Mikrob a Gasoil

Michel Gondry natočil skoro normální film, místy dokonce i sociálně kritický...to jsou věci... '-) Jak už se dá od Gondryho čekat, dost originální konverze žánru road movie, něco mezi Svěrákovou Jízdou, Lynchovým Příběhem Alvina Straighta a Jeunetovým T.S. Spivetem, kde stejně jako Jeunet Gondry navíc přidává k road movie neobvyklý rozměr, totiž rovinu dospívání...originální mix...(téměř) žádné surrealistické pasáže...a zřejmě nejcivilnější snímek, který kdy Michel Gondry natočil... (10.09.2016)

Dost mě to zklamalo. Tváří se to chytře, ale přitom je to strašně nepromyšlené - jak u postav, o kterých sice nevíme zrovna málo, ale jejich chování je nahodilé a ne moc uvěřitelné, tak u děje, kterému chybí nějaká gradace. Snaží se to o nějaký přesah, ale všechny zde řečné myšlenky jsou jen rychle řečené, povrchně načrtnuté, vůbec se nerozebírají do hloubky. A co se té komedie týče... než se kluci vydají na cestu, je to mdlé, chladné a nudné. Pak tam jsou tři povedené a vtipné scény, ale jinak je i ta road movie část mdlá a nudná. A ve finále to ani nikam nevyvrcholilo (btw někdo tu píše o originálním konci - já teda nevím, ale už jsem podobný viděl hned několikrát a to i v rámci road movie...). Jako, fakt jsem čekal víc, protože nápad s pojízdným domkem se mi líbil hodně, ale ve finále mi to kromě toho nápadu bohužel moc nedalo... Od Gondryho jsem čekal fakt víc, doposud jsem od něj totiž ještě neviděl film, který by mě nějakým způsobem nezaujal. Tak všechno je jednou poprvé, no. 2* (17.03.2021)

Úsměvný film o dětech pro dospělé. 1) 52letý scenárista a režisér Michel Gondry vyšel z vlastních vzpomínek na svůj život (Mikrob zejména v první polovině snímku). Quand j’ai rencontré le jeune Ange Dargent, je me suis retrouvé en lui. Il avait la même fragilité, le même côté un peu efféminé que moi lorsque j’avais quatorze ans. Když jsem uviděl mladého Ange Dargenta, nalezl jsem se v něm. Stejně něžný, trochu zženštilý, jako já ve čtrnácti. Stačilo dopsat dospělé dialogy, přihodit půvabný pojízdný dům a najít správné herce._____ 2) Zaujali mě, jak jinak, mladí kluci._____ Ange Dargent (Daniel zvaný Mikrob) svůj filmový debut zvládl na jedničku. Během natáčení mu bylo méně než 16 let, což přinášelo různá pracovní omezení. Jak byl doopravdy starý, jsem nezjistil._____ Rovněž věk Theophila Baqueta (Théo zvaný Gasoil) mi zůstal utajen. Oba kluci byli typově i herecky výborní._____ 3) Naskýtá se otázka, jak moc je vztah mezi chlapci homosexuální. Asi stejně jako dospívání samo. Sexuální experimentování je běžnou součástí psychického zrání a nemusí předznamenávat budoucí sexuální orientaci. Různé náznaky obsahuje i náš film, pozorný divák si je najde a nepozornému nepomůže, ani když je tady podrobně popíši. (01.01.2021)

Chápem, že tento film môže niekto brať ako nostalgické, no pritom zábavné obzretie sa na posledné záchvevy detstva, ktorými si prešiel každý z nás, no mňa to moc nenadchlo. Prvá polhodina snímku bola neskutočná nuda - chalaniská iba chodili sem a tam a riešili také obyčajné veci úplne obyčajným spôsobom. Kým konečne prišli k nápadu postaviť si motokáru a ísť s ňou na výlet prešla nejaká tá doba a ja som od nudy nevedel čo mám robiť. Je to škoda, pretože prostredie, ktoré oboch chalanov obklopovalo bolo načrtnuté veľmi dobre - dve svojrázne rodiny, v ktorých to chalani naozaj nemali ľahké, hlavne ten Gasoil. Nečudo, že obaja chceli ísť preč. Žiaľ v tomto smere sa ďalej nepopracovalo a tak tento ohromný potenciál zostal nevyužitý. Samotná road movie bola už trocha zábavnejšia, no aj tak neišlo o nič svetoborné. Vidím to na slabý priemer. 50/100 (27.06.2017)

Typický artový film, který se snaží dotknout mnoha dnes tak vysoce "aktuálních" témat jako homosexualita, šikana, problémy v rodinách apod., ale přitom plave značně po povrchu a některé motivy ani nedokončí. Jinak žádná road movie to není, protože to vozítko ve tvaru domečku (jediná vtipná věc za celou dobu) se objeví až někdy po hodině a jezdí se s ním ani ne čtvrt hodiny, jinak se rozebírají všechna ta dramata a hlavní hrdina mění účesy, aby nevypadal jako holka. Nakonec je to vlastně celé o tom, že kluka sice na škole podceňovali, ale on se s novým kamarádem holt ukázal jako frajer (a navíc skvělý kreslíř), i když ho to stálo vyloučení ze školy, ale ta hezká holka si na něho konečně myslí... Nekonečno. Jinak Audrey, když nehraje rozjívené holky nebo v nějaké erotice, fakt neumí moc hrát, ty brýle ji tady mají dělat starší jakože je maminkou, ale prostě jí to nejde, a když sedí zhrouceně v křesle před ředitelem školy, vypadá pořád jako puberťák. Jo, a pokud si myslíte, že soutěže nevyhrává vždycky ten nejlepší, ale koho si oblíbí porota, většinou holčičky, tak tady bude malý důkaz toho, že to je pravda. (14.06.2019)