Anthropoid

Škoda charakterizace ala kluci z plakátu, protože kvůli tomu emoce chybí a bránění kostela po pár minutách začne nudit i přes divácké pouto s národními geroji. Ale i tak Ellis neselhal. Takovýhle kolos by si málokdo zrežíroval, natočil a napsal bez kreativního kolapsu. Za odvahu respekt a odpustek za přízvuky. (29.09.2016)

Atentát Jiřího Sequense považuji za jeden z nejlepších tuzemských filmů vůbec a snad i proto jsem měl z Anthropoidu mírné obavy. Naštěstí byly zbytečné. Přízvukům navzdory (dá se na ně zvyknout, nicméně doufám, že vznikne nejkvalitnější možný dabing) má film vše, co má mít: Srozumitelný a víceméně nepřekroucený příběh viděný výhradně očima Gabčíka a Kubiše, milionovou dobovou atmosféru, o níž si může například Renčova Lída Baarová nechat jen zdát, a naštěstí také obrovskou výpovědní hodnotu pro obeznámeného českého i pro nicnetušícího zahraničního diváka. Nedokážu si představit, jaký drasťák musí být druhá polovina pro někoho, kdo o Anthropoidu neví vůbec nic. To vypětí sil je ve finále přímo hmatatelné, přestřelka v kostele naprosto strhující a zatopení krypty tak beznadějné... Žene to slzy do očí a díky Seanu Ellisovi nepůsobí nic z toho, co se stane, ani trochu směšně. Více než příjemné také je, že se čeští herci vedle britských es rozhodně neztratí, dokonce i Aňa Geislerová se mi do Prahy 1941/1942 hodila a musím říct, že jí to v dobovém velmi slušelo, no a zajímavě moderní soundtrack Robina Fostera doporučuji k samostatnému poslechu. (30.09.2016)

Znáte ty filmy, které se vám líbí, máte je rádi, ale přesto, když o nich mluvíte, tak vám naskakují jen negativa? Tak přesně z tohohle ranku je Anthropoid, ať už se jedná o chyby a nelibosti malé, z hlediska narace ospravedlnitelné (začáteční pokus o prozrazení paragánů, kdy v realitě všichni pomáhali), po věci, které dělají z výsledku slabší film, než kterým mohl Anth. být. Navíc, výsledek působí neskutečně malým dojmem, nikoliv komorním, nebo tísnivým, ale MALÝM - proč? - určitě i kvůli dialogům, které jsou velmi často mimózní, kvůli zbytečným postavám (Gaislerka) i kvůli tomu, že z děvkaře Kubiše dělají zamilovaného študentíka a všichni ostatní paragáni, krom ústřední dvojice, jsou neodpustitelně upozaděni. A také by pomohlo více záběrů z ulic, nebo ze samotného seskoku. A méně CoToDoPrdeloidních scén s [neřeknu, haha]. A co dobrého? Vlastně celá závěrečná pasáž, kde šestero para-gerojů kosí nácky po tuctech a to i přes to, že v reálu nejspíš nezabili nikoho a měli jen pistole (o=´ herectví všech zůčastněných je dobré (včetně mnohdy odsuzované české angličtiny) a... A tak dále, je to dobrý, tečka. (05.02.2017)

Nedýchal som v závere. Jozef Gabčík a Ján Kubiš boli skutočný hrdinovia a som rád, že sa tento príbeh podaril preniesť na plátno vo veľkom štýle. Výborný herci, ale aj skvostné prostredie Prahy, či samotná sila príbehu, to všetko nahráva Ellisovy do kariet. Podaril sa hlavne záver, kde akcia nestráca tempo a hlavne napätie. 85% - 4* (21.11.2016)

Velice věrně zachycené, upravené jen pro potřeby vyprávění, aby se umocnil dojem a objasnilo jednání postav. Celé to mělo atmosféru, včetně skvělého zabarveného obrazu a hereckého obsazení. Velmi mne potěšilo, že se natáčelo často i na reálných místech - v místě atentátu (v Libni) to vypadá již zcela jinak a místo bylo nahrazeno křižovatkou u Bílkovy vily (blízko Chotkových sadů). To, že Čechoslováci mluví anglicky (s českým přízvukem) je zcela pochopitelné, neboť film s titulky by se těžko prodával - tvůrci pro mne vše vykompenzovali tím, že obsadili mnoho českých herců a to i do dosti výrazných rolí. Jedině co mne mrzelo a přišlo mi zbytečné je, že v 2/3 filmu je ve dvou - téměř na sebe navazujících záběrech - jasně vidět na domě připevněná reklama- (novodobové) logo Pilsner Urguell a po chvíli dokonce na Gambrinus. V dnešní době mi nepříjde tak složité, aby to bylo digitálně odstraněno - stejně jako mohla zmizet socha T.G.Masaryka na Hradčanech.... ale v rámci celku jsou to opravdu zbytečnosti a malichernosti. Je to poctivá práce a velice povedené dílo. V neposlední řadě kamera (samotného režiséra) je naprosto skvělá (čemuž pomáhá i povedený střih), vždy se drží jen polocelky, aby zůstala atmosféra a často těkavá a neklidná kamera zůstáva stále sledovatelná a jasně pochopitelná situace. Ve výsledku i takové "Hollywoodské" zpracování závěru, kdy se Gabčíkovi zjevuje jeho milá mi nepříjde "mimo mísu" a zapadá do srozumitelného zpracování daného tématu. Já jsem velmi spokojen a pro mě nej zpracování tohoto silného příběhu. (02.10.2016)