Topkapi

Pokud se sličné dámě zalíbí drahé kamení, tak se vždy najde dostatečný počet mužů, kteří rádi pomohou s jejich zcizením. To je v pořádku. Zvlášť pokud je k dispozici chirurgicky přesný švýcarský plán. Jenže on není. Ten Walterův by možná uspěl při vykradení muzea v Kalkatě v roce 1814, ale do druhé poloviny dvacátého století zkrátka nepatří. Nicméně styl lupičů je celkem zábavný a tak není třeba film zatracovat, ale o geniální zločince typu Ruperta von Kratzmara se rozhodně nejedná. (24.04.2015)

Napadol ma nejeden lepší, cynickejší a omnoho vypointovanejší záver ako ten, ktorý nakoniec Topkapi ponúkol. Nechcem spoilerovať, ale len tak na okraj, pohrať sa so zámenou dýk by bolo určite údernejšie, ako to, čo sme nakoniec videli. To rozhodlo o mojom konečnom hodnotení. Dočítal som sa, že sa jedná o jeden z najobľúbenejších filmov Christophera Nolana a popravde to bol ten pravý dôvod, prečo som ho chcel vidieť. Možno to bol preklep, možno nie. Lúpež a prípravy sú na svoju dobu dokonalé, rovnako poteší letná atmosféra Istanbulu a prechádzka po strechách. Viacerých divákov napadne, že namiesto Ustinova by si vedeli predstaviť v roli zlodejského trótla Sellersa, mne tu však pripadal dokonalý. 70%. (31.08.2013)

První hodina filmu připomíná něco mezi francouzskou komedií Smolař a dokumentem o krásách Turecka. Docela nuda, několikrát jsem měl nutkání to vypnout. Ale chtěl jsem zjistit, za co propánakrále dostal Peter Ustinov Oscara a vydržel jsem to. Dobře jsem udělal, protože když dojde k realizaci loupeže, o níž se do té doby pořád jen mluví, film nabere druhý dech, začne být skutečně zábavný a hlavně napínavý. Škoda, že to kazí ta první,delší část a nepopsatelně nesympatická, křivohubá hlavní herečka. Jinak by to mohla být podvodnická komedie formátu Jak ukrást Venuši. 60% (12.01.2006)

Snímek Topkapi na mě působil poněkud prošlým dojmem. A to nejsem nikterak zaujatý proti myšlence vyrabovat Osmanům nějaké to muzeum, jelikož jsem velkým fanouškem Kornelia Báthoryho, a tudíž jsem v neustálé protiturecké náladě. To neznamená, že bych chtěl současné Turky vraždit na potkání, jen mi netrhá žíly, když jim někdo ubere z majetku, k němuž si v mnoha případech pomohli pleněním Evropy. Tentokrát jsem tedy zaujal ke zločinecké skupině vcelku vstřícný postoj, za což jsem byl tvůrci hbitě potrestán. Stopáž byla totiž vzhledem k probíhajícímu ději silně přepálená a nebylo se čemu divit. Dokonalý, švýcarský plán nebyl totiž natolik košatý, aby na něj bylo potřeba tolik času a tvůrci se rozhodli vyplnit vzniklé mezery krásami Istanbulu a tureckým folklórem, k němuž jsem si zatím nenašel cestu. Místo toho, abych se bavil fikanými finesami protřelých nepoctivců, jsem tak byl chvílemi přiveden na okraj polospánku, a tak jsem chtěl ve výsledku hodnotit jen dvěma kousky. O ten slabší třetí si svým výkonem řekl jen Peter Ustinov, který mě bavil jako jediný po celou dobu. / Poučení: Nepodceňuj turecké knírače. 3*- (30.04.2023)

Vo filme Topkapi (múzeum v Turecku), strháva pozornosť, alebo má viacej možností sa predviesť, skôr postava Arthura Simona Simpsona v podaní Petra Ustinova, než práve Waltera Harpera v podaní Maxa Schella, že zostávajúci ansámbel, mi bol v podstate úplne ukradnutý, lebo ma ani očividne nemal absolútne čím osloviť a zaujať, ak teda aspoň nepočítam → mimoriadne ohybnú a pružnú, "ľudskú muchu" v podaní Gillesa Ségala, vďaka ktorej má tento snímok, miestami neuveriteľnú dynamiku, čo mi zase pripomínalo konkrétne jednu naprosto "kultovú sekvenciu" z Nemožnej misie. Možno samotné obsadenie nie je to, ako sa zvyčajne hovorí, to pravé orechové, ale samotná predloha z roku 1962 od autora Erica Amblera s názvom → The Light of Day (Svetlo dňa), je už predsa o čosi zaujímavejšia, pretože producent a scénarista Monja Danischewsky, si myslím, dokázal práve podľa nej napísať celkom solídny scenár, ktorý disponuje niekoľkými zručnými úrovňami... Proste vykresal z neho dostatok zaujímavých nápadov, ktoré sa režisérovi Julesovi Dassinovi, samozrejme za asistencií kameramana so strihačom, podarili pretaviť do výsledného celku, ktorý vám bude pravdepodobne pripomínať niečo na spôsob, trebárs takých, povedzme → Dannyho jedenástok, so všetkým, čo k tomu automaticky prislúcha. Podľa týchto ponúkaných indícií, si už nie je vôbec ťažké domyslieť, o čom vlastne táto klasická filmová podívaná pojednáva, a to je skoro to isté, ako stretnúť Ethana Hunta s Danny Oceanom na káve, a to ešte v pôvodnej podobe ! (21.06.2022)