Řidič

Oblíbený film Edgara Wrighta, který se tady inspiroval při psaní BABY DRIVER. Stejně jako třeba Refnův DRIVE víceméně kopíruje celou úvodní sekvenci. THE DRIVER nepovažuju za matku driverských filmů, protože BULLITT tu byl už o 10 let dřív, ale nedá se tomu upřít osobitost, díky které utkví v paměti. Bezejmenné postavy a celý ty prostořeký dialogy a blocking scén připomene klasický westerny. Bruce Dern nebyl nikde jinde takhle výrazný a jeho monology stojí za to. Naturalistické honičky a atmosféra let 70. jsou kumšt, jenž dnešní filmy můžou těmhle jen tiše závidět. (21.11.2021)

Našláplé a solidně nasnímané automobilové honičky těžko vykompenzují strnulé herecké výkony a teatrální snahu o jakousi odcizenost (minimalizování dialogů, anonymita postav) - na to je jich příliš málo. Stejně tak hard & dirty atmosféra funguje, díky zmiňovanému sabotování hereckého osazenstva, jen tak napůl. Největším problémem je však nakonec přehnaná snaha řezat co to dá, protože nám tak z vajec (čti koulí) vznikla omeleta, kterou Hill zapomněl opepřit. (16.10.2006)

Namalujte na silnici startovní čáru, postavte mi na ni Bugatti Veyron Super Sport, vedle něj připravte Kovbojovi Trabant 601 s prasklým výfukem a já se s ním pokusím alespoň deset sekund udržet krok. Pak mi frnkne, to je jasné, protože nikdo neumí plašit koně pod kapotou tak, jako právě Kovboj. Musím se přiznat, že syrovost automobilových honiček mne naprosto nadchla, atmosféru jsem zachytil taky velice slušnou a nad logikou toho ostatního je možná lepší nepřemýšlet. (16.12.2014)

Jakmile zaklapnou dveře auta a dupne se na plyn, tak je tomu i plné hodnocení těsné. Ovšem jakmile se káry nechají v garážích a začne si to hrát na nemluvnou "přechcávací" kriminálku o střetu dvou macho chlápků, tak je bolestně jasné, že než duo O'Neal/Dern to chtělo někoho úplně jiného. Někoho s drsňáckým charismatem u koho by ta nemluvnost působila přirozeně a ne jako zapomenutí textu. (16.01.2011)

Inspirace pro Refnův Drive nepochybná - minimálně začátek a náznakem několik dalších klíčových momentů. Stejně tak i charakter hlavního hrdiny (a nejen, že jeho herecký představitel se v obou případech jmenuje křestním Ryan), i když zde mi „řidič“ připadá trochu méně čitelný. Za to ale možná může jen trochu odfláknutý scénář. Jinak film splňuje vše, co slibuje. V rámci žánru velmi solidní a drsná podívaná. Chybí mi jen nějaký výraznější hudební motiv, který je pro mnohé Hillovy pozdější filmy charakteristický. Plný počet uniká jen o chlup. P. S.: Kruhy pod očima. (13.04.2013)