Punishment Park
Punishment Park
Punishment Park
Obsahy(1)
Pseudodokument Petera Watkinse sleduje osud skupinky zatčených pacifistů a protiválečných aktivistů, která je odvezena do pouště, kde jsou všichni ve vykonstruovaném procesu odsouzeni. Mohou si ovšem vybrat, zdali upřednostní dlouhý pobyt ve vězení nebo třídenní absolvování tzv. Punishment Parku... Bravurní ukázka toho, jak mocný a krutý může být státní aparát. (Javert)
(více)Recenze (12)
Levice nelevice, je nutno si uvědomit dobu za které byl film točen a co se ve světě a hlavně v USA dělo... Jistě ne každý z obžalovaných byl svatoušek, ale pro - zvolenou - účast na projektu Punishment park stačilo i odepření vojenské služby. Toto ,,maření válečného úsilí " což nebylo nic jiného než nechuť se nechat někde oddělat Vietcongem v zapařené džungli už stojí za popřemýšlení... Odivuji odvahu tohle v roce 1971 natočit. Je zajímavé pozorovat ty názorové tábory u tribunálu ze strany žalujících a souzených... Zajímavá byla myšlenka jednoho z odsouzených: ,,Ve zdravé společnosti by mi asi bylo ctí být policitou, nebo dokonce prezidentem země.. - v této je mi však větší ctí být zločincem ''. Dostala mne i věta státního zástupce: ,, Já se stydím ". Snímek působí hodně autenticky a je dobré si občas připomenout, že je to jen pseudo-dokument. Na rozdíl od jiných snímků, tomuhle zub času nijak neuškodil. Naopak, v dnešní době je stále aktuální. A převedeno na opačné misky politických vah, kdo ví co dnes děje v Severní Koree a jiných totalitních státech... Třeba tam zasedají podobné tribunály a také tam odsouzení hrají Capture the Flag... Doporučuji vidět ! * * * * ()
Díky (či vinou) Watkinsova dokumentárního stylu je tento film velice nepříjemný, neboť při jen trochu pozorném sledování tohoto mizí takový ten distanc „je to jen film“. A díky tomu, že zde hrající neherci reprezentují své vlastní názory (tak byli režisérem vybráni), jsou tyto neherecké výkony tak působivé. Je snadné si představit, že zde začaly fungovat stejné vztahy jako u Stanfordského vězeňského experimetu, který shodou okolností (není-li to synchronicita) proběhl stejného roku. Tento film je dílo prorocké, vždyť ten nechutný voyeurismus, který je zde presentován, je nyní tak zpeněžen ve všech těch reality show a stále sílí. Nemáme vlastně právo ofrňovat se nad starověkými Římany s jejich hrami v cirku, nejsme lepší. A nelze nevzpomenout na jiné vlasatce perzekvované domorodým normalizačním režimem jen o pár let později, tedy The Plastic Peple Of The Universe konkrétně a underground obecně. Vždyť ti kdo je soudili, byli tak podobni těmto soudcům v tomto filmu, podobné opory společnosti, které chtějí „ pořádek a klid na práci“. Režimy na Východě i Západě si byly v leččems podobnější než by si samy přiznaly, ideologické rozdíly byly často jen dobovým a místním ornamentem. ()
Jakási utopická haluz složená ze dvou do sebe sestříhaných, ale ve výsledku na sebe navazujících příběhů, kdy jeden vyobrazuje jakýsi polní vojenský soud s bandou dost hipízackých protestantů a druhý pak zachycuje průběh jejich trestu, čímž je něco jako pochod smrti přes nehostinnou poušť s vojáky v zádech. Jde o totalitní téma, které má mít znepokojující charakter, ale na mě film moc nezapůsobil. Pro zvědavce OK, já bych do toho znovu nešel. 60% ()
Doslova genialna studia o mediach - ci uz verejnopravnych alebo aj sukromnych - ktore sa snazia odvadzat pozornost od zavaznych spolocenskych problemov smerom k banalitam, ba dokonca niekedy az k nepodstatnym hlupostiam. Vo filme hraju neherci, a taxi mozu slobodne reprezentovat svoje nazory. Rezia je vyborna, vycibrena a vidno ze sa rejza pohral s kazdou jednou scenou. Dialogy su doslova vynikajuce, uz dlho som nepocul tak perfektne reci. A pacilo sa mi aj to, ze dej filmu sa odohraval bud vcera, alebo sa odohrava zajtra alebo mozno aj o 5 rokov. Pre mna suverenne najlepsi Peter Watkins : 98 % ()
Galerie (7)
Photo © Sherpix
Zajímavosti (2)
- Režisér měl při filmování k dispozici pouze osmičlenný štáb a jednu ruční kameru. Natáčení trvalo jen dva a půl týdne. (MartinNDL)
- Peter Watkins nechal nakonec herce při dialozích z velké části improvizovat, přestože měl pečlivě vypracovaný scénář. Při postprodukci pak ale dbal na to, aby sdělení snímku přesně odpovídalo jeho představě. (MartinNDL)
Tohle se mi sakra blbě hodnotí - a v tomhle případě se mi to hodnotí tak blbě, jako snad ještě nikdy nic jiného. On mě ten film totiž v určitých věcech dost nadchnul a v jiných zase dost iritoval. Ale popořadě. Hodně se mi líbí ta trefná a většinou i chytrá kritika neskutečně přehnaného amerického patriotismu, která je zde dovedena do naprostého extrému. Ten nápad sám o sobě je skutečně zajímavý a dobře vedený, takže po téhle stránce asi ani nemám co vyčítat. Natočené je to dost netypicky, jako nějaký co nejrealističtější dokument (btw, Watkins natočil i The War Game, takže se asi není čemu divit), takže bych kvůli tomu ten film asi jen tak nedoporučil, protože tenhle styl vás buď vtáhne, znudí, bude dost otravovat a nebo zůstanete na půli cesty, každopádně podle mě se povedl. Má to silnou podmanivou atmosféru, skutečně to působí co nejrealističtěji a neherci předvedli skvělý a uvěřitelný výkon a dokáže to být místy i dost silné. Líbil se mi taky chytrý a promyšlený střih. Co mi ale naopak hodně vadí je to, že je to neskutečně černobílé. Watkins evidentně byl pacifista a v aktivistech viděl světlo na konci tunelu, to se dá pochopit (vlastně je zajímavé vidět, jak se sem promítla režisérova psychika), ale upřímně, v tomhle podání... Aktivisté jsou jenom hodní, zbytek světa (a hlavně policisté a armáda) jsou jenom zlí. Sorry, ale tohle rozdělování celého lidstva na dva tábory fakt nemám rád, jelikož to v realitě takhle nefunguje. Nejsou lidi jen dobří a jen zlí, najde se mnoho těch, co jsou uprostřed a také jsou tací, kteří víc inklinují k jednomu nebo druhému, jenže s nějakým tím ale. Ta černobílost jak postoji k tématu, tak postav mi ten film zase dost kazí, protože pak to celé působí spíš povrchně a dokonce zde byl i náběh na psychologický film, kterým Punishment Park sice je, ale poměrně nedotaženým. Ale tak aspoň s některými postavami aktivistů se dá nějak víc soucítit, jelikož mluví celkem rozumně - o dost horší je to pak třeba u té devatenáctileté blondýny, ta je svým chováním přímo učebnicovým příkladem toho, proč se mi aktivisti spíš protiví. Když nad tím teď přemýšlím, sice je fakt, že systém, který to kritizuje, v tom patriotismu stojí za prd, ale když se aktivistů ptají, jak by svět vedli oni, nezmůžou se na víc, než na naivní a nerealistické teorie - protože v ně věří, jasně, ale zase to krásně ukazuje, že odpovědět na otázku "Jaký je ideální politický systém nebo vedení světa?" se jasně odpovědět asi nedá, ale nebudu to zde víc rozpitvávat. Taky Kameraman (kterého asi hrál sám Watkins) mohl do děje vstupovat míň, protože to v určitých chvílích působilo spíš jako směšně, jako když Klusák ve svých dokumentech exhibionisticky vstoupí do záběru. A vyprávění na přeskáčku vůbec nemám rád a Punishment Park je tak bohužel vyprávěný po celou dobu. Minimálně ty 4* si to zaslouží určitě, jinak bych měl pocit, že jsem to podhodnotil, ale i když nemám problém s tím to nějak ohodnotit, mnohem, mnohem větší problém mám s tím, že netuším, jestli se mi to líbilo nebo ne. Jsem někde mezi, ale zaujalo mě to víc, než abych byl mezi. Nicméně, na Punishment Park stojí za to se na něj podívat, ten film neprávem úplně zapadl, ale zase to nesedne každému - a to nemyslím nijak zle. Mě to zaujalo ale rozhodně, což bude asi znát už jen z mého komentáře. Slabé 4* () (méně) (více)