...a spravedlnost pro všechny

Priemerná súdna dráma o poctivom advokátovi v hlavnej úlohe s nadpriemerným Al Pacinom nominovaným na oscara. Za zmienku určite stojí Pacinova záverečná reč, scéna s vrtuľníkom, ktorý riadi sudca so samovražednými sklonmi a dobrý dojem kazí na môj vkus dosť nevhodná veselá džesová hudba, ktorá sa do žánru súdna dráma nehodí. Pacino samozrejme plný počet .60%. (11.02.2009)

Čekal jsem od toho teda něco trochu jinýho. Myslel jsem si, že to bude soudní drama, ale tohle chvílema připomíná spíš černou komedii. A moc nechápu, proč ve filmu tyhle "vtipný" momenty jsou. Třeba scéna s vrtulníkem je úplně mimo. Když se začne hrát na vážnější strunu, tak je film poměrně dobrej, ale spíš se to tak drobí na jednotlivý epizody. Chtělo by to z filmu tak 30 minut vystříhat. Jinak Pacinův hereckej výkon rozhodně stojí za to. (15.12.2018)

Skoro to vypadá, jako kdyby si Amíci právnickými filmy dokazovali, jak skvělí jsou herci. Dříve jsem právnické filmy vnímal jako něco, co mě nikdy nelákalo a nepředpokládal jsem, že by mě to někdy mělo začít lákat. Jenže postupem času jsem se dostal k dobrým filmům, ke skvělým hereckým výkonům a najednou od těchto filmů neočekávám ani nic jiného. No a když se podíváte na herecké obsazení v tomto filmu, tak pochopíte, že hlavní roli zde má Al Pacino. A ten sám o sobě většinou špatný výkon nepodává. Celý film se nicméně tváří na solidní tři hvězdy s pár příjemnými scénami, jakmile ale nastoupí závěrečný proslov, vysolíte jasnou čtyřku. (08.07.2014)

vynikající soudní drama opírající se o výborný scénář s opravdu přesvědčivými hereckými výkony jímž naprosto jasně vévodí Al Pacino, v roli mladého idealistického právníka Arthura Kirklanda. Výborný výkon zde podává i Jack Wardem v roli soudce s " mírnými sklony k sebevraždě " :o) Jeho svačiny na okenní římse a " pohodové výlety vrtulníkem ", mě opravdu pobavily :o) Dal bych 4*, ale za výkon Al Pacina a jeho závěrečnou řeč, která musí každému utkvět v paměti dávám * navíc! (18.05.2009)

Nadčasový a skvělý námět, který měl tu smůlu, že byl zrealizován na nesympatickém přelomu 70. a 80. let. Nedokážu se zbavit dojmu, že ona lehká tragičnost a několikrát naznačená zbytečnost snažení a bezvýchodnost nástrah soudního systému by se v jiném období vyjímala daleko lépe. Bez prazvláštních účesů nebo soundtracku, který k dění na plátně několikrát vůbec nepasuje. A je to obrovská škoda, protože Pacino se do příběhu vložil jako obvykle s plným nasazením a já žasnu nad jeho dokonalou etudou v helikoptéře a padám na kolena z každého jeho monologu v čele s uchvacující finální řečí, která patří k jeho životním číslům. I proto mě tolik mrzí, že se scénář ve druhé polovině tak bezvýhradně ponoří do své moralistické části a žaluje z plna hrdla na americkou justici. S kapkou uvěřitelnosti bych šel podstatně výš. (29.09.2008)