Černé duše

Čierne duše to boli dozaista, ale film veľmi trpí na absenciu dialógov i nejakej väčšej akcie. Dobre, tá akcia tu nemusela byť nejako prehnaná, veď ani v Gomore to nie je o tom. Ale dialógy mi chýbali, mnoho chvíľ je pridlho tichých, pustí sa len hudba a pozeráme sa na chlapíka čumiaceho do prázdna alebo muchu serúcu na obraze. (08.02.2022)

Hodně se hraje na atmosféru a na stylizaci. Hra tmy a světla, nebo možná i absence světla, jsou na první pohled patrné, stejně jako barevné filtrování, které dodává filmu temné odstíny. Bohužel dějově mi snímek až tak zajímavý nepřišel a sledovat jen to, jak jsou obrazy krásné a zajímavé, mi nepřijde až tak zásadní v mafiánském filmu. Lepší děj bych ocenil více. (27.10.2016)

Filmy z prostředí organizovaného zločinu (úmyslně nepoužívám termín mafiánské filmy či gangsterky, protože Munzi se rozhodně o tenhle žánr nepokusil, šlo mu v zásadě o rodinné drama z prostředí kalabrijské ngdranghety) se obvykle natáčí třemi způsoby. V prvním se ozývá střelba a výbuchy náloží, v druhém se hodně mluví a intrikuje a ve třetím dominují zachmuřené mlčenlivé tváře a dlouhé významné pohledy. Černé duše spadají do třetí kategorie, což by samo o sobě nepředstavovalo vážný problém. Znám řadu snímků plných několikaminutových záběrů zachycujících muže jdoucí po ulici nebo vykonávajících banální činnost a přesto při tom máte stažený zadek a vzrušením ani nedýcháte. Mají totiž atmosféru a umí pracovat s napětím. Munzi ale neumí vtáhnout diváka do svého světa ani zatraktivnit prostředí a vyvolat zájem o postavy. Vyhýbá se jakýmkoli prvkům, které by ho přibližovaly populární kultuře, a směřuje svou nabídku na festivalové prostředí a klubovou scénu. Jeho film je pomalý, což opakuji samo o sobě nepředstavuje problém. Problémem je, že v kategorii baví-nebaví spadá do škatulky nudy. To, co rozehrává, umí dnes kterákoli epizoda seriálů produkce HBO nebo Netflix a umí to prodat v nepoměrně přitažlivějším balení plném nápadů a zajímavých scén, aniž by přitom rezignovala na umělecké ambice. Celkový dojem: 45 %. (26.04.2020)

Lehce netypická „gangsterka“, či spíše drama z prostředí 'Ndranghety. Komorní a v pomalém tempu, ale nenudí. Aspekt na psychologii postav. Napínavé a atmosférické. Konec nečekaný. Na druhý den jsem o tom celém dost přemýšlel a došel jsem k závěru, že mě to celé dost chytlo a budu se dívat ještě jednou.4,5* (06.12.2020)

Máme tu tři bratry, přičemž dva se věnují kriminální činnosti a třetí se snaží svou rodinu držet mimo, což se mu bohužel příliš nedaří. Hezky natočené, solidně zahrané, ale příšerně nudné. Mafiánské prostředí je tady spíše jen naznačené, takže na nějaké vyhrocené konflikty mezi jednotlivými klany můžete de facto zapomenout a víc než o cokoliv jiného se jedná o rodinné drama. Problém je, že to příliš nefunguje ani v téhle rovině. Tvůrci pojali pnutí mezi bratry spíš decentně, takže, když to trochu přeženu, je to víc o pohledech než o vyhrocených hádkách. To, co přijde v závěru, je sice s dosavadním průběhem příjemně kontrastní, ale předchozí dlouhé chvíle to vymazat nedokáže. Škoda. 40% (24.02.2018)