Vyšší princip

Priznám sa,že v československej kinematografii mám resty,známka asi dostatočná,takú určite nemajú študenti gymplu,ktorí sa akurát pripravujú na maturu,ale nachádzajú sa v dobe Protektorátu Čechy a Morava,pričom sa prednedávnom odohral atentát na Reinhard Heydrich,nacistické nemilosrdné brutálne hovädo,chuj,debil,kde Gabčík a Kubiš spravili dobrý skutok,ale schytali a odniesli si to nevinní,na ktorých si vylievali zlosť... Síce zabili jedného debila,ale ešte ich kopec zostalo... Na tom nič nemení vec dovtedy,kým študent neurobí karikatúru z Heydricha,niekto to zrejme našiel,nabonzoval ich a gestapo si na nich dokonalo posvieti,onedlho sa všetci dopočujú v rozhlase ďalších popravených... Klasika,že Slováci mali šťastie,že kolaborovali,čo zaobstaral Jozef Tiso,Česi boli okupovaní,mali nad sebou krutú kontrolu,ktorí sa extrémne pomstili po atentáte na tohoto pacienta,ale čo im to bolo platné,za nich si to odniesli nevinní ľudia...Možno mali čakať,no,mne sa to ľahko hovorí... Z filmového hľadiska ide o psychologický,napínavý,perfektný film,kde atmosféra sa mi zdala autentická,reálna,svedomitá,taká,aká bola v tej dobe! Výborní mladí herci na čele s Janou Brejchovou a Ivanom Mistríkom,kamera,zvuk taktiež dokonalé! A samozrejme pán Smolík si uvedomuje vážnosť a snaží sa pomôcť,ale... V budúcnosti sa chcem zamerať na klasickú československú tvorbu,ktorú musím dohnať,lebo sa tu nachádzajú diela,ktoré by som mal jednoznačne vidieť! (02.03.2015)

Z hlediska vyššího principu naučného jsem si jist, že je tento film ideální látkou pro dvouhodinovku českého jazyka kterékoliv střední školy, přijde-li ke slovu takzvaná hodnotná kinematografie. Hlediskem vyššího principu mravního v jeho podání už si tak jistý nejsem. V pročítaných komentářích narážím především na slova o atmosféře a skvěle vykresleném zlu té doby (jistě jsme ho všichni zažili), s čímž nedokážu souhlasit, jelikož československá tvorba přinesla nejeden podstatně lepší snímek o krutosti ať už nacistického, totalitního nebo jiného původu. Vzpomeňme třeba na Obchod na korze, Ucho, Kladivo na čarodějnice, Spalovače mrtvol či na pozdější Je třeba zabít Sekala. Schémátko se zatčením, ušlechtilou snahou profesora, popravou a dnes už klasickým závěrem mi s odpuštěním přišlo bezmála směšné. Ne proto, že by snad bylo špatně natočeno, ani proto, že bych nedokázal docenit tíhu tehdejšího bytí, kdy člověk ztratil prakticky veškeré jistoty svého života, jenže mustr Vyššího principu je jen vrcholkem potenciálního ledovce a scházel mi u něj třeba ten geniálně dusný psychologický podkres Obchodu na korze. Doba pokročila, filmové umění se vyvíjí a na minulost nelze zapomínat. To je fakt. Radši si o ní ale příště pustím jiný film. Mimochodem, vcelku jednoduché morální poselství, jak vystřižené z učebnice literatury, není v tomto případě dostatečně nosným aspektem a po všech těch letech působí jako kárání již uvědomělého žáčka. To sice není problém filmu, ale my mu taky nevyčítáme ovlivnění jistými rysy doby jeho vzniku, že? Se vší úctou. (28.01.2010)

Nedůvěřoval jsem plně ve schopnosti českého režiséra Jiřího Krejčíka, který se rozhodl zadaptovat Drdův Vyšší princip. Musím se však sklonit a přiznat mu jeho kvality. Vyšší princip patří mezi skvosty české (-slovenské) kinematografie a jen škoda, že není tolik znám u normálních lidí. Herci v čele s Františkem Smolíkem odvádějí úžasné výkony. Přímo úchvatnou atmosféru by tomuto snímku mohli závidět mnohé válečné filmy z let pozdějších i předcházejících. Režisér Krejčík na plátno přivedl skutečný a věrohodný pohled do světa druhé světové války, se vším špatným i dobrým. V celém příběhu jde nalézt mnohé a při každém dalším shlédnutí jsem okouzlován novými myšlenkami a maličkostmi dotvářejícími velmi věrohodný a mrazivý snímek. (11.09.2007)

Opravdu výtečné dílo, které si jistě zaslouží tu nejvyšší pozornost každého z nás. Bohužel jsem se místy i nudil, ale nakonec musím dát za pět, protože tak krásný konec se jen tak u každého snímku nevidí. Druhá světová válka neničila životy jen na krvavých bitevních polích. Politické machinace, přísné zákazy či striktní podmínky okupantů dokázaly nebohým lidem zatopit stejně tak těžce, jako by sami třímali kulomet v zákopech na frontě. Co všechno rozpoutá neuvážený, přesto však nevinný vtip tří studentů v podobě Heidrychovy karikatury krátce po atentátu v roce 1942? Režisér Jiří Krejčík natočil legendu, kterou byste si neměli nechat ujít. Smutný příběh z jedné maloměstské středoškolské třídy divákem silně otřese a poučí jej, že zapomínat by se nemělo. Na některé hrůzy ne. (26.03.2009)

Film jsem poprvé viděl ve škole, tam si z toho plno "drsných" spolužáků dělalo srandu, takže jsem si to moc nevychutnal, dnes když jsem to viděl v klidu mě film potěšil. Ta atmosféra války, beznaděje je dokonalá. Válka byla fakt svinstvo, ale tenhle film je Český poklad. Jen škoda některých scén které mi přišly trochu přepálené. Ale scény kde učitel posílá na smrt studenty je naprosto uchvatná. (09.12.2010)