Hardkor Disko

Film hodnoti negativne predevsim navstevnici LFS, kteri neunesli vybidnuti autora, aby se nad filmem sami zamysleli (pote, co po nem chteli, aby za ne film interpretoval). Jedna se o vizualne a obsahove skvele a precizne zpracovany film, ktery se okamzite zaradil na muj osobni zebricek nejlepsich kousku z festivalu. (31.07.2014)

O atmosféru se to snaží sice hezky, ale ne bůhvíjak úspěšně. Jinak je v tom hodně vidět snaha, ale jen za ni vysoké hodnocení fakt dát nemůžu. Miluju filmy s mysteriózní atmosférou a příběhem, u kterých se musí přemýšlet a divák si musí pospojovat veškeré náznaky, aby ten celek pochopil, ale zároveň nesnáším filmy, co se tváří mysteriózně a sofistikovaně, ale režisér je nedotáhl a divák si musí skoro všechno domyslet sám. A Hardkor Disko mi spíš přijde jako to druhé. SPOILERY Proč ten Marcin vraždil? Je sociopat nebo pro to měl nějaký důvod? Otec Oly, zneužíval ji v mládí (na základě místy pedofilně vypadajících nahrávek)? Proč nikdo neřeší, že zmizel? Proč Ola neřeší ani to, že jí zmizela i matka? Rozešla se Ola s Marcinem proto, že se prokecl a ona z nějakého neznámého důvodu to na něj neřekla? Co mi to vůbec chtělo říct, něco o vyprázdněnosti současné mladé generace? Na to je tam dost náznaků včetně té polské disko hudby, ale málokterý dává aspoň trochu smysl. KONEC SPOILERŮ. Trochu se obávám, že šlo o "podpoření imaginace diváků" a "že si v tom má každý najít co chce", což fakt nemám rád, jelikož to svědčí o tom, že režisér tím neměl co říct, ale nebudu Skoniecznyho odsuzovat dopředu, když jeho záměry neznám. Ta snaha je na tom totiž znát dost a proto to nechcu úplně odsoudit, když ta urputilá snaha na tom působí poměrně "mile", ačkoli je to pitomé přirovnání, ale snad chápete. Bohužel ta nepromyšlenost děje a postav mi na tom vadí hodně a jestli právě v ní byl záměr, tak se Skoniecznymu nepovedlo, abych ho dokázal akceptovat (což je ale strašně těžké, když se to povedlo jen dvěma filmům). Teoreticky to mohlo být polské Spring Breakers, ale nakonec z toho vypadlo spíš Funny Games Polsko bez naivního přesahu, takže to vlastně je o... ničem. Vlastně je zajímavé v tom hledat, kým se Skonieczny viditelně inspiroval (Lynch, hlavně Haneke), ale ani to mi k lepšímu hodnocení moc nepomáhá. Doporučuji ale přečíst si komentáře uživatelů Traffic a Madsbender, oba ten film shrnuli zajímavě, byť s naprosto odlišným pohledem a hodnocením. 2* (05.03.2021)

Na debut (a ještě financovaný z velké části samotným režisérem) hodně suverénní počin. Působí moderně, „cool“ a kompaktně. Vizuál, hudba (originální polská, jejíž snad každou jednotlivou část bych označil za hitovku) jsou na úrovni. Příběh je mysteriózní, se sem tam nějakým vodítkem, ale pointa není úplně jednoznačná. Film navíc nabízí fungující mix cynismu, černého humoru a krimi-thrilleru. Závěr mě překvapil, tak úplně nenadchl, nicméně silné 4* si snímek v mých očích rozhodně zaslouží. (04.08.2014)

Film, na kterém jeho příznivci vyzdvihují, že zvládá vyprávět bez doslovnosti a ponechává interpretaci na divákovi, není ve skutečnosti ničím jiným než prázdnou mačistickou fantazií všemožně blafující hloubku. Je totiž rozdíl mezi vyprávěním, které důsledně a s jasným záměrěm zatajuje určité informace (případně náznakem nutí diváka k domýšlení hypotéz), a vyprávěním, které nedokáže dát (zcela klíčové) informace o motivacích protagonisty ani uspokojivě poskytnout možnost, jak tento nedostatek motivací nahradit nějakým interpretačním výkladem (např. protagonista symbolizuje to a to). Hardkor Disko je bohužel ten druhý případ. Po celou dobu není jasné, jestli jde spíše o žánrový příběh (kde jsou motivace úplně zásadní) nebo (kupříkladu) o nějaký komentář ke stavu současné mládeže. Tomu druhému by sice možná napovídala dlouhá dialogová scéna u snídaně, kde z postav vypadávají nucené, křečovitě vyznívající hlášky o "té fejzbukové generaci" apod., ale celé je to ve výsledku tak hloupé a povrchní, že to nevypovídá vůbec o ničem. Sledování filmu je o to úmornější, že se tvůrci ze zjevných ekonomických důvodů rozhodli řadu scén protáhnout do velmi dlouhých nepřerušovaných záběrů, které možná některé naivnější milovníky "slow cinema" přesvědčí, že se tu odehrává cosi fakt uměleckého a závažného, ale přitom pouze obnažují prázdnotu scénáře a vůbec celého konceptu. Nepopírám, že se tvůrci skutečně pokoušeli "něco sdělit" (znechuceně jsem odešel ještě před diskuzí s režisérem, takže neznám jeho komentář), ale pokud ano, dost hrubě v tom neuspěli. V tomhle případě se skutečně nejedná o selhání hloupých diváků, nedejbože odkojených emerickými trilery, ale o selhání filmu. (12.08.2014)

Festivalové anotace jsou v případě tohoto snímku trochu zavádějící. Ola Marcina nikam nevtáhne, naopak Marcin se k ní brutálním způsobem vnutí a jí to imponuje. Právě ta brutalita zkraje zaskočí, dokud nezačne být jasné, že tvůrcům šlo o ad absurdum dovedenou hyperbolu toho, jakých vlastností si dnes mladí lidé cení a jakými lidmi se obklopují. Snímek tedy zpracovává podobná témata jako třeba (poněkud komplexněji pojatý, a ne úplně doceněný) brazilský snímek Vetřelec nebo novější srbský Klip. Tím se nenásilně dostávám k vizuálu, který je v souladu se světem "zlaté mládeže" notně videoklipový (Krzysztof Skonieczny je údajně též režisérem "oceňovaných videoklipů") a místy dokonce videoherní (autíčko jedoucí středem silnice evokuje sérii vražd jako jednotlivé levely nějaké hry), z technického hlediska však nikoliv dokonalý (scéna s padajícím sněhem a hořící lahví). Celkově se dá říct, že témata Hardkor Disko jsou stále aktuální (dokonce stále aktuálnější), jen už jsme je podobnou formou několikrát zpracované viděli. Polský snímek se navíc přes frajerský výraz vyznačuje katolickou prudérností, takže nenabídne ani příliš odvázané záběry. (22.09.2014)