Červená želva

Červenou želvu bych za symbolistický film zas tak moc neoznačil. To, že je vyprávěný beze slov, z něj ještě nedělá symbolistický film, obzvlášť když pointa snímku je jasná poměrně rychle a děj je strašně jednoduchý. Červená želva je o tom, že člověk nedokáže žít pořád sám a taky je o životě a rodičovství. Ačkoli i to samo o sobě může vystačit na silný a hluboký zážitek, tady se do hloubky podle mě moc nešlo, spíš to klouzalo po povrchu. Což je blbě, když by celý ten film v téhle podobě bohatě vystačil na 30 minut. V 80 minutách se dalo rozjet mnohem víc. A je to škoda, protože tenhle film má snovou atmosféru, skvělou animaci a hudbu, sice je to utahané, ale po filmařské stránce je prostě povedený. Taky musím ocenit, že se někdo v dnešní době pokusil natočit film beze slov, protože v dnešní době se to mezi filmaři bohužel "moc nenosí". Ale zase kvůli tomu nebudu Červenou želvu nadhodnocovat, když je vlastně strašně jednoduchá a nějaký silný a hluboký zážitek nenabízí. Alespoň pro mě ne. Slabé 3* (31.07.2020)

Už dlouho jsem neviděl animák ryze pro dospělé a navíc tak dobrý. Symbolika zde běží opravdu na plno a je fajn, že si v tom každý může najít to své. Je až neuvěřitelné, jak se tvůrcům vše podařilo sladit v jeden téměř dokonalý celek. Především díky animaci, pomalému tempu vyprávění beze slova a hudbě, vzniklo něco magického. K maximálnímu hodnocení nechybělo mnoho a vím, že se s Červenou želvou ještě někdy určitě potkám. (10.08.2017)

"Žhnoucí slunce želvu peče, co se (s)vleče, neuteče." Možná bych dal víc hvězd, ale krátkému filmu. Kraťasu provoněnému čajem, uvařeným dcerou při čekání na návrat otce, která si krátí dlouhou chvíli zametáním pláže a chytáním ryb. Viz můj Wit.  A navíc ani nesouhlasím. Samozřejmě úchvatné, filozofické, magické, očistné, o koloběhu života, o propojenosti člověka s přírodou... Aha. Takže je jedno, jak hnusně se k přírodě budeme chovat, klidně i utýrejme mučivou smrtí bezbrannou želvu? Matka příroda, ve své nekonečné moudrosti, nás za to nepotrestá, ale ODMĚNÍ, založením šťastné rodiny. To jako vážně?! Btw, moje útlocitná žena, velká milovnice želv, u toho nešťastně vzdychala a pak přišla se spásným nápadem: "Třeba ta dívka byla zakletá v želvě a princ ji vysvobodil!" Jasně. Tím, že jí přerazí klacek o kebuli a z bříška si udělá trampolínu. Ale co já vím, třeba to holandští kluci při námluvách tak dělají? (21.06.2022)

Tento nenápadný snímek od Dudoka de Wita mi vehnal slzy do očí. Celý příběh pojednává o koloběhu života doprovázený metaforami a symbolikou. Můžeme zde vidět opravdový vztah mezi mužem a ženou bez jakýchkoliv přetvářek a lží. Stačí pouze výraz tváře a pohyb těla. Animace je nádherná, hudba tam padne jak ulitá a vyprávění nikam nespěchá. Jediné na co se divák musí připravit je více otázek něž-li odpovědí. (19.06.2017)

Vizuálně úchvatné, esteticky výrazné, přesto scenáristicky slabé. Na plátně tak nejvíc pozornosti zaslouží vedlejší postavy všetečných krabů, kteří působí originálně a vtipně a vůbec, natočte o nich celevečerák! Zdatně konkurují poplíkům z Totora (nojo, stylistika studia Ghibli je z toho náramně cítit, a to je dobře, nemít Červená želva tak nabitou konkurenci, klidně by tam šla i ta čtvrtá hvězdička). (09.10.2016)