Režie:
Václav KrškaScénář:
Jaroslav BeránekKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Jarmil BurghauserHrají:
Eduard Cupák, Karel Fiala, Jana Rybářová, Vladimír Leraus, Dana Medřická, Zdeňka Baldová, Otylie Beníšková, Eman Fiala, Aleš Košnar, Alexandr Milkovski (více)Obsahy(1)
Hrdinou je líný krejčovský tovaryš Labakan, který sní o životě v přepychu a oblékne se do přepychových šatů pro bohatého emíra a když vidí jak uctivě jej lidé na tržnici zdraví využije příležitosti, která se mu nečekaně naskytne. Seznámí se totiž se sultánovým synem Omarem, který vyrůstal u vznešeného káhisrského paši a nyní se vrací domů. Labakan mu ukradne poznávací znamení, sultánovu dýku, a vydává se za něj. Sultánova žena však pozná svého pravého syna a přiměje sultána, aby oba muže podrobil zkoušce. Oba mají dokázat svou zručnost ušitím korunovačních šatů, což se samozřejmě povede jen skutečnému krejčíkovi Labakanovi a tak ho čeká kat. Naštěstí to vše byl jen sen a pošetilý mladík se ještě včas napraví. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (65)
Příběh polepšeného krejčíka mě znechutil již v dětství a ve své nelibosti jsem se po letech utvrdil. Na rozdíl od půvabné Legendy o lásce, čistě stylizované a účastně hrané (a svým způsobem se vztahující i k režisérovým estetistním literárním počátkům), zde Krška ledabyle odvyprávěl Hauffovu pohádku, proměněnou v místy nejapnou travestii, jejíž nevkus korunuje Cupákova maska. Nešťastný závěr bulharského dobrodružství. ()
Kostýmy od Trnky, to je prostě žrádlo, milé děti. Jinak ovšem nejsem schopen přesně pojmenovat důvody, proč mě tahle pohádka už od útlého věku nebetyčně sere. Nejspíš proto, že tomu chybí nějaká dějová kulminace. Pořád se mátožně motáme kolem sporu "kdo je krejčí a kdo princ" (jehož řešení pochopitelně známe od první minuty), až má člověk pocit, že po ramena zapanul do močálu nudy a už se z něj nikdy nevyhrabe. Ani relativně krátká stopáž to nezachránila, 75 minut o ničem je furt moc. ()
Jak se v zaveru definitivne provali, ze Labakan neni synem sultanovym... Nasleduje asi pet vytecnych minut, kdy se mu vsichni vysmivaji. To se hodne povedlo. Bohuzel, i pres kratkou stopaz, dej se strasne vlece a film postrada vetsi tempo. Vesmes spatne herecke vykony. Slusna vyprava, hezke prostredi. ()
Koprodukční snímek, který měl všechny předpoklady, stát se trhákem. Krásné exteriéry, barvu, herecké obsazení. Nestal se. Nevím proč. Pohádka je celkem hezká, ale chybí ji šťáva. Kéž by radši ten barevný materiál dostali autoři Pyšné princezny. Jako klukovi se mi pohádka líbila. Je to pro děti, a tak to asi má být. Jako dospělý jsem daleko kritičtější. Celkový umělecký dojem za 3*. ()
V roku 1956 bola natočená v bulharsko československej koprodukcii rozprávka "Labakan". Režíroval ju Václav Krška. Labakan je krajčírsky učeň, ktorý by chcel byť bohatý a žiť v blahobyte. Je to však leňoch, podvodník a klamár. Keď sa mu naskytne príležitosť, tak sa začne vydávať za vznešeného sultánovho syna Omara. Nakonec však sultánova manželka odhalí jeho lož. Nikdy som nemal rád takéto variácie na arabské, orientálne príbehy. Takže ani "Labakan" na mňa nijak zvlášť nezapôsobil. ** ()
Galerie (22)
Photo © Československý státní film / TV Barrandov
Zajímavosti (4)
- Natáčelo se v bulharském Plovdivu, Balčiku, Nesebru a pohoří Rhodope. (Mackin)
- Labakan i Legenda o lásce (1956) se měly původně natáčet pouze ve stylizovaném prostředí v ateliéru. (Mackin)
- Film byl natáčen v Bulharsku současně s filmem Legenda o lásce (1956) v upravených interiérech a kostýmech tohoto filmu. (lausik)
Reklama