Straka v hrsti

Mě tenhle teatrální alegoricko-abstraktní styl vyprávění teda zrovna nebere, ale naštěstí to má i normální a zajímavé části, které to celé ženou kupředu. Příběh je zajímavý, zpracování občas taky, až na to přehnané stylizované hulákání a pohyby. Takové postindustrální (snad nechtěně) postapokalyptické podobenství o tom, že lidé jsou svině v každé době, epoše a času, tedy, že zůstávají stále stejní, tedy lidští, i když to zanmená pravý opak toho, co je pod tím slovem představováno. Je třeba říct, že navzdory stylizaci a provedení, se Herzovi podařilo udržet hlavu i patu přesně tam, kde mají být a vybrat zajímavé herce (Rösner je démonický, Heřmánek skvělý, Anděla je smyslně éterická a abstraktní asi stejně, jako celý film, její obsazení je světlou stránkou filmu). Procesí smrti však nemá chybu, Herz prostě svou temnou stránku neskryje. V podstatě zajímavý kousek, který ale asi nebudu chtít vidět někdy znovu. (13.07.2013)

Jakožto člověk, který má za sebou už dost podivných a experimentálních filmů, mě Straka v hrsti bůhvíjak nešokovala, i když na československý film to je skutečně nezvyklé. Bohužel pořádně nevím, co mi to vlastně chtělo říct. Podobenství v tom moc nevidím. Ano, třeba to celé je o lidské agresi, lidském chování, anarchii, atd... ale nepřišlo mi, že by se něčemu z toho ten film nějak podrobněji věnoval (leda tím způsobem, že jsou všichni lidi vlastně agresivní, ale podané je to bez jakékoli psychologie, takže mám problém to brát vážně). Spíš jsem měl pocit, že se jedná o nějaký ten experiment ve stylu hippies, 60. let, psychedelických scén a asi inspirovaný Mad Maxem. Nějakou myšlenku jsem zaznamenal jednu - Jeden z těch lidí, co chodí oblečený jako zvíře (už mi to došlo, Herz předpověděl furries :D) mluví o tom, že: "Lidé nechtějí vidět hry o svatých, chtějí jen komedie.", což symbolizuje úpadek umění (a když tak na ty moderní filmy koukám, je to pravda). Pak možná ještě ta písnička o prodeji zázračné masti symbolizuje falešné obchodníky apod., ale tím si nejsem tak jistý. Skutečně to podle mě je spíš jenom experiment. A ne zrovna zajímavý a ani ne podmanivý, takže když nefunguje tohle, nemůže to fungovat ani jako celek. Ale co já vím, třeba mi něco uniklo a je to geniální dílo. Jen mě jaksi nebere koukat na tenhle úlet někdy podruhé. I přes slušnou kameru, dobré herecké výkony a zvláštní vizuál, který si vyhrál s minimem. 2* (14.11.2020)

Uffff!! Totální underground!! Tak tady se Juraj Herz teda pěkně rozjel. Spousta symbolismu, který je všechen těžko k pobrání, různé alegorie, scény jak pod vlivem LSD, bizarní prostředí a postavy, doba, která je těžko specifikovatelná. V každém druhém záběru nahé ženské. Neskutečný hudební podklad Pražského výběru dodává absolutní originalitu. Členové skupinu ve filmu také figurují. Soudruzi, kteří film posuzovali, při některých scénách museli vřít jako rozpálená trouba a pokud se prokousali až ke konci filmu, museli určitě omdlévat. Ten konec je úplná rána mezi rohy! Je vidět, že všichni herci si filmování naprosto užívali a dlouhé záběry bez střihu působí vyloženě divadelním feelingem. Straka v hrsti je odvázaným experimentem, který se Herzovi možná až příliš vymkl z rukou. Anebo naopak? Chtěl Herz soudruhy vyloženě totálně podráždit a vyhecovat? Vypadá to, že ano. Tak jako tak, tenhle film se musí hodnotit buď odpadem nebo plným počtem. Já volím druhou variantu, poněvadž v českých zemích nikdy nic aspoň trochu podobného nevzniklo a pochybuji, že někdy ještě vznikne, a také za obrovskou odvahu Juraje Herze se komoušům postavit a nepodlézt, nenechat se zastrašit jejich vyhrůžkami a film přesto natočit a dokončit, i když už věděl, že stejně skončí v trezoru a jeho další tvůrčí práce může být nadobro zakázána. Klobouk dolů před takovým tvůrcem a osobností, jakou mistr Juraj Herz každopádně byl. (03.07.2018)

Snad jediná role Honzy -prince-Hrušínského kde mě přesvědčil že je herec... Za divočinu a nesvázanost v českém filmu ojedinělou 75 % Poprava gilotinou byla natočena v prostorách bývalého mauzolea Klementa Gottwalda v místech kde stál jeho sarkofág,což na dobu vzniku tedy rok 1983 bylo neco neuvěřitelného.Symbolismus scény je víc než zřejmý... (18.03.2009)

Antonín Přidal adaptoval středověkou hru Mastičkář, včetně ústřední postavy Rubína (pouťová divadelnost ve výrazu ve filmu zůstala) i s jejím masopustním pojetím, s aktualizací přenesenou do zdánlivého bezčasí (ale s výraznými historickými konotacemi 20. století - nacističtí rytíři), dost typickou pro přelom 70. a 80. let. Hudba M. Kocába je tradičně pro něj eklektická (takový Miloš Štědroň by si s úpravami historické hudby a hudbou současnou poradil osobitěji), ale ve výsledku ne zas tak špatná, jako by byla od téhož autora dnes. Název Straka v hrsti byl z komerčních důvodů použit podle nahrávky Pražského výběru, kterou Kocáb do filmu také jako svou hudbu zařadil? (17.08.2011)