Citizenfour: Občan Snowden

Dokument, který by neměl upadnout v zapomnění. Po všech odhalených skandálech šmírování amerických, evropských a všech ostatních občanů americkou vládou, je nějak ticho. Edward Snowden i Assange jsou stále na útěku a lidé znovu spí. Přitom jsme všichni špehováni 24/7. Dá se s tím smířit a naučit žít? (23.06.2017)

Na to aká zásadná udalosť sa v dokumente rieši mi zvolená forma prišla pomerne nešťastne zvolená. Neviem ako ostatní hodnotiaci, ale ja som tú stiesnenú atmosféru, nebodaj napätie (napríklad v zmysle konšpiračných thrillerov často spomínaných v zahraničných recenziách) necítil vôbec. V podstate sa jedná o nekončenú sériu rozhovorov režisérky, novinára z anglického The Guardian a Snowdena odohrávajúcich sa v jeho hotelovej izbe, kde sa ukrýva. Zo Snowdena je síce cítiť znepokojenie, ale zároveň aj odhodlanie pokračovať a tie zákulisné informácie o fungovaní NSA sa skvelo počúvajú, ale to na 100 minútový film nestačí. Samotná udalosť a jej následky je riešená okrajovo a neposkytuje pohľad zo širšej/inej perspektívy ako tej Snowdenovej. Natočiť Citizenfour si skutočne vyžadovalo odvahu všetkých zúčastnených a je až prekvapivé, že sa dokument nakoniec podarilo dokončiť a distribuovať, avšak po prečítaní Wikipedie si človek urobí komplexnejší pohľad na celú problematiku. Sila dokumentu, ktorý mal vzbúriť davy proti odpočúvacím praktikám občanov ktoré praktikuje NSA sa v závere akosi vytratila. Pred Snowdenovou odvahou samozrejme klobúk dole, ale Citizenfour je ťažké hodnotiť, obsah je síce silný, ale forma mi neprišla nijako pútavá. (20.02.2015)

Toto že vyhralo Oscara? OK, investigatívny charakter celého dokumentu bol naozaj pôsobivý, ale celé mi to príde ako volanie o senzáciu. Hádam si nikto nemyslel, že v dnešnej dobe technologického modernizmu nie sú ľudia pod dohľadom a nesledujú nás na každom kroku? Jáj, aké naivné! NSA vždy disponovala dômyselnými systémami a ako bolo aj v dokumente spomínané, chtiac nechtiac nás tak monitorujú aj „necielene“. A čo? Kto nerobí nič nekalé, tak sa nemá v podstate čoho obávať. A kto sa chce vyhnúť sledovaniu, tak stačí ignorovať všetku techniku a hneď ste ťažšie vystopovateľný. No problem. Takže čo sa týka dokumentu, nič extra. A čo sa týka Snowdena, vlastne priniesol na svetlo sveta len to, o čom už beztak všetci videli (aj keď nie až tak v konkrétnej podobe). (11.08.2015)

Jako film mě to prakticky vůbec nebavilo- snad jen ten začátek, do prvního záběru Snowdena. A tady na tomto místě hodnotíme filmy, je tak? Byla to nuda bez nápadu. A pokud jde o obsah... ES položil hlavu na špalek, já jsem se od něj ale nedozvěděl NIC, co bych do té doby nevěděl. Jsme prošpiclovaní skrz naskrz. Z části za to vděčíme přirozené (!) touze po maximální bezpečnosti a ochotě přistoupit v jejím zájmu na jakákoliv preventivní opatření, z části mají ztrátu našeho soukromí na svědomí moderní technologie. Věřím, že i v tomhle světě si lidé najdou cesty, jak tomu vzdorovat a čelit, jak to obcházet. Interpersonální komunikace je náročná na čas a není tak pohodlná, jako telefonáty nebo odesílání emailů a esemesek, ale je to jeden z těch způsobů. Představa, že na mě teď někdo kouká, když na hajzlu ťukám do chytrýho telefonu tuhle recenzi, je nepříjemná. Už zítra si ale řízením osudu můžu se svým potenciálním šmírákem vyměnit role. Tahle situace totiž nemá vítězů a poražení můžeme být postupně všichni. Co s tím? Ve filmu o tom nebylo ani zbla. Všechno to povypínat? Nebuďme naivní víc, než je únosné... (06.12.2015)

Dokument s ohromnou silou, která tkví ve vědomí, že sledujeme přímý záznam dění před vypuknutím bouře, která zahýbe světem. Ed Snowden, mladý infrastrukturní analytik NSA, dospěl k závěru, že občanská neposlušnost je jeho občanskou povinností, a rozhodl se s pomocí pečlivě zvolených zástupců médií informovat veřejnost o rozsahu, v jakém tajné služby celého světa monitorují životy nás všech. A zbořit mýtus o tom, že "oni" mohou cokoli, a že nemá smysl proti krádeži soukromí a svobody projevu protestovat. Chvílemi fascinující podívaná, bezmála thriller, odehrávající se po hotelových pokojích, v napětí, paranoie, v očekávání velkých věcí... Je těžké se zbavit nepříjemného pocitu, obavy, že protagonisty osobně nemůže čekat happyend. Což jen dokazuje, kolik pravdy na Snowdenově postřehu o přehoupnutí rovnováhy vztahu mezi voliči a jejich zvolenými zástupci ve vztah - mocných vs poddaných. (16.03.2016)