Wo de zhan zheng

Propagandistický film skrz na skrz, a jak by také ne, když autor knižní předlohy byl hard maoista. Nicméně i čínská účast v korejské válce byla mnohem lépe zpracována bez tuposti a se ctí zde http://www.csfd.cz/film/233786-hrdinove-valky/komentare/ I ideologicky zvrácené filmy mohou být zábavné a kvalitní, rozeberme si napřed technické a personální hledisko. Oxide Pang je hongkongský režisér, který sám nebo se svým bratrem točil horory, thrillery, akční věci. Tímto filmem si možná vzal tučné finanční sousto, ale rozhodně velmi těžkou práci. Jakkoliv má zajímavé nápady pro akci, válečné scény (jako snímání ze zbraní hrdinů, zobrazení, že korejská válka byla časem špinavá zákopová záležitost, kde napalm létal vzduchem a soudruzi se dobrovolně a nadšením odpalovali jako ti vousatí Santa Klausové v Afghánistánu a jinde), tak na úroveň Johna Woo, nebo špičkových čínských tvůrců nemá. Naopak občas se dějí menší technické chybky, kdy chce jakoby pustit předtuchu hrdiny a jde místo dopředu, pozpátku a naopak, nebo občas ujede střih a viděl jsem tuším dvakrát ten samý záběr. Hned úvodní přepad konvoje končím odpálením hnízda nepřátel, které při explozi vypadá jako masivní atrapa z papundeklu a sádry (místo skály). Ale tohle není hlavní problém, stejně jako relativně epizodická struktura, příliš patetická hudba, která ale tak nějak nefunguje a do některých scén nesedí, nebo je někdy zase nemožně sladkobolná, byť symfonické OST zní občas zajímavé. Technicky, kdybych tomu fandil tři hvězdy, ale problém není přehnanost, nebo nereálnost, ale je to emočně ploché a i z válečného hlediska často nezábavné. Jenže mít ve filmu hvězdy jako Tony Yang, Wang Luodan a nevyužít jejich potenciál je zločin, který by se měl trestat 3 knedlíky ve 2.cenové, nebo by měl SARFT udělit tvůrčímu týmu dočasný zákaz tvorby. Postavy jsou ploché, bez nějakých charakteristik, minulosti, Tony Yang a jeho charisma vykřesalo sympatický charakter, Wang Luodan filmu dává sice perfektní herectví a dělá co může ve své roli dívky z uměleckého souboru, ale zbytek jsou jen zaměnitelné tváře a kanonfutr. Nepřítel je samozřejmě vymazán a slouží pouze ke zničení, působí někdy směšně, byť není úplně démonizován. Veškeré historické popisky jsou cenné tím, že poskytují čínský pohled na věc, ale často je to brutálně mimo realitu, třeba začátek a konec. Jako 10x a 20x násobná přesila zcela "překvapivě" vyhraje i když nemá letectvo, tvrdit, že intervence v Koreji byla na ochranu ČLR je nesmysl. Soudruhům chybí sebereflexe, jelikož agresi zahájila KLDR, bod b, díky těm čínským dědečkům na které mají být nyní vnuci hrdí máme supr stát s jadernými zbraněmi (za mohutné asistence neschopných vlád USA, které to umožnily), který kdykoliv může rozpoutat masakr a to se vyplatí, na tohle máme být pyšní? Tohle si dnes už nemyslí kromě maoistů ani Číňané, film sklidil spektakulární nezájem vydělal od uvedení v září 2016 pouze 36 miliónů yuanů. Nicméně film je cenným svědectvím, že vedení ČLR hrabe a už, aby je Trump trochu přiškrtil nebo vybombardoval. Normální člověk by naznal, že vytvoření KLDR byla neodpustitelná chyba, ne tak v Číně, kde to chtějí 64 let poté glorifikovat a vydávat za úspěch soudruha Maa. Tento film však pro lidi nezatížené ideologií jsou jasné tři hvězdy a možná kousek k tomu, pro vnímavého diváka, který se chce rýpat v aspektech propagandy, je to film k nezaplacení a bude si ho chtít archivovat (stalo se). (08.01.2017) (méně) (více)