Gandahar

Kdyby měl tenhle film odlišný začátek, jednalo by se o naprosto pecku, takhle ale Gandahar na to nejlepší ze sci-fi ztrácí pár délek, ne koňských, nýbrž spíš délek psychopatického pásovce krvesavéhosavého Gandaharského (mimochodem, v tomhle filmu se žádný takový tvor nevyskytuje. Škoda). Jestli se někdy budu nudit, vystříhám z tohohle filmu celou pitomou dějovou romantickou linku, pak mi zůstane velmi slušné scifi klasického střihu plné divných robotů, divných tvorů, odhalených poprsí a odvážných hrdinů bez bázně a hany, kterému nechybí ani docela zajímavá pointa, navíc francouština se fajn poslouchá. Ale ne tolik jako čeština v přeci jen lepší Divoké planetě, která zůstává Lalouxovým vrcholným dílem. (07.01.2014)

Vidím, že to tady skoro všichni srovnávají s Divokou planetou, ale tu já zatím neviděl. Každopádně Gandahar mě hodně zaujal. Sice je to teda víc fantasy než sci-fi, animace není bůhvíjak pormakaná a do nějaké 20 minuty jsem se s tím smiřoval, ale pak mě to dost chytlo a až do konce nepustilo. Překvapivě to má dost silnou atmosféru, chytře vymyšlený příběh, zajímavý děj a i na nějaké filozofování dojde, třeba ohledně rozdílů mezi světem bez moderních technologií a světem, který je složen jen z moderních technologií. Do toho je tam dobře vybraná hudba a fascinující fantazie režiséra, protože ten svět je plný zajímavých nápadů. Líbilo se mi to dost a své kouzlo to rozhodně mělo. Své vady taky, ale těch není moc a protože mě tenhle podivný svět z nějakého záhadného důvodu fascinoval, trochu nadhodnotím a dám slabých 5*. Jsem zvědavý na Divokou planetu. EDIT: Trochu se mi to rozleželo v hlavě a nakonec dám spíš jen 4*. Ten začátek mě moc nebral a celkově to mohlo být trošku svižnější. (03.10.2020)

Stejně jako u Divoké planety jsem si film užil naplno. I zde je fantazie puštěna ze řetězu, surrealistické orgie propukají naplno. Jestliže postavy jsou stylizovány do typických comicsových figurek, pak prostředí je vyvedeno do úžasných detailů plných rozličných překvapení. Spletité kořeny s různými výrůstky, houbami, mechy, lianami, chapadly na jedné straně a nerovný boj obyvatel, využívajících síly přírody, s kovovými lidmi na straně druhé. Fantastická fauna i flora na každém kroku (inspirací pro Avatara bylo, jak se zdá, mnohem více). Hlavním motivem je opět boj o přežití, který se v jisté chvíli zdá marný....leč naděje by měla vždy umírat až jako poslední. Krásné. Jedinou radost z toho všeho mi kazí absence filmového plátna. Jestliže jsem se dočkal obnovené premiéry v kině u Divoké planety, pak zde má naděje právě umírá... (19.05.2015)

Ano. Takto má vypadat skutečná sci-fi. Je tristní, že jí není dopřáno větší pozornosti. Je to ale asi dáno tím, že Gandahar nabízí místo prosté akce naopak autorovu imaginaci - a ta se zpravidla spíše odsouvá do pozadí. Gandahar je jeden z nejlepších zástupců svého žánru, který bych s klidným svědomím řadil vedle Kubrickovy Vesmírné odysey nebo japonského filmu Ghost in the Shell. Ty čtyři hvězdičky jsou vlastně nadsazené, protože podobných námětů je v tištěné podobě mraky. Ale na filmovém plátně, kde vládnou Vetřelci, Matrixové a Blade Runnerové (a to jsou bezesporu ty lepší snímky) je Gandahar zjevením. Souvisí to pravděpodobně i s tím, že zachovává původní Asimovovu představu o cizích světech a nepřekrucuje ji do masového mainstreamu, jako se to stalo s jinou jeho klasikou Já, robot. Nakonec bych ještě rád podotknul, že po dějové stránce Gandahar připomíná jiný kreslený film a to Oheň a led od R. Bakshiho, který sice není na tak vysoké úrovni (a navíc se jedná o fantasy), ale přesto bych vám ho doporučil, pokud vás Lalouxův snímek oslovil (29.01.2008)

Poslední režisérský animovaný počin Reného Lalouxe je v porovnání se starší Divokou planetou o několik tříd výše a to v mnoha rovinách. Jasně, že svoji roli hraje věkový odstup 15-ti let a na Divoké planetě se podepsal zub času, ale Gandahar je zkrátka o dost ucelenější a zábavnější vůbec. Pokud vás Divoká planeta fascinovala svoji bizarností, fantaskním světem a surreálnou atmosfou, tak nebudete vůbec litovat i zde! Prostý příběh zato opět s alegorickým podtextem a kosmickým až duchovním nádechem. Při prvním zjevení armády černých kovových robotů šel vyloženě mráz po zádech, čemuž výtečně pomáhala hudba a zvuková stránka. Po celou dobu výborně příběhu sekundovala. Stejně jako v případě Divoké planety jsem mohl spatřit pozoruhodné nápady v univerzu Gandaharu. Radost se kochat omračujícím vizuálem. Animák Gandahar bych také nedoporučoval pro nejmladší diváky, protože by mohl působit příliš pochmurně a možná strašidelně. (09.11.2015)