Režie:
Benoît JacquotKamera:
Romain WindingHudba:
Bruno CoulaisHrají:
Léa Seydoux, Vincent Lindon, Clotilde Mollet, Hervé Pierre, Patrick d'Assumçao, Vincent Lacoste, Joséphine Derenne, Dominique Reymond, Rosette, Adriana Asti (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Ambiciózní a krásná pokojská Célestine přijíždí na přelomu 19. a 20. století pracovat na francouzský venkov pro zámožnou rodinu Lanlairových. Musí se vyrovnat jak se sexuálními návrhy svého pána, tak i s nevrlou paní domu, která vládne v domácnosti pevnou rukou. Zároveň je ale fascinována Josephem ― tajuplným zahradníkem se sklony k antisemitismu. (Film Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (17)
Pojetí Luise Buñuela mi přišlo mnohem lepší, protože snímek v jeho podání měl tu správnou společenskou kritiku. Tohle se z francouzského filmu z roku 2015 v podstatě vytratilo a vše je prezentováno jen jako určité borcení pozlátka, ale je to takové pozvolné, lehké, málo úderné. Hlavní hrdinka mě tu v podání Léy Seydoux nebavila. ()
Minipříběhy a zážitky komorné, které jsou tu úsměvné, tu reálné, tu kruté, tu sarkastické. U flashbacků se vám bude zdát, že nedávají moc smysl z hlediska střihu, ale na konci filmu pochopíte, že slouží spíš k tomu, aby se vám hlavní linka nezdála moc monotonní. Film bez pointy, tam kde čekáte, že se to rozjede k velkému finále to překvapivě utnou titulky. 65% (Viděno v rámci 18. Festivalu francouzského filmu.) ()
Som z filmu trošku rozčarovaný. Asi som očakával niečo trošku iné. "Journal d'une femme de chambre" nie je zrovna film so sympatickými hrdinami, no súčasne ich človek nedokáže prestať sledovať počas celej doby, lebo sú veľmi zaujímavé. Povedal som si, že pri pánovi Josephovi neviem čo si mám myslieť a postupne sa jeho postava trošku viac vyprofiluje a ukáže sa, že tá jeho tajomnosť bola skutočne na mieste. Celestine je občas sympatická a človek s ňou súcití, no potom má miesta, kedy sú jej reakcie a rozhodnutia absolútne divné a človek len premýšľa, čo sa práve odohráva na obrazovke alebo plátne. Asi som predsa len trošku z filmu sklamaný. Čakal som, že budem nadšený tak, ako minulý rok, keď som pozeral v kine 3 coeurs, ktorý bol podľa mňa vynikajúci a celý čas som to pozeral s nadšením. A dúfal som, že práve režisér toho filmu bude zárukou, že si rovnako užijem aj tento. Žiaľ, musím len skonštatovať, že ide podľa mňa o okey film s dobrými momentkami, no miestami je veľmi divný a vôbec nemám pocit, že by to bolo z toho dobrého uhla pohľadu. Hodnotenie: C+ ()
Novodobé prevedenie známeho námetu od Mirabeaua, ktorý sa niesol v dosť pokľudnom a málo atmosferickom tempe. Postavy sa až tak nevryjú divákovi pod kožu, avšak Lea Seydoux v hlavnej úlohe potešila. Podobné spracovanie ako to zo 60-tych rokov, len myslím, že o niečo lepšie. Celkovo ale možno hodnotiť ako len priemerný snímok, ktorý nezaujme natoľko, aby som si spomenul na nejakú vážnu emóciu. 55 % ()
Nová doba si žádá nové činy. Historické filmy s poskakujícími šermíři či nekonečně dlouhé výpravné opusy o významných panovnících či umělcích již současného diváka nezaujmou. Na řadu přišli osudy prostých a obyčejných lidí, lopotících se za mizernou mzdu na majetcích jejich pánů. O těch se nikde nemluví, kronikáři je většinou opomíjejí. Ovšem většina z nás diváků je má ve svém rodokmenu, jsou to naši předci. A tak nás zajímá, čím žili, jak se bavili a čím se trápili. Tento film nabízí pohled do světa služebných, které musí nejen prát, uklízet a vařit a ihned přiběhnout na zazvonění, ale v mnoha případech i podržet milostpánovi, aby nepřišly o práci. Léa Seydoux opět ukázala svůj talent, strhává pozornost divákovu na svou jemnou tvářičku, která tak dobře zrcadlí vnitřní emoce. Její hrdinka si zachovává hrdost chudého člověka a stále hledá svou cestu ke štěstí. ()
Reklama