Už zase skáču přes kaluže

Skvělý Vladimir Dlouhý v kultovním díle božského Karla Kachyni. Zdeněk Liška opět čaruje a zdobí svou hudbou tento jedinečný příběh. Film o klukovském snění a statečnosti, jež musí čelit krutému osudu. Velké i malé role jsou v perfektním obsazení, ať už jsou to Bořivoj Navrátil a Oldřich Musil ve svých klasických postavách moudrých lékařů, či životní mazáci jako Vladimír Šmeral a Zdeňek Kryzánek. (14.04.2014)

Na můj vkus příliš artové (pohled skrz barevná sklíčka pobaví jednou, podruhé, ale potřetí už spíše otravuje), Liškův neustále se opakující "cirkusový" motiv mě velmi rušil a a nějaký spád vyprávění nabralo až s chlapcovým onemocněním (v polovině filmu!). Objev Vladimíra Dlouhého, jednoho z nejtalentovanějších herců jeho generace, je tak jedinou věcí, proč bych se na snímek měla někdy podívat znovu. (10.05.2019)

Jednou z nezpochybnitelných schopností génia Kachyni bylo úchvatné převedení obyčejného venkovského života v ojedinělý filmový zážitek. Vladimír Dlouhý sklízí stejné sympatie jako Tomáš Holý a jeho nezlomného dětského ducha mu divák věří v každém pohledu. Kachyňa zbytečně netlačí na pilu, co se týče emocí a uvolňuje je ze samotného jádra věci, díky čemuž není toto vitální drama sentimentální, ale upřímné, láskyplné a každý, kdo jej viděl má možná nutkání přehodnotit své postoje k životu a být o něco více nebojácný a houževnatý. Skutečně přínosné dílo, které ani po tolika letech neztratilo nic ze svého půvabu a výpovědní hodnoty. 80% (08.12.2013)

A to som si myslel, že v Čechách sa kvalitné depresívne filmy netočili. Ale tento ma presvedčil o opaku. Fakt mi nebolo všetko jedno a bolo mi veľmi smutno. Nenávidím, keď deti trpia strašnou chorobou a obrna je jedna z najhorších. Krásna dráma, ktorá je ale poriadne smutná a depresívna, ale našťastie má šťastný koniec. Pre citlivé povahy ako som ja, doporučujem pripraviť si vreckovku. (11.06.2011)

Tohle mě hodně mile překvapilo. Nejen, že to na svůj žánr dost dobře funguje, ale ono to má obecně dost promyšlený scénář. Ať už citem pro tempo jednotlivých záběrů, tak i vedením příběhu, ale co mě dostalo úplně nejvíc je to, jak chytře se tu pracuje se symboly a určitými předměty a scénami na začátku, které postupem času dostanou další význam. Ať už ta barevná sklíčka, skok na ohradu, dokonce i ten orchestr a bylo tam toho i víc. Navíc se na to dost příjemně kouká (dokonce i ta část v nemocnici taková je, a to prostory nemocnice vyloženě nesnáším a vždycky z nich mám depku i když se v nich odehrává komedie), hodně mi sedla i ta poetika v tom, je tam krásná příroda, ten příběh má určitou sílu a je i fascinující sledovat touhu a odvahu toho kluka jít si i přes svoje postižení neustále za svým uskutečnitelným snem, ačkoli je ta cesta dlážděná spoustou bolesti a smutných chvil. Hodně se mi líbily i herecké výkony, hudba a hlavně kamera, která z toho námětu dostala maximum a nejeden záběr je úžasně natočený. Vlastně tomu ani nemám co vyčítat - snad jen to, že ten závěr trvá krapet déle než by měl, protože se v něm vlastně odehrává pořád to samé dokola. Plus možná ještě ty ne zrovna přesvědčivě udělané noční scény, ale to mi vadí skutečně minimálně. I tak se tohle Kachyňovi fakt hodně povedlo a poslední záběr mě vyloženě dostal. Slabých 5* (08.01.2022)