Godzilla II Král monster

V předchozím počinu zacházel Edwards s odkazem TOHO filmů mnohem šikovněji. Fikaně napínal náznaky, a na konci předvedl přehlednou akci s několika ikonickými momenty. Ale tohle? Tenhle sequel má fantastický, vzrušující trailer, s nádherným hudebním motivem ´Somewhere Over The Rainbow´, který namlsá. Samotný film ale bohužel není ani fantastický a vzrušující už vůbec. V každém z 27 godzillích filmů, které jsem dosud viděl (Emmerichovu srágoru, která nemá s KAIJU nic společného, nepočítám), jsem se bavil více, než tady, a to včetně nejhoršího dílu, infantilního ´Son of Godzilla´, který byl alespoň příjemným guilty-pleasure. Tenhle film je jenom guilty, pleasure ani náhodou. Postavy, které mají plnou hubu rodinných hodnot, vás nezajímají, vizuálně to taky není žádné terno. Do zlatova barevné tónování je vysloveně hnusné a akce je NEPŘEHLEDNÁ, s rozklepanou kamerou, často je to jen takový shluk pixelů, který vám je lhostejný. Má to pár momentů, pár referencí na TOHO předchůdce, které potěší (žena je tady také katalyzátorem dějových zvratů, asi třikrát zazní notoricky známý motiv příchodu Godzilly, který známe z japonských kaiju), ale to nemůže stačit ani těm nezarytějších TOHO/Godzilla fandům, mezi které se počítám. Je to zklamání, které ještěrce doufám nezlomí do budoucna vaz. (31.05.2019)

Chcel som dať 1 hviezdu kvôli Vere Farmige, ale nedalo sa pri pohľade na súboj nočného motýľa s drakom. Inak neviem čo práve Vera robila v tejto béčkovej sračke. Ak ste si mysleli že Godzilla z roku 1998 je sci-fi lebo sa tam premávali dinosaury vo výťahu tak to ste ešte asi nevedeli čo vznikne o 20 rokov. V momente ako som videl trojhlavého draka som sa prvýkrát pri nejakom filme zasíkal od smiechu. Mohli si vymyslieť akéhokoľvek cool draka a oni tam dajú toho trojhlavého, ktorého poznáme z rozprávky z nášho detstva. Už som len čakal kedy príde nejaký princ aby mu tie hlavy odrezal. Tieto posledné dva filmy o Godzille robia tú prvú z roku 1998 absolútne znesiteľnou, až mi je ľúto že som si dnes nepozrel radšej tú. Pretože to bol proste obrovský dinosaurus, ktorý bol veľký ako mrakodrap a tu máme jaštericu (ktorá nemá nič spoločné s dinosaurom), ktorá je väčšia než Mont Blanc a ešte jej z huby šľahá "modrý plyn". A absolútna perlička - oni z nej urobili inteligentnejšieho tvora než je človek. A dokonca kladú postavu. Niekomu jeblo. A ešte do toho zapoja ako-tak znesiteľného King-Konga. V neposlednom rade je tragédiou, že snímka má 2 hodiny a 15 minút a z toho 1 hodinu a 45 minút počúvame kecy idiotov (každej rasy aby nebola diskriminácia) o tom, čo asi urobia a ako ich zastavia, pritom je vám jasné keď sa dívate na blbých amerických vojakov neustále strieľať na monštrá bez minimálneho efektu, že tie obludy sa môžu vykynožiť len sami navzájom. Prosím, ak ste veriaci ľudia, tak sa každý večer modlite aby nejakým zázrakom nikdy nevzniklo Godzilla vs. Kong (2020). Amen (24.08.2019)

Kardinální otázka. Kdo kuchtil ten kulervoucí trailer s muzikou od Debussyho napumpovanou steroidy ? Protože ten měl dělat i tenhle přepálený, potemnělý, nepřehledný, uřvaný a nablblý biják a zřejmě by to dopadlo o poznání lépe. Jelikož o balancu mezi obrazovou epikou, hudební poetikou a zároveň úctou k předloze, si tady mohou všichni nechat ve full verzi ledatak zdát. (04.06.2019)

History shows again and again how nature points out the folly of man. Godzilla II dokazuje, že MonsterVerse je tím vůbec nejlepším pozápadněním východního díla. Američani všechno racionalizují a tentokrát to paradoxně je jen ku prospěchu celého univerza. Godzilla Garetha Edwardse byla atmosférickou žánrovkou postavenou mimo klasické stereotypy, co skládala poctu primárně Hondově filmu z roku 1954 a monster filmům obecně. A jako taková funguje v rámci MonsterVerse na chlup stejně, jako první Godzilla vůči svým následovníkům z původní série. Oproti ní je totiž pokračování Michaela Dougherty epický love letter plný akce a dech beroucích monster bitev. King of the Monsters vzdává hold celému Toho kánonu ve všech jeho aspektech a divoce rozkopává vrátka sdíleného vesmíru dokořán. Dougherty si je moc dobře vědom, v čem spočívá kouzlo kaijû žánru a stejně tak dobře ví, čeho si na něm fanoušci nejvíc cení. Na jeho filmu je to zatraceně znát. A že je určený primárně fanouškům z něj automaticky nedělá film špatný. Dougherty prostě promění ve zlato, na co šáhne. A to pomrkávání na konkrétní G-filmy nebo třeba Carpenterovu Věc je prostě boží. (30.05.2019)

Fuckin’ epic. Jednička na to šla přes atmosféru a náznaky, kdežto dvojka jde rovnou tvrdě na věc a servíruje nekompromisně velkolepé scény, bitvy a výjevy. Monstra jsou parádní a ani se zápletkou a postavami jsem neměl větší problém. Je mi vlastně jedno, jak velká je to blbina, protože to celou dobu šlape na plyn a snaží se to diváky konstantně ohromovat (v mém případě úspěšně) bombastickými triky, výpravou a celkovým měřítkem. A jako bonus démonická, burácivá hudba. Aktuálně si nevzpomínám na sezonní blockbuster z poslední doby, který bych si tak užil. 70 % (v kině za 4*, všude jinde za 3*) (01.06.2019)