Kvílení

Typicky nevyvážený mix hororu, komedie a thrilleru jak už jsme u žluťáků zvyklí a paradoxně si na to my bělouši z evropy nikdy prakticky pořádně nezvykneme. Především první hodina je dobře atmosferická, nepříjemná a tíživá, akorát vás občas z napětí vytrhne typicky přeafektované asijské přehrávání, ječení a huhlání nebo nepovedený a nehodící se vtip. Bohužel další hodina se začne už trošku vléct a ta nepochopitelná neschopnost a tupost hlavního hrdiny vás začne srát. Bodíky k plusu si nakonec vyslouží pěkně danná pointa a finální scéna, která vám neudělá dobře ve všech ohledech. Ze všech asijských přeafektovaných pičačin patří Kvílení k těm snesitelnějším, ba co více či méně k těm povedenějším. 60%. (01.05.2017)

Zjednodušeně a povrchně by se možná dalo zaškatulkovat korejskou kulturu jako "něco mezi" kulturou čínskou a japonskou. Ale aspoň podle korejských filmů soudím, že korejská kultura není jen "něco mezi", ale naprosto svébytný fenomén. Syrovost, těžkomyslnost, tělesnost, brutalita, nebo existenciální hloubka korejských filmů mi vůbec nepřipomíná grotesknost a naivitu filmů čínských, nebo popkulturní bizarnost těch japonských. Nejsem tedy na korejský film žádný expert a mluvím teď hlavně o horrorech a dramatech (což mnohdy, třeba i v tomhle případě, splývá). Ale z těch, které jsem zatím viděl, jich jen málo nebylo aspoň na čtyři hvězdy. A Gokseong není výjimkou. Přerod oplácaného buchtovitého bábovky, trapné a komické figurky, v dramatickou postavu velkého formátu, je možná psychologicky nevěrohodný, ale divácky hodně působivý. Málo věrohodná (a od začátku předvídatelná) je i zápletka s nevědomým bojem šamana proti druhému šamanovi, když jen stačilo, aby ten japonský něco žbleptl a nebyl takový tajnůstkář... Ale to nejsou vážné výtky, jen taková malá rýpnutí. A vím, že na to jdu příliš přísně logicky a psychologicky, vždyť je to "jen" horror... Tedy pardon, je to prvotřídní "áčkový" horror. Prvotřídně natočený horror s přesahem do žánru antické nebo shakespearovské tragédie (ehh, to teď ze mne takhle bombasticky mluví moje momentální nadšení a zároveň i má nekritická náklonnost k východní Asii). A prozradím ještě, že závěrečné rozuzlení mi parádně vytřelo zrak, a to mám zatraceně rád. P. S.: A mimochodem - všichni ti západní rychlokvašní režiséři a rychlokvašní rádoby kameramani se svými rozklepanými ručními kamerami, by se měli jít učit točit filmy do Jižní Koreje! (04.10.2016)

Začátek Gokseong je absolutně bezkonkurenční směsí hořkosladkého hororového humoru, který jsem sice nečekala, ale ani mě neotravoval. Už jen komičnost samotné hlavní postavy mi přišla velice vhod, přes to, že jsem do tohoto snímku šla jako do pure mysteriózního hororu. Asi po třičtvrtě hodině to začíná přerůstat do velmi znepokojivého počinu a divák vůbec neví, co by měl čekat. Stopáž je postupem času možná trochu na škodu, protože poslední půlhodina je už jen čekání na nevyhnutelné. Kdybych chtěla ten příběh někomu převyprávět, určitě bych potřebovala alespoň jednu další projekci, protože v tomto filmu je opravdu velké množství informací, které jsou dost nedobře podány a vysvětleny. Ta desetiminutovka před koncem to trochu vyzdvihuje, ale spíš v tom mám zmatek. (01.07.2017)

Seržant Jong-goo je príslušníkom kórejskej polície, ktorého jednej noci privolajú k brutálnej vražde. Páchateľ je zadržaný priamo na mieste činu, nijak nekomunikuje, pričom vykazuje známky závažnej choroby. Celé jeho telo pokrývajú rôzne druhy pľuzgierov či bradavíc. Od daného momentu sa začína v malom mestečku neďaleko Soulu vyskytovať čoraz viac podivných prípadov vrážd či úmrtí. Kým však polícia počas ich vyšetrovania tápa, kolegami podceňovaný Jong-goo sa od podaktorých ľudí dozvedá, že za záhadnými udalosťami by mohol stáť príchod neznámeho staršieho muža z Japonska. Keď už sa zdá, že sa to samotného Jong-gooa týkať nebude, obdobné symptómy začína vykazovať i jeho jediná dcéra Hyo Jin. Zachrániť jej život však bude znamenať: postaviť sa tvárou tvár neviditeľnému nepriateľovi, ktorého sila dosahuje úroveň mimo ľudského chápania. Zaujímalo by ma, či ľudia v Kórei naozaj medzi sebou komunikujú takým spôsobom, ako sa to prezentuje v ich filmoch. Aj vážna situácia vyznie v mnohých prípadoch komicky, pričom veľavravný je najmä ich výraz tváre. Strašne mám rád ich tvorbu. Sú herecky neuveriteľne všestranný pričom rozhodne (ako to podaktorí komentujú) nevyzerajú ako mnohopočetní súrodenci. Začnem od konca. Rozmýšľal som nad hodnotením troch hviezd, ale potom som si uvedomil, že toto je po dlhej dobe opäť niečo originálne, kedy sa miešajú rôzne hororové subžánre, pričom najmä z tohto dôvodu si "Goksung" nadpriemerné hodnotenie skrátka zaslúži. Akcie nie je priveľa, nejaké to gore či krv sa objavia, no sila snímku spočíva hlavne v záhadnosti či mystickej atmosfére. Záverečná 45 minútovka, vrátanie rozuzlenia je po všetkých stránkach doslova skvostná! Tá stopáž je naozaj prepálená, no nenadobudol som pocit, že by som sa nejak mimoriadne nudil. Navyše, kto je fanúšikom Kórejskej tvorby, nemôže byť z danej štruktúry spracovania v žiadnom prípade prekvapený. Za poslednú dobu som mal šťastie na dobre spracované filmy, som zvedavý kedy sa to dojebe (respektíve ktorý film to dojebe) - 75% (23.07.2016)

Exorcismus, obětování zvířat, duchové, vraždy, vypálené domy, mrtví ve studně, čarodějnice, zombie.... nacpat všechny tyhle prvky do jednoho filmu může znít absurdně a katastroficky, ale světe div se - Korea to zvládla celkem dobře a umírněně. Po zhlédnutí filmu mi přijde, jako bych viděl tolik scén jak z 10dílného seriálu a 160 minut je sakra hodně na zvládnutí, ale kdo vydrží, bude nakonec spokojen. V podstatě je to souboj dobrých a zlých duchů, ve kterém se režisér nenechal všemi svými prvky unést a vložil do filmu od každého část aniž by zacházel do extrémů či detailů a výsledně se mi tahle kombinace hodně líbí. Průběh filmu je takový dlouhý a obsahově hutný, místy se přiznám, že jsem se ztrácel, ale finále ve mě vzbudilo teda sakra dobrý pocit a takhle dekadentně pesimistický konec je to, co od pobodných filmů očekávám, ale nikdy nedostanu. Film táhle nahoru zejména pár intenzivnách scén (vymítací rituál malé holčičky...), závěrečný zvrat a celková nejistota diváka v tom, "kdo je hodný a kdo zlý", naopak dolů už zmíněná délka filmu, takže ačkoliv bych film hodnotil objektivně za 3, konec mě rozsekal a přidám i čtvrtou. The Wailing je jednoznačně film, který si budu pamatovat ještě dlouho a hlavně o to by mělo jít. (08.12.2020)