Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ve filmu se střetávají tvůrčí síly osobností ze tří sfér umění. Podtitul "Hra o lásce a nenávisti" odkazuje k motivaci staročeskou středověkou satirou, námět patří Antonínu Přidalovi, odborníku na tuto tématiku. Jeho spoluprací s Jurajem Herzem vznikla koláž minulosti a přítomnosti, aktualizovaná, ostrá satira a podobenství o střetu lidských vlastností, které nemohlo neskončit v trezoru. K útočné provokativnosti filmu přispěla i hudba Pražského výběru - Michaela Kocába a Michala Pavlíčka - film byl jedním z důvodů jejich úplného přesunu do undergroundu. Taneční sbor středověkých občanů připomíná spíše změť dlouhovlasých mániček, do prostoru středověkého tržiště vtrhává okraj současné skládky, mezi minulým a aktuálním oscilují i postavy, ať už svým zevnějškem, symbolikou či jednáním. (Pett.Luke)

(více)

Recenze (64)

MissJ 

všechny recenze uživatele

Podobný obskurní film s takovým drajvem nepamatuju. Hudba PV je perlou českých soundtracků. I dnes mi Straka připadne trochu jako "trezorový" film, vysílali to vůbec někdy? Pohádka na dobrou noc (jak prý tvůrci film prezentovali komoušům...ti asi pak museli mít při projekci hrůzu v očích) to teda není, ale supr, u mě dobrý. ()

raroh 

všechny recenze uživatele

Antonín Přidal adaptoval středověkou hru Mastičkář, včetně ústřední postavy Rubína (pouťová divadelnost ve výrazu ve filmu zůstala) i s jejím masopustním pojetím, s aktualizací přenesenou do zdánlivého bezčasí (ale s výraznými historickými konotacemi 20. století - nacističtí rytíři), dost typickou pro přelom 70. a 80. let. Hudba M. Kocába je tradičně pro něj eklektická (takový Miloš Štědroň by si s úpravami historické hudby a hudbou současnou poradil osobitěji), ale ve výsledku ne zas tak špatná, jako by byla od téhož autora dnes. Název Straka v hrsti byl z komerčních důvodů použit podle nahrávky Pražského výběru, kterou Kocáb do filmu také jako svou hudbu zařadil? ()

Reklama

sator 

všechny recenze uživatele

Snad jediná role Honzy -prince-Hrušínského kde mě přesvědčil že je herec... Za divočinu a nesvázanost v českém filmu ojedinělou 75 % Poprava gilotinou byla natočena v prostorách bývalého mauzolea Klementa Gottwalda v místech kde stál jeho sarkofág,což na dobu vzniku tedy rok 1983 bylo neco neuvěřitelného.Symbolismus scény je víc než zřejmý... ()

Master19 

všechny recenze uživatele

Vynikající Jan Hrušinský v bizarním pohledu na lidské emoce nezatížené konvencemi a předsudky. Všechno je čisté - čistě hnusné. Vizuální stránka je efektní a to i přes svou nedotaženost - možná chtěnou, spíš však vynucenou, protože bylo jasné, kam bude výsledek směřovat. Plusem je určitě hudba, stejně provokativní, jako film samotný. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Mám rád haluze, ale tohle jsem vůbec nepobral. Možná to měla bejt parafráze na rozklad socialistický společnosti? Nevím, určitě oceňuju, že se Herz nebál experimentovat, ale s tímhle experimentem jsem se moc nepotkal. Každopádně jedna hvězda za hudební podmaz od mých oblíbenců z PV. Druhá pak za opravdu spektakulární výpravu a kostýmy. Jinak je mi jasný, že tahle undergroundová šílenost musela hned skončit v trezoru, ale je pro mě osobně záhadou jak v našich končinách v té době mohlo vůbec něco takovýho vzniknout. Pokud je teda pravdivá ta historka, že Herz nakecal soudruhům něco o tom, že točí historickou pohádku a ti pak asi na projekci museli nevěřícně čumět co jim to pustil, tak za tuhle partyzánštinu by si ten film asi i tu třetí hvězdu zasloužil, ale já jí prostě nedám. Každopádně chtěl bych tu zázračnou mast co nastraží bolesti past. O tom žádná.45% ()

Zajímavosti (12)

  • Scénář byl napsán podle středověké satiry "Mastičkář," nejstaršího dochovaného českého dramatického díla. (tykeww)
  • Hudební skupině Pražský výběr, která filmu vytvořila hudbu a roku 1982 nahrála (vydala až roku 1988) album „Pražský výběr“ (známé jako „Straka v hrsti“), byla mezi lety 1983 a 1986 zakázána činnost. (JoranProvenzano)
  • Promítání filmu bylo zakázáno a ihned po jeho dokončení putoval do treozoru. (Rugero)

Reklama

Reklama