora filosofie byla snad ušitá na míru. Je naprosto uvěřitelný i v poloze, kdy jeho postava sype kyanid do džusu úplně cizímu člověku, a vidí v tom smysl své existence. (08.06.2022)

Učiteľ filozofie ma existencionalnu krízu, tak si začne s dvoma ženami a spácha vraždu, vďaka čomu získa znovu zmysel života. Joaquin a jeho zadumany a depresívny prejav sa do role výborne hodí. Film je plný filozofických rečí. Páčilo sa mi ako jeho známy rozoberali kto je vrah a on sa zapájal akože je to zaujímavá téma. No a koniec s baterkou bola najlepšia scéna. (13.01.2023)

Kdyby si dal Woody Allen letos pauzu a tento krutě vykonstruovaný nesmysl nevznikl, udělal by líp. A stejně tak si měl dát pohov v roce 2012. (29.07.2015)

Do kina som šiel s veľkými očakávaniami a myslel som, že sa bude jednať o 4, či dokonca 5 hviezdičkový film. Treba priznať, že som bol trochu sklamaný. Je to „ukecaná“ dráma s dobrou voľbou hercov a fajn kamerou . Nakoniec dávam len 3* a to hlavne za uťahanosť filmu (pôsobil na mňa, ako keby mal minimálne dve hodiny) a za akúsi jednorázovosť - vidieť ho znovu už asi nepotrebujem. A čo malo byť na tomto filme mysteriózne? (03.08.2015)

Rádoby objevná, povrchně filosofická variace na Zločin a trest, zároveň "Matchpoint light". Povídka, která pořádně neutáhla ani hodinu a půl a kterou drží nad vodou jen herecký výkony a Allenův rukopis. Nebyla to ztráta času, ale příště bych ocenil víc! (04.08.2015)

Jestli ještě někdy půjdu do kina na "bezva film od Woody Allena" tak si vezmu traktoristické sluchátka a pletení, protože jsem téhle kravině vůbec nerozumněl a už vůbec mi nebylo jasné proč Choakim dělal takovou máničku. Snažil jsem se přijít na nějaké pozitivum které by vykouzlilo jednu stár, ale nenašel jsem nic jiného než zoufalou snahu vyzdvihnout něco co mi za to nestojí. (11.08.2015)

Zajimava myslenka, phoenix vYborny, emma mne ke.konci trošku stvala... (30.08.2015)

Skutočná sloboda vs. Kantov kategorický imperatív. Alebo o tom, ako sa človek žijúci len navonok dopracuje k skúsenosti seba samého ako individuálnej a neopakovateľnej existencie až voľbou vlastného života, a to voľbou odpútanou od všetkého konečného, ktorá eventuálne ústi do Kierkegaardovej slobody vzbudzujúcej obavu pred sebou samou. Dojem fundamentálne zložitej, avšak originálnej tematiky, je skrz Woodyho hravý rukopis servírovaný zľahka, navonok až plytko. Výsledok - pobavil, neurazil, žiaľ ani neudivil. "Remember, if you learn nothing else from me, you should learn that much of philosophy is verbal masturbation." (01.01.2016)