Vyšší princip

Tyhle truhly ďál náš táta. Ještě dlouho po skončení filmu jsem měl tento (bohužel skutečný) příběh v hlavě. Silný filmový zážitek ve mně umocnilo například mistrovské herectví pana Smolíka a dále pak další prvky - decentní, ale špičková hudba mistra Lišky, hutná atmosféra přetěžké doby a zkušená ruka režiséra Krejčíka. Ten natočil nadčasový snímek a zanechal českému národu skutečné filmové dědictví, na které bychom měli být hrdi. A čas od času si ho také připomenout, protože paměť lidí je někdy smutně krátká. (21.06.2010)

Vyšší princip nemusí být nejlepším československým filmem, ale do historie je zapsaný bez nadsázky nesmrtelným písmem. Scenáristicky možná není dokonalý, herecky je místy lehce přepjatý. Ale má v sobě myšlenku, která překlenula a překlene desetiletí a hodnotu, která dodnes diváka rozechvívá. Hodnotu hluboce lidskou, vtisknutou do filmu v době, kdy tohle slovní spojení nebylo zprofanované používáním pro každou druhou průměrnou tuzemskou komedii. A právě ona upřímnost a bezelstnost vhání v samém vypointovaném závěru do očí nejednu slzu. (17.10.2010)

Jednoznačně nejlepší náš film na téma okupace v tragické době v období Heydrichiády společně např. s filmy Romeo, Julie a tma nebo s Dalekou cestou, kterých si rovněž vysoce cením..Jednotlivé filmové postavy-kostými-kulisy i exteriéry vypovídali té době vše mě připadalo opravdu velmi věrohodné. "Z hlediska vyššího principu mravního, vražda na tyranu není zločinem.“ Neskutečná role a fantastický výkon v hlavní roli prof. Málka kterého svým mimořádným hereckým výkonem ztvárnil nezapomenutelný a nebojácný František Smolík (jehož příchod na gestapo, a vůbec ten jeho konečný výstup ve třídě a samozřejmě i rozhlas to všechno byli scény více než pamětihodnotné), ale i ostatní filmové role byli dobré ať už v podání Ivana Mistríka, Jany Brejchové, Otomara Krejči a nebo opět tragická role matky Vlastíka v podání Marie Vášové. Opravdu strhující-působivé-psychologické a silně atmosferické a utiskující filmové drama ( jehož dobrým základem byl už kvalitní Drdův scénář s knížky a později s filmu Němá barikáda), film které dodnes patří k tomu nejlepšímu, co bylo v 60. letech u nás natočeno. Liškova depresivní hudba zde byla rovněž vynikající, a dohromady pěkně splinula s celým tímto příběhem. Jeden z těch filmů na který se kdykoliv a s velkou chutí vždy rád podívám znova a film který vžene nejednomu filmovému divákovi slzy do očí. Povinnost pro všechny filmové fanoušky a hlavně také pro mladou generaci. Taková malá zajímavost na konec: Pro hlavní roli ušlechtilého představitele a statečného profesora, studenty přezdívaného "Vyšší princip", původně Jiří Krejčík zvažoval o jméně Jindřich Plachta (dovedete si to představit?), nakonec však z tohoto jména sešlo poněvadž Jindřich Plachta byl v té době už nekolik let bohužel po smrti:-( Roli nakonec nabídl Františku Smolíkovi-nám všem už dobře známý, který se svým velmi sugestivním herectvím v této roli nakonec proslavil. (27.07.2007)

Právom jeden z top filmov na tejto stránke. Fantastickí herci podali udalosť z najkrúšnejších časov 20. storočia tak verne, že je divák úplne vtiahnutý do deja, do doby a jej atmosféry. A pritom nešlo až o tak „veľa“. Smrť troch študentov je ničím oproti miliónom, ktorí boli pozabíjaní v tej dobe pre nič. V dobe, kedy bol človek len kusom mäsa a neplatil žiadny morálny vyšší princíp. Páči sa mi, že snímok bol natočený za socializmu, no nenesie v sebe ani náznak komunistickej propagandy. Film nesie silnú myšlienku absurdity, boja proti útlaku a samozrejme odporu voči nacizmu. (17.05.2017)

Dle slavné Drdovské novely dobře vypointovaný příběh studentů gymnázia, kteří jsou zatčeni a nakonec i popraveni nacisty za husté atmosféry kolem všeho toho válečného.. Komunistická strana tuto povídku kdysi pojala jako propagandu svých soc.cílů a odstrašující příklad ultrapravicového vál.režimu. Ostatně i Drda se nijak netajil svým postojem ke komunismu coby předseda literární obce spisovatelské..! (28.07.2008)