Nikdy neříkej nikdy

Neuvěřitelná debilita a zmrvení Jamese Bonda. Všichni se chovají jako idioti, Connery je namalovaný tak, že se to nikdo ani nesnaží skrývat, hudba naprosto příšerná, úvodní kvična měla trestem podstoupit odoperování hlasivek... Nuda, hloupost. Ještě bych chápal parodii, ale tohle někdo myslel vážně, bohužel. (14.09.2011)

Jak produkční tým Eonu, tak McClory (majitel práv na určité elementy Bondova univerza, z jichž vznikl tento trucpodnik) se ve svých bondech snažili vrátit zápletky více na zem v reakci na ztřeštěnost nedávných Moorovek (The Spy Who Loved Me a Moonraker) plných vesmírných bitev, polykačů ponorek, laserů a obrů s ocelovým chrupem. Nicméně jak je příhodné pro staré slizké chlapy v obleku, jimiž filmoví producenti jsou, nedošlo nikomu, že nejnepatřičnějším elementem byly vždycky hlavně situace, kdy se vrásčitej starej dědek sápe na sotva dvacetiletou krasavici a ta z toho protejká skrz postel, protože nic lepšího se jí v jejím milostném životě patrně ještě nepřihodilo. Dvaapadesátiletý Connery, kterého byste nechali pustit sednout v tramvaji, se svým šišláním a přehazovačkou opravdu spíš upomíná perverzního strýčka, nicméně do not mu tu trochu hraje nevkusný osmdesátkový étos, ve kterém se tento neoficiální díl vlastně stal aktuálnějším než souběžně vyšlá pravá bondovka Octopussy. Krom vysokých límců se zde dočkáme i videoherních soubojů, aerobiku, hromady trvalých, vysokých dámských plavek či šílených něco jako feministek. V kombinaci se zasazením do tropických či subtropických oblastí, které raší na čele všech zúčastněných neustálé kroupy potu, působí celé osazenstvo, krom vynikajícího padoucha, přešlým, dýchavičným a vyčerpaným dojmem. Přesto (stejně jako Octopussy s dědkem Moorem) si stále zachovávají tyto bondovky hromady nápadů do akčních scén, které i přesto, že za nimi stojí kaskadéři, působí pořád daleko lépe a napínavěji než když v současné době koukáme sice na tváře skutečných herců, ale naroubované na digitální těla, které mohou dělat kdovíjaká alotria, ale my víme, že jediný, kdo se v tom případě nadře, jsou grafické karty. (30.09.2019)

Seana Conneryho do návratu do svojej ´´obľúbenej´´ úlohy presvedčil pravdepodobne len niekoľkomiliónový honorár ( 5 miliónov, v tej dobe to bola obrovská suma ). Na filme je to trošku aj vidieť. Je to však vydarená bondovka, ktorú aj napriek tomu, že nieje oficiálnou, považujem za dôstojného kolegu ostatných filmov o neporaziteľnom agentovi. (17.10.2010)

Pro mě snad nejslabší z těch luxusních naleštěných bondovek s exotickými destinacemi, jachtami, diamanty, sošnými krasavicemi....Místy mi bylo trapně za všechny zúčastněné, nejvíc při tangu v kasinu. Kdyby tam nebyly Monaco, Menton, Roquebrune a Villefranche, tak už bych se ani nedívala a vzpomněla jsem si, že tyto pocity jsem měla i když jsem to viděla poprvé. A nezachránil to ani K.M.Brandauer. Basingerová se mi nelíbí a Sean Connery už byl na Bonda opravdu starý. Proti novým bondovkám tam ale aspoň byl nějaký humor, i když občas nechtěný...Často jsem vzpomínala na Muže z Acapulka, tanec Bonda s Domino mi připomínal Kerpofa s Bob St. Clairem tančící v Mexiku:-) (04.04.2016)

Konečne som na to prišiel. James Bond nie je o zachraňovaní sveta. James Bond je totiž o tom, že ho chce neustále niekto zabiť a on stále uniká. On chudák nechápe, že je nesmrteľný a uhýba sa guľkám a robí zbytočne krkolomné kúsky, aby ho niekto neprebodol dýkou. Čo sa týka faktu, že Never say never je nejakým remakom Thunderball tak to je myslím úplne jedno. Jednoducho každá Bondovka je o tom istom a všetky sú iba variáciami Dr. No. Prostredie je iba kozmetickou zmenou, častokrát ani takáto zmena nenastane. (05.04.2015)