Hledá se Nemo

Mainstreamový animovaný film začíná čím dál častěji kopat do hraničních kamenů svého žánru a posouvat je mimo území dětské zábavy, na čemž má kromě Aardmanů (Slepičí úlet) lví podíl především studio Pixar, které ve filmu Hledá se Nemo dokázalo vytvořit svět, který si budou plně užívat nejen ti nejmenší, ale především pak jejich dospělý doprovod, popřípadě dospělí samotní. Hlavní hrdina, který jako by vypadl z filmů Woodyho Allena, řeší otcovskou krizi středního věku, žraloci provádějí seance ála Anonymní alkoholikové (Ryba je přítel. Ryba není jídlo. Opakujte...) a do toho všeho řada nezbytných filmových odkazů. Neskutečně rychlý film, zahlcující vás neustávajícím přívalem nápadů, které už ke konci přestáváte stíhat a můžete jen kroutit hlavou, jak je možné, že animovaný snímek vás dokáže vzít za srdce víc než většina jeho hraných bratříčků. Ne náhodou jeden z nejúspěšnějších filmů letošního roku... Je to totiž naprostá bomba!!! (07.11.2003)

-"Musím najít svého syna! Musím mu říct, jak staré jsou mořské želvy!" Bezodpadková dramaturgie radost pohledět, tuto brilantnost nikdo nezpochybní, ale nabízí se jiná zásadní otázka: Jaký by asi byl můj vztah k tomuto filmu, kdybych ho neznala v brilantní české dabované verzi? Protože při vší úctě k Ellen DeGeneres a zbytku ansáblu se mi zdá, že by se počet míst, u kterých brečím (ať už smíchy, nebo pohnutím) značně snížil. A kde nejsou slzy, není láska. (13.01.2017)

Tyhle animáky dělají nám vegetariánům lepší službu než ti pomatení šílenci, metající dlažební kostky do výloh McDonalda. Tak jako asi Slepičí úlet odebral řadu zákazníků společnosti KFC, po zhlédnutí Nema jistě část publika vynechá filé. ;o) I jinak je to skvělý film, pokud ho přijmete takový, jaký být chce a nečekáte od něj Shreka. Shrek je sofistikovaná parodie pro dospělé, kdežto Hledá se Nemo je něco ještě vzácnějšího - dětský film, který dospělé strhne s sebou. A mimochodem - má taky nejlepší český dabing, jaký jsem dosud u 3D animáku zaznamenal. Paranoidní rybku Marlina už považuju za jednu z životních rolí Ivana Trojana. :o) 100% (01.11.2006)

Dívať sa poldruha hodiny na to, ako sa dobrovoľne ruinuje kreslený film, je smutné a skľučujúce. V 19.storočí sa maliarstvo chcelo podobať na fotografiu - výsledok bol katastrofálny. Niektoré hrané filmy sú natoľko presýtené digitálnymi zásahmi, že pripomínajú počítačom generovaný animovaný film, čo je rovnako idiotské ako animovaný film snažiaci sa pôsobiť hyperrealisticky. Pôvab kresleného filmu spočíva v jeho kreslenosti, pretože zjavná redukcia istého aspektu reality pôsobí paradoxne oslobodzujúco. Nemo pôsobí naopak prízemne a neopísateľnej kráse takej "Cesty do fantázie" nesiaha ani po členky. Jedna (diskutabilná) hviezdička za obdivuhodne úpornú snahu extrémne prácne evokovať čosi úplne zbytočné, druhá (ešte diskutabilnejšia, keďže tá replika je bezostyšnou vykrádačkou záverečnej repliky Sommersovej Chobotnice) za záverečné "A teraz čo?", ktoré sa dá chápať i vo vzťahu k budúcnosti počítačovej animácie. (09.11.2004)

Nepatřím mezi početnou skupinu lidí, co se tetelí blahem při premiéře nového pixarovského (už před uvedením do kin je to zřejmé) hitu a s kouzelným podmořským světem jsem si dal docela načas. Sic tam Nemo nepatří, ale nemůžu se v poslední době zbavit dojmu, že u počinů studia Pixar forma jednoznačně válcuje slabý obsah (už jenom při vzpomínce na Auta). Přes všechny jeho klady a výjimečně zpracovanou digitální stránku vím, že si Nema jen tak rychle nezopakuju; maximálně jednou s budoucími ratolestmi (a stejně budu mít problém s pozorností). (16.09.2007)