Mudbound

Lidské, vztahové, rodinné, předsudky, černošské, bělošské, depresivní, válečné. Myslím, že Mudbound má šanci na sošku. Je tu všechno - láska, rodina, válka, hnusný domov, špína, rasové problémy. Většina postav je charakterově dost zkažená, a ani o válečných veteránech nemůžete říct, že jsou to morální lidé. V tomhle filmu život vůbec není férový. A to vše podtrhuje zablácené prostředí a věčně trvající deště. Dvě hodiny utečou jako nic. Herecky dobré, dohromady úžasné, v paměti zůstane lepkavé bahno ještě hodně dlouho. ..konečně se mi Carey vrátila z mateřské, už se mi po ní stýskalo.. (17.12.2017)

Já si samozřejmě o to koledoval, četl jsem v zámoří o filmech s potencionálem na Oscara a tohle je jeden z nich a abych řekl pravdu, zatímco černošské drama od Katryn Detroit mně chytilo, tohle už mně přišlo vysloveně jako oscarové žebráctví, podívejte akademici mám film o utisklých černoších, kolik mně dáte Oscarů ? Ten příběh byl hrozně rozveklý, některé dialogy a scény jsou opravdu čistě pro akademii nikoli pro diváka, děj ani neposouvaj ani nedramatizují, ano stodolní scéna mně chytla, koho ne, ale jinak nic, co už člověk neviděl se nekoná. (27.12.2017)

Typická past na akademiky, u které bych čekal větší úspěch v nominacích, ale prosím, Netflixu to přeju. Nemyslím si, že je to režijně úplně zvládnuté. Taková sága by se možná hodila více na seriál, protože je to roztahané a ještě k tomu je tam tolik postav, že málokterá z nich má takový prostor, aby nebyla načtrtnutá jen povrchově. Herecky se to daří, vizuál výborný. Jen se prostě neubráníte pocitu, kolikrát jste něco takového viděli, a to u filmu rád nemám. (24.01.2018)

Film bol natočený na základe rovnomenného románu americkej spisovateľky Hillary Jordan. Podstatou filmu sú vzťahy medzi bielymi a čiernymi, medzi bielymi rodinami a čiernymi rodinami, medzi bielymi a čiernymi vo vojne a všetko o čiernobielom. Ale v podstate ide o všetko na čo, Američania, nemôžu byť hrdí. V roku 1619 boli do Ameriky dovezení prví černošskí otroci z Afriky. Zase v roku 1865 bolo zrušené otroctvo na celom území USA. Až v roku 1948 "vysoko teoretický" bola zrušená rasová segregácia v armáde. Ale v roku 1955 boli ešte v autobusoch oddelenia pre bielych a čiernych, ale ani v roku 1957 nemohli černošské deti navštevovať stredné školy. Osud černošského obyvateľstva tak bol ešte na dlhé roky veľmi neistý a veľa na tom nezmenila ani účasť Afroameričanov v americkej armáde počas 2. svetovej vojny. Dokonca boli po návrate domov zaznamenané časté prípady lynčovania černochov len preto, že si dovolili nosiť uniformu americkej armády. Cesta ku skutočnému zrovnoprávneniu tak ešte stále nebola na konci Film "Madbaundská farma" je príbeh o udalostiach, ktoré sa odohrávajú na malej farme na okraji mesta Memphis počas druhej svetovej vojny a tesne po nej. Odtiaľ odišli na front zástupcovia dvoch rodín. Obaja sa vrátia, ako hrdinovia Jamie McAllan pilot bombardéru B-25 a Ronsel Jackson veliteľ tanku Sherman, jediný rozdiel medzi nimi je, že Jamie je biely a Ronsel čierny. Obaja stratili vo vojne mnoho svojich priateľov a film ďalej beží v realite rasových predsudkov a povojnového syndrómu. (28.07.2018)

Jižanské drama vyseknuté a la William Faulkner, stejně jako on nám neodpovídá na otázky, které zrovna klademe, a odpovídá na ně jindy, později, často až tehdy, když nás už nezajímají. Film ale není kniha, případně literární dílo. "Spojeni/slepeni/svázáni bahnem", přetože trvá přes dvě hodiny, nemá dost času na rozběh, na který si Faulkner vždycky potrpí. Naopak, různé vsuvky, elipsy, paraboly, mezerníky a pomlčky, s jeho literárním stylem vcelku korespondují... Jižanský (odvozeno od podstatného jména jižan, southerner) diskurs, ke kterému tento film rozhodně patří, je třeba pojednávat stále znovu a znovu, nelze jej vymezit zákony ani předpisy, aní jinou literou, na to je stále příliš živý... stejně živý jako když první otrok utekl z bavlníkové plantáže.... I my o tom v naší historické paměti něco víme: slovo "otrok" (slave, Sklave, esclave, schiavo atd.) pochází z řeckého slova “sklabos”, a znamená “slovan”. Pozn. 1: Film, jehož příběh si jde zpočátku svou cestou, se v závěru tříští do zbytečně mnoha dílčích závěru (milostný trojúhelník, postválečná traumata, KKK, patricida, shledání se synem,...) Pozn. 2: William Faulkner měl k filmu zřejmě dost rozpačitý vztah. Dobu nadšení z nového média vystřídalo zklamání z poněkud neúspěšného pokusu o proniknutí do filmových ateliérů. (09.08.2018)